Attack
Réžia:
Robert AldrichScenár:
James PoeKamera:
Joseph F. BirocHudba:
Frank De VolHrajú:
Jack Palance, Eddie Albert, Lee Marvin, Robert Strauss, Richard Jaeckel, Buddy Ebsen, Jon Shepodd, Peter van Eyck, Jud Taylor, Strother Martin, Leonard Bremen (viac)Obsahy(2)
Zbabělec dokáže napáchat víc škody než nepřítel... Filmy z II. světové války tvoří v americké kinematografii svébytný žánr. Objevily se prakticky hned po přepadení Pearl Harboru a okamžitě se staly důležitou součástí amerického válečného úsilí. Byly vesměs prvoplánově propagandistické a líčily v první fázi bojů především akce v Pacifiku. Jejich obliba přetrvala konec války a válečný žánr byl v hollywoodské produkci pravidelně zastoupen hluboko do šedesátých let. S větším odstupem od válečných událostí se měnil úhel pohledu tvůrců. Místo propagandistických děl začala vznikat realistická dramata, zaměřující se na osudy jednotlivců často ve zcela nehrdinských situacích, a dokonce snímky, kriticky zobrazující poměry v americké armádě. K takovým patří Útok (1956), natočený známým režisérem Robertem Aldrichem a odehrávající se v Evropě roku 1944 (ve filmu to není naplno řečeno, ale dějištěm jsou Ardeny během německé ofenzívy). Snímek vznikl podle divadelní hry Normana Brookse a líčí osudy průzkumného družstva v městečku obsazeném zakopanými německými jednotkami. Dává do příkrého kontrastu obyčejné hrdinství prostých vojáků, vedených poručíkem Costou (atypicky obsazený Jack Palance), a jejich velitele, kapitána Cooneyho (vynikající Eddie Albert), jenž je nejen neschopným důstojníkem, ale navíc zbabělcem, kterého na jeho velitelském místě drží pouze vypočítavá přízeň jeho nadřízeného, podplukovníka Bartletta (standardní Lee Marvin). Útok není typickým válečným snímkem, dává přednost psychologii před akcí a jeho protiválečné stanovisko je velmi výmluvné. To byl také dostatečný důvod pro armádu, aby odmítla při natáčení jakkoli spolupracovat a Aldrich musel vystačit s pouhými dvěma tanky, jež si pronajal ze soukromých zdrojů. Většinu akce natočil na pozemcích Universalu a RKO v Hollywoodu, ovšem kameramanovi Josephu Birocovi se podařilo dát filmu nezbytný realistický nádech a k jeho přesvědčivosti jistě přispělo i to, že všichni tři hlavní představitelé byli skutečnými veterány bojů za II. světové války. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (45)
Jeden z malého počtu filmu, v ktorom charizmatický herec Jack Palance s ostro rezaným ksichtom hrá klaďasa. Síce rozhorčného, pomstichtivého, ktorý chce svojmu priamemu nadriadenému narvať granát do krku a vytiahnuť poistku, ale napriek tomu ako píšem klaďasa. A tiež ide o film, v ktorom na rozdiel od veľkej odvahy pojednáva o strachu a zbabelstve, ktorých následky negatívne pociťujú všetci. Vojnových scén je menej, ich kvalita je iba priemerná, to hlavné sa totiž odohráva niekde inde. Tradičný filmový nacista van Eyck si veľa nezahrá. Plusom filmu je, že smerom k záveru graduje a emócie sa pekne vyostrujú. ()
Trochu neobvyklý film z druhé světové války. 1) Tento personalizovaný příběh 1. roty by se mohl odehrát kdekoli, za kterékoli války, kdykoliv. Válka tu slouží jen jako kulisa pro mezilidské vztahy. Samotné bojové scény nejsou příliš zajímavé._____ 2) Scénárista předvádí ke konci filmu až groteskní peripetie._____ 3) Výstižný koment: gudaulin***. 4) Nakonec to tak zlé nebylo. A ještě jsem se naučil pěknou anglickou větu: Captain, down around where I come from we dearly love our whiskey. But we don't drink with another man unless we respect him. . . . . . . . . . . . . . . . . . ()
Aldrichův film se vymyká obvyklé šabloně válečných filmů 50. let, kde na jedné straně stojí vítězná armáda s ideály a posláním a na druhé straně zlo v podobě zločinného nepřítele, které musí být poraženo a potrestáno. Nepřítel se v tomto případě totiž skrývá ve vlastních řadách v podobě neschopného zbabělého, nicméně protěžovaného důstojníka americké armády, který svým přístupem způsobí smrt řady vojáků své jednotky. Tématicky hodně zajímavé, zpracování je už ale horší a nevyhne se americkému moralistnímu přístupu a patetičnosti především ve svém závěru. Postavy se dělí podle černobílých charakterů, divák musí mít zcela jasno, na čí straně stojí pravda, a aby měl svůj odsudek jednoznačný, je i antihrdina vylíčen jednorozměrně. Tak křišťálově zbabělý hysterický neschopný a proradný typ se v praxi myslím nevyskytuje, resp. vyskytuje se stejně často jako jeho protihráč - hrdina, který si rozdrcenou ruku uvězněnou pod tankovým pásem vyrve a neohroženě jde se smrtelným zraněním vykonat své poslání. Vyznění filmu vyloženě škodí nevěrohodně pateticky kladný závěr, který jde proti přízemní realitě války a armádních mechanismů rozhodování a výkonu spravedlnosti. Celkový dojem: 60 %. ()
1956? Ma podrž! Ku Kubrickovi by som to však neprirovnával, ani sa nedá povedať, že zameranie tohto filmu je "protivojnové". Každý dobrý, pravdivý, vojnový film musí byť aj "proti", váha tohto snímku ale leží v nevídanom psychologickom súboji dvoch (následne štyroch) hlavných postáv. A ten je vykreslený bravúrne, je strhujúcejší a trýznivejší, než všetky (nemenej vydarené) bojové scény dokopy. Naviac má bez preháňania všeobecnú platnosť (i keď až v časoch vojny je to tragédia). Len sa poobzerajte okolo seba - kundy ako Cooney sú živočíšny druh, akého sa ľudstvo asi nikdy nezbaví. [90%] ()
Na bojové scény už dolehl zub času, a to do značné míry. Přesto znamenité psychologické drama, vyhnané na samotnou mez nervů, patřičně skličujicí a deprimující. Příběh takový, že by se i bez těch zlodušských nácků obešel. Stačí naznačit, že tam jsou. Dobré výkony a strhující dialogy. Výtečný Eddie Albert. ()
Galéria (45)
Zaujímavosti (6)
- Snímek byl natočen za pouhých 35 dní. (Ded@M@tes)
- Film je natočen podle divadelní hry "Fragile Fox" Normana Brookse. (Terva)
- Herci Jack Palance (Joe Costa), Lee Marvin (Clyde Bartlett), Peter van Eyck (SS kapitán) a Eddie Albert (Erskine Cooney) byli veteráni druhé světové války. (Marek06)
Reklama