Lady

Lady L je pro mě nejzajímavější samou ústřední trojicí. Italka Sophia Loren, Američan Paul Newman a Brit David Niven. To je spojení vskutku netradiční a neobvyklé. Pravda je, že některé konverzace byly úsměvné, ale celkově mi děj až na výjimky přišel trochu nezáživný. Ten rozmach událostí a scén mi přišel až moc velký. Přeci jen celé dvě hodiny film bavit nedokázal. Italský temperament, americká nezávislost a britský humor jde dohromady jen někdy a jen pozvolna. (12.06.2023)

Spolocenska konzervacka, ktoru uspesne natocil Peter Ustinov /rimsky cisar Nero z filmu Quo Vadis/. Kulisy su na urovni, ale divak sa musi az prilis sustredit na dialogy. Da sa na to vsak pozerat hlavne vddaka hercom ako Philippe Noiret /Le Fusil 1975/, Sophia Loren /Horalka/ a David Niven. A tusim ze Noiret sa prvy krat tymto ocitol medzi hereckymi velikanmi. 55 % (06.08.2016)

Sophia Loren je nepochybně zajímavá a skvělá herečkou a když se vedle ní dále v obsazení vyskytují taková jména jako Noiret, Newman, Piccoli nebo Niven, divák očekává velkolepou podívanou. Nicméně velkolepost Lady L začíná i končí právě obsazením a na svou dobu vysokým rozpočtem. Všehochuť tehdejších hereckých hvězd z Itálie, Francie, Anglie a USA bohužel nedokázala dohromady vytvořit pořádnou souhru. Neustálé prolétávání mezi tu konverzačním humorem, tu situační komikou, tu zase bláznivou groteskou nedokázalo rovněž vytvořit stylově sevřenější celek. Vznikla komedie, která má sice dost vtipných momentů, ale ty vyvažuje na druhé straně řada scén, kde ten humor pro změnu nefunguje a působí až příliš křečovitě. Jednotlivé epizody, které mají vytvářet v retrospektivě jakýsi příběh, se na můj vkus až příliš rozpadávají a stopáž je zejména ke konci v dlouhé karnevalové pasáži až zbytečně rozvláčna. Ještě ze začátku jsem se u vybraných scén dost bavil a v druhé polovině to skvěle oživil svou ironickou postavou David Niven, ale jinak za mě bída. Ani si nepamatuji, kdy jsem byl naposled u koprodukční komedie ze 60. let tolik rozladěn a to mám za sebou i (ne)slavně proslulé Casino Royale z roku 1967. 45% (04.02.2021)

Jedna z mnoha taškařic, s kterými se v té době roztrhl pytel, bohužel tato je z těch méně podařených. Nejvíc mě tu bavili vysmátí Japonci po boku Newmana a ti se tu mihli sotva na minutu. Jinak jeden z nejslabších filmů Paula, ale za to nemůže on, hrál co mu bylo zadáno. Sophie byla roztomilá a Niven okouzlující, ale jinak mám pocit, jako bych se dívala na něco, co naprosto postrádalo děj. Dobré na zabití času, když nechcete nad něčím příliš přemýšlet. (10.08.2020)

"Dnes jsem měl souboj. Milenec mé ženy urazil mou milenku, což je náhodou jeho žena." Stařičká bělovlasá šlechtična, vdova po ctihodném anglickém vévodovi a matka nespecifikovaného počtu vojenských důstojníků, se chystá oslavit osmdesáté narozeniny. Při té příležitosti je vyzvána k sepsání pamětí. Začne tedy potenciálnímu životopisci vyprávět, jak se stalo, že se chudá italská pradlena vypracovala do tak úctyhodného postavení, aby sám posoudil, zda je možné něco takového publikovat... Zvláštní komedie. Je vtipy doslova napěchovaná, je i poměrně originální a velmi atraktivně obsazená, přesto jsem ji napoprvé nebyl schopen strávit. Snad je to tím, že si bere inspiraci z tolika zdrojů. Chvíli se podobá francouzským fraškám, jaké psal Georges Feydeau, jindy podvodnickým komediím, groteskám, salonním anglickým konverzačkám... A tak se stále rozpíná do šíře, místo aby směřovala dopředu, k nějakému předem definovanému cíli. Film vznikal pod pečlivým patronátem Carla Pontiho jako benefice Sophie Lorenové. V té době její kariéře hrozila stagnace ve vzájemně si podobných úlohách a Lady L nabízela roli, která se člení a přetváří podle různých životních situací v dlouhém časovém rozpětí. Přestože Sophie nezklamala, na můj vkus až moc podléhá právě té neuspořádanosti filmu, kterou jsem zmiňoval. Paul Newman tehdy k vlastní škodě spoléhal na Stanislavského metodu a nenechal si ji Ustinovem vymluvit. Ve stylizované realitě crazy komedie, zprohýbané krupobitím gagů, proto působí nepatřičně a jako nejslabší článek filmu. Kdykoli se objeví, jako by ustala legrace. V Lady L se stalo něco podobného jako ve filmu Růžový panter, kde Peter Sellers nečekaně "ukradl" film Davidu Nivenovi. A právě David Niven, který se včlení do filmu přesně v polovině, ho nakopne zpátky k životu. Jeho nádherná kreace v roli znuděného vtipálka vévody je portrétem velkorysosti, životního nadhledu a jakési skeptické radosti ze života. Co věta, to blyštivý drahokam vtipu, zasazený do šperku, který nepodléhá módě. Právě postava Davida Nivena mě přiměla podívat se na Lady L opakovaně a postupně zvýšit hodnocení až na 80% (28.02.2010)