Žoldnier

A ako si vlastne predstavujete revolúciu? Nuž presne takto. Prepadávanie bánk, vlakov, vešanie oligarchov a ich pucflekov. Plus likvidácia zotročujúceho mocenského aparátu (k bežným obyvateľom brachiálne sa správajúce vojsko a polícia). Revolúcia zároveň musí byť spôsobilá potešiť civilov. V ideálnom prípade sa nesie v znamení cynického humoru a osobného profitu. Nuž a revolučné ideály často končia ako maškarádna cirkusová fraška pre zábavy chtivých divákov. Pretože strojcom revolučných programov a akcií často pramálo záleží, na ktorej strane konfliktu stoja.  Hlavné je, že to sype. Presne tak, ako činí Poliak v úžasne sadnúcej roli Franca Nera. (16.08.2021)

Je zajímavé, že i když mi u Leoneho dolarovek vůbec nevadilo, že hlavní hrdinové jsou podrazáčtí vydřiduši, kteří jsou kvůli té troše peněz schopní odprásknout libovolné množství lidí, tady mě to neustálé zrazování a vyděračství spíš lezlo krkem. U obou hlavních hrdinů jsem nebyl schopný najít aspoň pár důvodů, proč s nimi sympatizovat a nepřát jim nějaké to střelné zranění. Spíše na škodu je také upozadění Jacka Palance a předčasné finále za zvuků geniální Morriconeho skladby L'arena. Žoldnéř není špatný western, Sergio Corbucci režíruje hravě a s citem pro detail a i kamera se směle může měřit s legendárními Leoneho fláky. Jenže Nero není Eastwood a Musante v sobě nemá ani špetku Wallachova sympatického rošťáctví. (23.04.2011)

Předchůdce mnou ještě oblíbenějších Companeros bylo toto velké dílo. Už tohle je ovšem velice dobré, odlehčeně brané (Corbucci si zřejmě musel spravit chuť po Grande Silenzio), přesto ještě kapku jiné. Polák Franco je už víc tučňák, než málomluvný drsný hrdina s rakví, jde mu tu jen o prachy, pro což udělá bez nejmenších skrupulí cokoliv. Nezkušený vůdce revoluční (či jak tvrdí tradičně odvážná revolucí zapálená žena Columba, pouze zločinecké?) bandy Paco to bere moc vážně a hrdost a odhodlání ve vládu mexického lidu je hezká věc, ale neměla by se přehánět, takže ano, ale když existují Vascové… Kudrnatý Jack Palance coby křižující se šílenec je kreatura k nezaplacení, po kraji nám zuří revoluční boj (a Paco), letadla, bomby a neopomenutelný Fajardo, takže záporáků máme vícero a Sergej Kowalski nám předvede obdivuhodnou taktiku, kterak si ve víru ideály zaslepených revolucionářů solidně nahrabat. Hudba tradičně neokomentovatelná, souboj v aréně nezapomenutelný, konec překvapivě protahovaný a takovýto Franco bez kouska cti se jinde nevidí. A top scéna? Bitva mezi slepicemi. (16.03.2013)

Nadpriemerný Spaghetti Western. žáner ktorý sa svojho času v Taliansku nakrúcal ako na bežiacom páse. režisér Sergio Corbucci a Franco Nero opäť spojili svoje sily a stvorili v tomto žánri vynikajúci film s prostredia Mexickej revolúcie. štýlové scény ako napríklad Zapaľovanie zápaliek o hocičo tvár, zuby, prsia, finálny súboj v aréne frajerské pózy, drsný chlapi, mŕtvoly na každom kroku tu nechýbajú. Snímka má úžasný soundtrack Ennia Morriconeho ktorý si prepožičal kto iný ako samotný Quentin Tarantino do filmu Kill Bill. Táto hudba dostáva túto snímku do inej dimenzie. Páčil sa mi odkaz na film Django z roku 1966. Franco Nero pri konci strieľal z rovnakého legendárneho guľometu. Tak ako Tarantinovi aj mne sa film páčil do takej mojej top 10 Westernov by sa zaradila medzi posledné miesta.. Dávam 4.5*.. Hoci to nie Sergio Leone jedná sa o veľmi kvalitný a originálny film. Vo svojej dobe sa Mercenary určite stratil v kvante iných westernov svoju kvalitu však po čase nestratil a v dnešnej dobe skôr zreje ako víno. (13.03.2013)

S jistotou, že od režiséra filmů Sudá a lichá či Superpolda dostanu podobný zážitek, jsem se pustil do téhle westernové komedie, jakožto do mé milované kombinace žánrů, a očekával solidní zábavu. Dostalo se mi toho napůl. Má to vtip, má to akci, ale chybí tomu výraznější herci. Celý film v podstatě táhne sám Franco Nero v roli polského frajera, kterému tahle role vyloženě sedla. Bohužel film se nevěnuje jen Polákovi, ale také revolucionáři, jehož jméno je mi ukradené, protože to byl tak nezajímavý a nudný herec, který celý film tak trochu táhne dolů a nudí. Dokonce ani Giovanna Ralli s hezkou tvářičkou to nezachrání. Hudba od Ennia Morricone je nevýrazná a považuji ji za jeho slabší tvorbu. Nakonec tedy částečné zklamání z vysokého očekávání, ale stále je to průměrný film, který zabaví, ale víckrát ho vidět nechci... (30.03.2013)