Najlepší z najlepších

Originálny nápad? Nie. Originálne spracovanie? Nie. Originálne čokoľvek? Nie. Príbeh karate tímu USA, ktorý na ceste za víťazstvom musí prekonať nielen na prvý pohľad neporaziteľných súperov, ale aj obvyklé klišé ako milovaný syn na nemocničnom lôžku či temná trauma z minulosti zakorenená hlboko v hrdinovej efektne dotlčenej hlave. Záverčné turnajové scény, keď zranený Alex Grady so slzami v očiach no nezlomným odhodlaním získava pre svoj tím jeden bod za druhým, keď Tommy Lee podľahne návalu ľudskosti a nechá pomstu pomstou, keď kórejskí súperi pod váhou športovej spravodlivosti odovzdajú víťazné medaily porazeným, keď americký pátos je rovanko zreteľný ako vyrysované svalstvo hlavných hrdinov... No nie je to ,,žánrová“ pohoda?:) (11.06.2004)

Dva veteráni Taekwon-do, jeden zavalitý karatista, jeden provařený béčkový herec, dále pak skupinka korejských bojovníků a partička amerických podržtašek v jakési osmdesátkové variaci na zápas K-1, zde konkrétně dokonce mistrovství světa. Popravdě, hrát tu umí jeden (Roberts), vtipnej je taky jeden (Penn), a prát se uměj dva (bratři Rheeové, prozíravě postaveni proti sobě jako zlatý hřeb filmu). Přesto ale na béčko výborné, děj je jasný, předvídatelný, ale pohodově a přirozeně graduje. Závěr pak pořádně patetický, ale tak nějak tam patří. Pár dílů ještě s těmihle hrdiny přišlo, ale tenhle byl nejlepší. (03.03.2014)

Keď som bol menší, mal som Best of the Best veľmi rád, taekwondová reprezentácia USA vedená "správňákmi“ Ericom Robertsom a Phillipom Rhee v heroickom zápase proti nekalé praktiky používajúcim, silne favorizovaným Juhokórejcom, spomedzi ktorých dominuje jednooký bijec, to človeka nemohlo vo svojej dobe nechať chladným... A hoci dnes už pri záverečných titulkoch tohto akčného béčka zrovna neziapem Júesej!, Júesej! a zlovestne nemávam zovretou päsťou, vždy na mňa doľahne istá nostalgia. (08.06.2017)

Oproti předchozím dílům ubylo skvělých soubojů. Abych byl přesnější, žádný z tohoto dílu se nedá srovnávat s nějakým z dílů předchozích a přitom právě skvělé souboje bylo to, co drželo tuto sérii u mne tak vysoko. Bohužel. Navíc závěrečná scéna, kterou si pamatuji z již opravdu dávných dob a kterou jsem považoval za obrovský klad celého filmu, mi dnes přišla velmi přehnaná a hlavně nevěryhodná, takže lepší to nebude. 50 % (27.08.2010)

Karate Tiger popáté a Best of Best a Phillip Rhee poprvé. Zcela jiná filmová série , která se díky Intersonicu dostala do české distribuce jako pokračování čtyřdílného No retreat, no surrender, byť s ním nemá nic společného, ale budiž. Kdo by čekal nějakou béčkovou akční slátaninu, bude zklamán, jednička Best of Best je totiž jen klišovitá a patetická oslava amerického sportovního srdíčka. Americký tým složený z Italoameričana, zenbudhisty, debila, zambaiga a Erica Robertse vedený drsným a černým J.E. Jonesem a šamankou bez sex-appealu se utká s korejským týmem složeným z pěti Asiatů, z nichž jeden má pásku přes oko a díky níž ho vždycky poznáte. Italoameričan a zenbudhista jsou jen nezbytná omáčka, těm se věnovat nebudeme, z debila se samozřejmě nakonec vyklube týmový hráč, z Erica Robertse zase hrdina všech hrdinů a zambaigo Rhee je nejlepší z nejlepších. Aniž bych spoileroval, mohu prozradit, že na konci bude plakat celý svět. Ach jo, to klišé a patos stříká do všech světových stran, souboje stojí taky za obvyklou verbalovu hlášku a navíc nikdo nikoho neopíchá ani v náznaku. Netuším proč nakonec dávám dvě hvězdy, možná pro ty Robertsovic taneční kreace na tatami, ale těžko říct. (19.09.2014)