Sezóna Titanov

Mám ráda americký fotbal. V poslední době přicházím na chuť sportovním filmům. Navíc Denzel v hlavní roli, to už samo o sobě vypovídá o skvělém filmu. Disney se postaral o pořádnou slaďárnu (hlavně na konci). Naštěstí je to brané sportovně, takže pokud vyloženě nejste měkoty, tak žádná slza neukápne. Herecky je to skvěle zahrané, příběhově ještě lepší. Líbí se mi ta postupná gradace a to vznikající přátelství postupem filmu. (08.09.2019)

Bez vzoru není člověk ničím vedený. Většině stačí napodobovat stádo a vystačí si s tím po celý život. Ale co ty osoby, co jim to nestačí a nestačí jim ani vzory, které mají kolem sebe? Ti to mají těžší, ale lidský život už je takový. Film je jen velmi vzdáleně natočený podle skutečné události. To je jen oblíbená nálebka, kdejakých sraček. (21.09.2010)

Je to plné klišé, aké patria k športovým filmom a aj k filmom s tematikou rasizmu a jeho postupného prekonávania. Ale prečo to považovať za zápor, ako je to tak svižne a pozitivisticky nakrútené, že sa človek na konci cíti tak nabudený, že má chuť si zrazu splniť všetky svoje dosiaľ nezrealizované sny. A hneď po vyčerpávajúcom pracovnom dni si dať ešte dvojfázový tréning. Washington a Patton sú skvelá trénerská dvojka a je dobre, že ich vzťah nie je zbytočne hrotený a jeden nie je za toho správneho a ten druhý za toho, ktorý sa má polepšiť, prípadne dostať na frak. Je tu priestor aj na futbalovú taktiku, takže film si môžu užiť aj priaznivci amerického futbalu, ale to píšem iba z pohľadu absolútneho laika. (25.04.2020)

Je to dobře zpracované a udělané, ale je to jen kvalitní rutina. Klišé, průhlednost, nic nového, oproti jiným stejným filmům o tom, jak se dvě nesmiřitelné strany při tahání za jeden provaz stanou jedněmi silnými vítězi a zlepší svět okolo sebe. Tisící první variace téže šablony, ale alespoň dobře udělaná. (10.10.2014)

Vím, že i na přelomu tisíciletí byl rasismus téma, ten bude asi vždycky téma. Pořád mám ale pocit, že Amíci to kolem roku 2000 dokázali dát do filmů takovou kloudnější, lidštější formou, než jak to na filmy roubují dnes. Vzpomínka na Titány je o americkém fotbalu. Divák by si řekl, že když mu ten sport nic neříká, tak mu nic neřekne ani film. Opak je ale pravdou, což už je samo o sobě zajímavé. Tvůrci tu totiž vytvořili pěkný příběh jednoho klubu, kde rasismus byl téma a tak se otevřelo, aby se vyřešilo. Na konci filmu pak fandíte všem, kdo se na obrazovce objeví a vůbec nevadí, že film je plný patosu a amerického patriotismu. Prostě si to tady všechno tak nějak sedlo a dopadlo to na výsost dobře. (13.04.2021)