Zámok hrôzy

Tak sa opäť raz pridám k menšine... Remeselne zvládnutý film, ktorý občas kazia prehnané triky, ale inokedy mi vytvorili zimomriavky. Skvelé obsadenie zvláda svoje úlohy ok a hlavne C. Z-Jones hrá veľmi zaujímavú postavu. Každého asi nevystraší šepot a detský plač, ale mne to v kombináci s krásnou vizuálnou stránkou stačilo... (22.02.2006)

Trpí nespavostí. V rámci výzkumu skončí s podobně sužovanými jedinci ve velikém starém zámku. Dlouhé chodby, hodně zákoutí, schodišť a obrovských sálů. A všude nejrůznější sochy vyvolávající nepříjemnou atmosféru. Co na tom, že po téhle stránce se Zámek hrůzy vyvedl. Horší je, že producenti zaveleli, že tvůrci musejí ctít přístupnost mládeže. Takže žádná krev, žádná prsa, žádné úchylárny. Divák neustále čeká, že se to rozjede, jenže chyba lávky. Nebezpečná rychlost, Twister a pak sešup dolů. Jan de Bont, kterého jsme měli rádi, se už nikdy nevrátí. Scénář Davida Selfa (přitom později napsal Road to Perdition) je dost šílený, tempo dost utahané, žánr dost nerespektovaný. Výsledek je přeplácaný, zmatený, otravný. Pochválit lze některé herce (Owene Wilsone, ty mezi ně ovšem nepatříš), výpravu a skladatelskou legendu Jerryho Goldsmithe. Zbytek zaslouží pořádně za uši. (06.02.2018)

Slibuji, že příště už své přátele poslechnu, až mi budou radit něco jako "Na Haunting se ani nedívej, to je děsná blbina, ztráta času". Bože, to ale BYLA blbina. Až mě to samotného překvapilo. Horor, který není strašidelný... záhady, které nejsou záhadné... herci, kteří skoro vůbec nehrají... no hnůj. Jedna hvězda za návrh onoho (ne)strašidelného sídla, druhá za Goldsmithovu hudbu, která z nulové atmosféry tu a tam něco přece jenom vykřeše. Ale moc toho není. (24.05.2010)

Tolik velkých jmen v takovém braku jsem snad ještě neviděl. O filmu jsem nevěděl absolutně nic. O to víc mě překvapil neustálý přísun hvězd na scénu. Kde však hledat další pozitiva? Napětí, atmosféra, originalita, gradace děje. Ano, to všechno tady chybí. Nebýt známých herců, kteří však předvádí svoje dno, tak je tady odpadů o mnoho víc. (08.05.2010)

Nechtěně srandovní remake stejnojmenného filmu z roku 1963, který do dneška stále platí za jeden z nejdražších čistokrevných hororů. De Bont tu na vlastní kůži pocítil, že přehršel digitálních efektů, hvězdné obsazení a Catheriny dlouhé nohy vám kvalitu filmu nezaručí. Za zmínku tak stojí jenom působivé zpracování interiéru rozlehlého sídla, což je na takový megaprojekt dost málo. (09.06.2012)