スウィートホーム
Sweet Home
Obsahy(1)
Do starého zámku přijíždí televizní štáb, aby prozkoumal fresku na zdi, kterou před několika desetiletími namaloval majitel zámku Ichirou Mamiya. Objevují tam však ještě několik dalších fresek, včetně jedné, na které je zobrazeno hořící dítě. V zámku se začínají ozývat záhadné zvuky, reportérka se chová velmi podivně a stíny jako by žily vlastním životem. První úmrtí tak na sebe nenechají dlouho čekat. (hladass)
(viac)Recenzie (12)
Velmi oldschoolové představení charakterů, které překvapí svou teatrálností připomínající spíš komediální inscenaci však nenápadně vybuduje solidní atmosféru a skutečný horor na sebe nenechá dlouho čekat. Co v tom poměrně excentrickém snímku obzvlášť vyrazí dech jsou naprosto špičkové gore efekty, zejména jedna scéna ala Dobyvatelé ztracené archy. Film bohužel trpí typickou hororovou chorobou, kde když přijde na finální lámání chleba veškerá atmosféra je ta tam. Není to však tak zlé a hororová prvotina Kurosawy stojí přesto za to. Pozdější režisérův rukopis by se zde sice hledal ještě jen velmi obtížně, ale Sweet Home je ale přesto zajímavým projektem. Současně s ním byla vyvíjena i hra stejného názvu slavného studia Capcom pro japonský Famicom. Na vývoji se podílel i sám Kurosawa a hra je dnes považována za praotce celého herního survival horror žánru, plus jde o přímou inspiraci pro samotný Resident Evil. ()
Poněkud zvláštní sledovat vpodstatě gotický horror odehrávající se v Japonsku. Kromě řady filmů o strašidelných a prokletých domech či zámcích neb jiných budovách se mi vybavily ještě dva: Evil Dead a Noční můra z Jilmové ulice (kotelna, dítka vylézající z matičky aj.). A třešinkou byla dětská rakev, kterou snad vyráběl sám H.R.Giger (kteréhožto Japonci zbožňují). Velmi dobrá kamera předkládá obrazy poetické (umývání vlasů), šerosvitné (až barokní) i hrůzné (brutální smrti). Triky jsou na dobré úrovni (jistě, kromě malovaných blesků v 80.letech tak populárních). Přímo fascinující byla smrt Asuky, která se po rozpolcení lebky promění v rozžhavenou tekoucí hmotu podobnou lávě... Vůbec mechanické efekty opět triumfují. Tam, kde by dnes proběhlo několik počítačových snímků, můžeme sledovat detailní scény rozkladu a zhouby. Zpočátku pomalý rozjezd má divoký dojezd. Doporučuji vydržet závěrečné titulky, malou odměnou bude... ()
Vo svojej domovine rozhodne nadpriemer žánru. Kto sa chrochtá blahom nad horormi, bude zadosťučinený. Špikové gore, dobrá atmoška ( film z rokov 80. ) a nejaký ten humor. Má to nádych OLD DARK HOUSE, či MAMA a ešte niekoľko veľkých hororových hitov, ale aby som neprezrádzal, tak budem radšej držať hubu ( resp. klepať do klávesnice ). ()
Budu dělat, že KONEC JSEM NEVIDĚL. Protože po předchozím atmosférickém peklu je to tak ledová sprcha, že jsem měl chuť na celý film zapomenout. Ale nejde to. Sweet Home je totiž kus poctivého hororového řemesla, co si diváka připravuje dobrých 40 minut, aby pak spustil vlnu intenzivního strašení. Drtivá většina filmu se odehrává v příšeří, a právě ve tmě se ukrývá největší nebezpečí. Neposední duchové, oživlé stíny a v neposlední řadě výborné gore, které finišuje v naprosto fantastické scéně detailního rozkladu jedné z postav. Jenže ten konec, TEN KONEC...!!! (Pokud se ho budete chtít vyvarovat, film doporučuji vypnout přibližně 8 minut před úplným závěrem, ale jak tušim, stejně vám to nedá...) ()
Japonci dokážou být občas prkenně tragikomičtí i ve vážných situacích. Ale dobře, když si odmyslím asi dvě tři takové lehce ztřeštěné scény, kdy se zmatkující herci chovají jak idioti, tak je to velmi vydařený horor. Ze začátku jsem si říkala, kdy se to teda konečně rozjede, a když se to teda konečně rozjelo, tak jsem nevydechla až do konce, na který jsem pak ovšem zírala jak na zjevení. Být na místě té mrtvé matky já, tak to rozhodně dopadne jinak. Ale nad tím se dá mávnout rukou stejně jako nad tím třeštěním s halapartnou a nezbyde než konstatovat, že Sweet home je výborná duchařina. ()
Reklama