Ratatouille

Velký pařížský animovaný šéfkuchař Gusteau s grácií sobě vlastní tvrdí: ,,Každý může vařit". Tvůrci z filmového studia Pixar s grácií hodnou šéfkuchařů k tomu mají svou alternativu: Každý se může bavit (u Ratatouille). A já si to myslím společně s nimi...a to moc nevařím... Podobné filmy: Spláchnutej, Hledá se Nemo (16.10.2008)

Přiznám se, že nemám chlupaté potvory s ocasem právě dvakrát v lásce. A představa, že by se motaly kolem jídla a mě by se na nějakou tu mňamku sbíhaly sliny se mi před zhlédnutím tohoto zdála zcela bizarní. A přece se stalo! Málokdy se mi stane, že bych dal animovanému filmu plný počet hvězdiček a tím jej postavil na úroveň těch největších filmových skvostů. Tentokrát udělám výjimku a rád. Ratatouille je totiž pravděpodobně tím nejlepším animákem, který jsem kdy viděl. Má zajímavý příběh a nenudil mne ani na moment a toho si cením. (09.05.2009)

Animovaná Paříž pod dohledem Brada Birda rozhodně nezklame. Tentokrát svoji jízdu vyplňuje spíše jemnými pousmáními, multikulturními narážkami a pro Pixar již téměř tradičním modelem rodiny. Remy je krysa, kterou ale namísto rejdění mezi odpadky přitahuje nějaká ta špičková kuchyně s kombinacemi těch nejlahodnějších vůní. Tenhle chlupatý gurmán se najednou ocitne nejen ve vyhlášené restauraci, ale má i ovlivnit názor rachitického jídelního kritika (úžasné sekvence). Nejednou nám nápady a animace hračiček z Pixaru vyrazí dech (paní domu deratizující pomocí brokovnice, Remyho první a zběsilá „návštěva“ Gusteauovi kuchyně, velká krysí krádež), doslova tepou životem a bez potíží dojmou (romantická scéna). Skutečně nelze předvídat, kam až tohle studio svoji geniální animaci (kouřící speciality na pánvi nebo na talíři) dovede, oko diváka musí potěšit dokonalé zobrazení reálií, famózní celky na rozzářenou Paříž a k tomu všemu dokonale pasující francouzské melodie. Jedno je jisté, pro zbožňovatele pixarovského studia se Ratatouille stane provoněnou klasikou!! O patnáct minutek kratší stopáž by mi přesto nevadila!! (16.11.2007)

Když nastala scéna, ve které si kritik přes dlabanec klade do úst sousto ratatouille a skrze chuťové pohárky ho vcucne tunel vzpomínek do dětství, kdy ho tím stejným a stejně lahodným krmila maminka, uvědomila jsem si, že se mnou tenhle úžasný animák udělal totéž ... byla jsem zas na chvilku malá holka. (14.10.2007)

Klasický Pixar. Absolútne dokonalá 3D animácia a milión možných i nemožných obrazových detailov a nápadov sa tentokrát stretli s výbornou réžiou a tak i na animák relatívne dlhá stopáž nenudí. Čo však upúta pozornosť očí, neodvedie pozornosť mozgu od klasických neduhov pixarovskej (a vlastne i celej hollywoodskej) animovanej tvorby. Tými sú už klasicky schematické a ploché charaktery postáv, ťah na „rodinnú“ bránku tisíckrát otrepaným ponaučením o dôležitosti rodiny a priateľstva a príbeh jednoduchý, aby ho pochopilo i päťročné dieťa. Viem, že primárne zameranie „rodinného“ animáku je zaujať všetky generácie, otázka je, či pre päťhviezdičkový film a nepochopiteľné 117 miesto v TOP 200 mi stačí to, aby ma zaujal. Mne nie, ostatným naokolo ako vidím, asi áno .... 8/10 P.S. film veľmi ale naozaj veľmi podržala postava kritika čuramedána Antona Ega – jeho precitnutie v závere je úžasné, i keď trochu rozprávkové. (01.10.2007)