Faunovo velmi pozdní odpoledne

Komédia je to asi taká, ako exnúť pollitra absinthu na slnku cestou do roboty. Ale určité kvality sa filmu uprieť nedajú. Napríklad tie trhané kamerové poryvy, alebo životné polo-pravdy, ktorými je poskromne pretkaný tento polo-príbeh o záletoch jedného pražského "mladíka". Chytilová bola správny blázon na tvorenie netradičného umenia. (20.09.2015)

Mám rád filmy Věry Chytilové a tenhle je opět její jasnej rukopis. Jak dialogama, tak kamerou, která je neustále v pohybu, tak ve výběru herců. Zde bravurně zahrál Leoš Suchařípa a taky Jiří Hálek. A hlavně ty krásný záběry pražských zahrad, zákoutí a starých domů dělá z tohoto filmu snad až umělecký dokument. EDIT - po několikanásobném dalším shlédnutím musím vypálit plnej počet za ultimátní hereckej koncert Leoše Suchařípy, to je opravdu maso!!! :D. 25.12.2021. (10.02.2013)

Leoš Suchařípa má smůlu, že čtyřicátníci až šedesátníci si ve svých pokojíčcích nevěší na stěny své idoly, jinak by jeho podobizna zdobila kdejaký byt. Jeho postava je perfektní, jeho úspěchy u žen impozantní, a jeho smysl pro humor záviděníhodný ("venku je zataženo a ta bába dole je nesmrtelná!"). Nestačím se divit, když v ostatních komentářích čtu, že se ve filmu projevoval Chytilové feminismus, přitom ona zde brala všechno šmahem, trefovala se do jak do mužských, tak do ženských. Nehledě na to, že námětem snímek věrně kopíroval Brdečkovu knihu, a tohohle pána by asi nikdo za feministu neoznačil. Zajímavost: Původně se onen tak toužebně hledaný spis měl jmenovat Tunis. Představitel hlavní role ale prosadil změnu země poté, co si někde přečetl recept na proslulou marockou obalovanou řípu ("zeleninu usušíme, rozdrtíme, namočíme, necháme znovu vysušit, obalíme ve strouhance, vajíčku a mouce na prudkém ohni osmahneme a pak hodíme psovi, protože se to nedá žrát") a zasednutí Maroka mu pak připadalo jako taková malá, ale přeci jen pomsta. (02.04.2014)

Spousta skvělých herců vedlejších rolí se nikdy nedočkala velké, neřkuli titulní role. Namátkou Karel Augusta, Ferdinand Krůta, Oldřich Vlach a mnoho dalších. Leoši Suchařípovi se to podařilo hned u velké Věry Chytilové a zhostil se své šance náramně. A ruku na srdce přítomní pánové! Tohle blbnutí, když chlapovi ujíždí poslední vlak může potkat většinu z nás, stejně jako zánět prostaty. :) (04.05.2008)

Tohle že je feministické dílo zesměšňující muže? Možná ještě tak velmi zlehka některé stránky mužství, navíc, časem mělo být podstatně hůř (např. Pasti, pasti pastičky). Jistě, Faunův život se svým neustálým opakováním (nejen dívky, ale i práce, to "Maroko") stává stereotypem a vyprázdněným zvykem, listí žloutne, vzduch chladne a za dveřmi se už pomalu chystá zima / smrtka se svou kosou. Ale ostatní postavy v tomto tanci života na tom nejsou o moc líp, spíš naopak. Směšná je šéfka, snažící se zaujmout, směšný je jediný kamarád se svou milující manželkou a sekretářkou "cipískem", směšné a většinou prázdné (proto ani nemají jména, jsou to jen zajíci, lovná zvěř) jsou zástupy dívek (spíš typů než dívek), procházející staromládeneckým podkrovím. Ostrůvky života zobrazují jen osoby, na které se dívá s despektem Faun sám - sousedky stařenky, které mu velmi nepříjemně připomínají vlastní věk i smrtelnost, no a pak taky Vlastička, ten poklad, sedící naproti němu v kanceláři, o který musí Faun nejprve přijít, aby pochopil, co v něm měl i nechtěl mít. Měsíce (roky?) doufající, chviličku šťastná ("vy jste se kvůli mně opil"), stává se nakonec taky směšnou. Na druhou stranu je tu taky pár pěkně mrazivých chvil („Musíme se zamyslet… Jak nejlépe zničíme člověka?“). Závěr je překrásně obrazný a dvojlomný (k tomu navíc ten výkřik "já ještě chci něco udělat!"). A Faun? Taky jsem se nejdřív obávala, jestli manýra Suchařípova bude v hlavní roli snesitelná - a více než byla. Ta role mu sedla jako žádná jiná. (12.11.2012)