The Vagabond
Obsahy(1)
Chaplin hrá chudobného huslistu, ktorý sa snaží zarobiť si pri salóne. Po malom nedorozumení však odtiaľ musí ujsť. Hľadá si miesto, kde by si mohol dobre zarobiť, až príde ku kočovníkom. Bohužiaľ dievčina (Edna Purviance), ktorej zahrá, je ešte chudobnejšia než on, a tak zas vyšiel naprázdno. Keď však zistí, že ju tam držia proti jej vôli ako otrokyňu, rozhodne sa ju vyslobodiť a spolu ujdú na karavane preč. (pivo)
(viac)Recenzie (18)
Chudobný Tulák chce tentokrát vykročiť tou správnou nohou, a tak sa snaží uchytiť v „hudobnom priemysle” , pričom s ním zvyčajne zametajú. Zhodou okolností natrafí na cigánsku dievčinu, ktorá taktiež nemá na ružiach ustlané. Ukáže, aký talent má. Zachráni ju. Utečú pred svorkou hrdlorezov. Dievča pri prechádzke uvidí maliara. Láska sa vytráca. Odchádza. Vracia sa. Chaplin bol jedinečný aj v tom, že popri hraní pred kamerou, zároveň i koordinoval dianie za kamerou a výsledný materiál zostrihal presne podľa svojich predstáv, to znamená, že má dokonalý tvorivý umelecký charakter. Nie som síce z neho akurát extra bohvieako nadšený, ale stále ide o pomerne intenzívny divácky zážitok. ()
Neľútostné pravidlá konkurencie platia aj pre nižšie vrstvy. V úvode to vidieť na vzájomne sa mlátiacich krčmových muzikantoch. Na periférii to nebýva o nič lepšie - cigánski kočovníci využívajú unesenú devu ako otrokyňu pre všetky špinavé práce. Znudená aristokracia a tvoriví dandyovia tiež neposkytujú to pravé orechové. Medzi týmito vrstvami spoločenského rezu sa pohybuje Charlie. Niet divu, že udržať komediálnosť pomedzi vzájomne sa odrbávajúcich, či unudených ľudí nebude ľahké. V tomto prípade stačil aký-taký sociálny komentár. Dej je riedky a bočné humorné epizódy ho príliš nezdobia. Výsledok je potom tiež len taký. Priemerný. ()
vynikající groteska, která je však spíše smutná než veselá, ale je zde několik velice zdařilých Chaplinových výstupů, které trochu zlehčují jinak docela pesimistický příběh...nakonec však všechno dobře dopadne a všechny zučastněné čeká zasloužený happy-end....DÁLE HRAJÍ: Leo White (Old Jew and Old Gypsy Woman) Charlotte Mineau (Girl's Mother) John Rand (Trumpeter, Band Leader) James T. Kelly (Musician and Gypsy) Frank J. Coleman (Musician and Gypsy) ()
Vandrák je satirou cirkusového klauna na romantickou báseň. Charlie Chaplin se vyžívá v táhlých tónech hravé melancholie, sociální tíseň zde není zdrojem vnitřního nepokoje, ale důvodem improvizovaného hledání spásy z úzkosti životního osudu. Násilí je vynuceným prostředkem ke zjednání a nápravě spravedlnosti, klaun pláče, přesto i nadále nezadržitelně skotačí a hřeje. Niterným pocitem je osamělost a radost ze života. Kromě Charlieho v roli bezelstného pouličního houslisty s úderným hrdinským činem zaujme také cikánskými nomády unesená, k manuální práci otrocky připoutaná a bičem poháněná mladá žena (Edna Purviance), neúprosně trestající vůdce kočovných cikánů (Eric Campbell), náhlý zdroj inspirace potřebující malíř (Lloyd Bacon), dívčina smutně osamělá matka dobrých poměrů (Charlotte Mineau), stará cikánka (Leo White), či trumpetista a kapelník konkurenční pouliční produkce hudebních tónů (John Rand). Vandrák aneb Chaplin šumařem není sladkobolnou melancholií romantiky, ale jejím satirickým obrazem na dně duše cirkusového klauna. ()
Poměrně netradiční a dějově dost vážná Charlieho groteska, nicméně na druhou stranu také jedna z těch nejzajímavějších. Nechybí tradiční humorné situace, kterých je dost, ale ty jsou krásně provázané s vážným dějem, který je na konci už dramatický docela dost. Naháněčka pobavila, konec dojel a dlouhé je to úplně akorát, takže tentokrát spokojenost. ()
Reklama