Kopytem sem, kopytem tam

V každej dobe sa mládež neako zabáva. V dobe vzniku filmu sa chodilo na diskotéky , na chaty, čundre a podobne. Samozrejme, že nechýbal alkohol a kamarátky. Čo sa dalo robiť? Nemali sme náhodou chodiť na brigádu?... Sex vždy patril akosi k tomu, ale nedalo sa chitiť také svinstvo ako bol AIDS. Boli iné veci..... Film to vistihol a pamätám sa aký záujem vyvolal. 80%. (12.09.2006)

Trýznivá lehkost bytí normalizační bohémy. Nejhorší na tom je, že existenciální vibrace toho filmu vůbec neztratila na naléhavosti. Výtečné ironické pásmo prázdnoty oficiální kultury a nonkonformního boření se v blátě nudy. K tomu Chytilčino ústřední téma vztahu mužů a žen zpracované v tradičně sžíravém a bizarně obnaženém živočichopisu, který mocně podporuje fraškovitá a deklamativní poetika divadla Sklep. Symbolický konec jedné éry. (04.09.2012)

Je to šíleně zbytečně dlouhé, ale poměrně geniální. Skvělá atmosféra zimních Varů (v jakém jiném českém filmu jste vůbec mohli vidět děj odehrávající se v K. Varech?) Skvěle přehrávající hlavní trio. Pohledné osmdesátkové ženy a jejich pěkná těla. Film jsem viděl už tak po desáté a stále se mi neomrzel. Jen ta agitka je tam jaksi navíc. Film by s klidem mohl bý postaven pouze na sexuálních peripetiích hlavní trojice. (25.11.2020)

Krásná demonstrace toho, že atmosféra devadesátých let nepřišla jentak ze dne na den, ale spíš vyplynula ze situace a zárodky bychom nejspíš objevili už za končící normalizace. Jak dokázal Forman zachytit trapné Čecháčkovství šedesátých let, udělala to Chytilová u let osmdesátých a devadesátých. Stále nevím, nakolik proto, že se v té době sama utopila a nakolik ze záměru. A bohužel se mi výsledek spíš z principu, než že by mě bavilo ho sledovat. (13.03.2014)

Mě, takového milovníka filmů Davida Lynche a Luise Buňuela, nemůže takovýto ulítlý (a místama až bizardní) filmešek ale vůůbec rozhodit, právě naopak. ;-) Byla jsem totiž Willym Kufaltem, který mně tento film dal do "Výzvy", trochu varována. :-D Ovšem to ještě zřejmě netušil, že já, která slintám u Mazací hlavy, Nenápadného půvabu buržoazie, a jim podobných (a nad svými bláznivými sny), tak přeci nebudu kroutit hlavou zrovinka nad "nějakým Kopýtkem". :-DD Ježto navíc kromě neotřelého humoru, (hořce) komických / komediálních situací a "blbinek", nabízí i mnohá ponaučení, a přiměje diváka více či méně k zamyšlení. Hodně mě potěšili pánové Šteindler a Vávra, kteréžto ve filmech moc nevídám. A na to, jak nemusím T. Hanáka (ani jako herce, ani co se sympatií týče), tak mne dosti překvapilo, že mi tu nejenže nevadil, ale místama jsem musela uznat, že jeho výkon zde byl vskutku povedený. A to jsem se od začátku bála, že mi zkazí dojem z filmu. Jsem moc ráda, že se tak nestalo. Když už, tak mi to kazil ten (pro mne) naprosto příšerný osmdesátkový styl (móda, účesy, líčení, některá hudba, apod.), za to ale holt film nemůže, když byl jaksi v té době natočen, a má se v ní i odehrávati, to je jasné. ;-) ["Filmová Výzva 2019" - Willy Kufalt] (29.03.2019)