Marquis de Sade: Justine

Příběh o Justine a její sestře Juliettte jako dělaný pro odpolední televizi nebo výchovný film pro mládež. Hned v úvodu filmu jsem se zarazil a nepoznával jsem autora. Franco v tomto filmu využíval nádherných kostýmů, dekorací a výpravy, až jsem se divil, zda-li to točil skutečně on. Ačkoli scény v domech natočil v jednom několikrát jinak nasvíceném a postaveném interiéru ve studiu. Bohužel tyto atributy filmu jsou tím nejlepším, co jsem viděl. Herci nezáživní: Klaus Kinski hraje roli vypravěče-spisovatele, kterému se asi 2x zdají erotické představy. Na plátně je velmi málo a mluví jen sám k sobě. Jack Palance v roli vyšinutého bratra Antonina moc přehrával, až se mi znelíbil. Osmnáctiletá Romina Power byla vybrána pro roli Justine díky svému mladickému vzhledu, nikoli pro svůj talent. Jedna scéna mě pobavila, totiž homosexuální šlechtic, který se zalekl, že si spletl Justine s chlapcem a poté jeho plán otrávit manželku. (13.02.2012)

Jesús Franco má rozhodně talent vyslídit ve všem prvky červené knihovny a pak je použít ke svým účelům. Tak i tato "erotická fantazie" (dobrá definice z úvodu) nemá s domnělým autorem Markýzem de Sade příliš společného. Sadovy perverze (či snad lépe transgrese) jdou ruku v ruce s jejich filosofickou interpretací, která je: "v předvečer revoluce jednou z mnoha utopických ideologií" (Klossowski Pierre, tato a další citace z jeho knihy "Sade můj bližní", pokud neuvedeno jinak). Sade je z pohledu masy (ne rozdíl od Saint-Justa nebo Bonaparta, kteří jsou odhodláni masy obětovat) "člověkem očividně nezdravým; v revoluční bouři nenachátel žádné morální uspokojení a nebyl dalek toho, aby zákonem zaštítené vraždění nenahlížel jako karikaturu svého systému". Zlo, které je pro Sada "morální bytostí, a nikoli bytostíí stvořenou, bytostí věčnou a nikoli pomíjivou" splňuje i kritéria Himmlerovy Waffen SS (možná by se pečlivějším studiem de Sada dalo lecčemu zabránit). Ostatně i současné "ekologické" myšlení může ze Sada čerpat: "... zatímco v souladu s dobrotou, rozumem a spravedlností by bylo (lépe) tvořit pouze kameny a rostliny než dávat vzniknout lidem, jejichž chování by mohlo zavdat podnět nekonečným trestům." A jaký je závěr: "Postavy z Justiny a Julietty tráví všechen svůj čas zabíjením duše a na konci onoho desetisvazkového románu je možno konstatovat, že se jim to nepodařilo." Prostě "Les infortunes de la vertu' - Nehody ctnosti. (19.02.2020)

Zase jeden z tých lepších filmov od Jesusa Franca.Je to jeden z jeho najdrahších filmov,niečo cez milión dolárov.A je aj dosť dlhý,čo ale nie je žiadny prínos.Bola tam samozrejme erotika,ale nie nejaká zmyselná ani dráždivá.Ale Franco si do svojich filmov vie vybrať ženy,to je bez debaty.Klaus Kinski ako markíz de Sade,no,celkom mu to pristalo,ale bohvieako nehral.Jack Palance tiež nebol zlý,ale mne pripadal trochu ako drevený.No a Justina,hraje ju Romina Power,hrala asi najlepšie.Útla dievčina,bez peňazí,bez majetku,v jednom kusu prenasledovaná,spočiatku veľmi dôverčivá k iným ľuďom,mi pripadala taká bezbranná,až mi jej bolo ľúto.Bola ešte panna,ale každý chlap chcel od nej len to jedine,silou mocou ju dostať do postele.Pripadala mi ako predčasné dospelé dievča,ale bola naozaj veľmi pekná.No,nie najhorší Francov film. (07.04.2010)

Ak budú naďalej fungovať školské kino predstavenia, prihováram sa za púšťanie Justíny z režisérskej dielne Jesúsa Franca ôsmakom, deviatakom na základných školách a stredoškolákom. Popri základnej rámcovej vedomosti o literárnom diele markíza de Sade, získajú poučný zážitok o rôznych prístupoch dievčat k cnosti, o prevažujúcom prístupe mužov k ženám, i o o vzácnych výnimkách, umožňujúcim stavať konštrukty o morálnom a čestnom prístupe k biednym a strádajúcim. V neposlednom rade získajú študenti náhľad na skutočné chovanie a morálne zameranie podnikateľov, duchovných, šľachty a kupliarov. Neraz realizujúcich vzájomne zastupiteľné, či nerozoznateľne podobné úlohy v spoločnosti. A v neposlednom rade sa môžu žiaci oboznámiť s povahou práce opôr spoločnosti, predstavených ramenami spravodlivosti - policajtami, sudcami, a vládnymi úradníkmi. (27.01.2021)

Je to dost přísné hodnocení, ale nejde to jinak. Hned na úvod je třeba říci, že se nejedná o zfilmování, ale o umělecké (a velice soft, mohu-li dodat) zpracování tématu. Nelze to vysvětlit podrobněji, to bych musel spoilerovat. Je jasné, že s ohledem na dobu vzniku se nedá čekat nějaká brutální krvavá a fekální lázeň, ale třeba Django je starší a má desetkrát větší koule. Celkový dojem kazí především konec a prosvětleně estetizované prostředí (a Francouzi v červených kabátech, brrrr:-D). Přitom s ohledem na obsazení jsem čekal velkou pecku. Jenže Kinski jako de Sade je tragicky nevyužitý a Palance dost přehrává. Jediný pozitivní dojem na mě udělal homosexuální dandy Horst Frank, ovšem k toužebně očekávanému bitchování nedošlo... (10.10.2013)