Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Židovské ghetto, 1944. Jakob Heym (Vlastimil Brodský) si náhodne v nemeckom rádiu vypočuje správu o postupe sovietskej armády. Aby zabránil svojmu priateľovi Mišovi riskovať život pre pár zemiakov, povie mu, že sovieti sa už blížia a aby dodal svojej správe váhu, vymyslí si, že vlastní rádio, čo bol v ghette zločin, ktorí Nemci trestali smrťou. Jeho správa sa v ghette čoskoro rozšíri a jeho obyvatelia vďaka nej získajú novú nádej a dôvod žiť. Aby si ich však udržali, musí Jakob prichádzať so stále novými a novými správami... (STV)

(viac)

Recenzie (58)

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

(2x) ,,Příběh Jakuba lháře se nezakládá na pravdě... ale možná přeci jen je pravdivý." Filmy z prostředí židovského ghetta bývají obvykle silné. Zde je tomu tak o to víc, když film přímo proniká do duše sympatické postavy a Heyma, který na jedné straně rozšiřuje po celém ghettu lži, na druhé straně tím nepřímo zachraňuje životy ostatních před sebevraždou. Ale byly to skutečně záslužné kousky? Nehodnotím v tomto směru, ale odnáším si o to větší zážitek, v níž mě oslovila přítomnost lidské statečnosti a silné vztahy mezi židy v ohrození i mezi Jakubem a malou dívkou. Nedávno jsem si film zopakoval po více než třech letech a opět nejvíc zapůsobila scéna, kde Jakub na půdě spodobuje dívce fiktivní rádio a při vyrábění hudby na hrncích a amplionu i vyprávění pohádky se odvíjí poeticky laděné představy a prožité vzpomínky z minulosti. Krásně smutný film s jedinečným výkonem Vlastimila Brodského, který se svým herectvím dokázal uspět v zahraničí. 95%                                                                                  // PS: Troufalka zde v komentáři zajímavě srovnává s americkým remakem a uvažuje nad tím, jak se často američtí filmaři chopí předlohy úspěšného filmu z evropských zemí a doslova ho sprzní. Současná americká kinematografie jde spíše mimo mne, osobně mě tady mrzí spíše stále neměnná situace dostupnosti tohoto filmu pro české a slovenské publikum. Zůstává zde pořád jen verze v němčině s předabovaným Brodským a s uživatelskými CZ titulky, při tom sám Brodský mluvil ve filmu během natáčení česky a v roce 1990 vznikl s ním i český dabing! Jenomže stále se neprobudila ani ČT, ani DVD distributoři. Škoda. "Jakub lhář" by mohl být opravdovým skvostem čs. kinematografie, vyčnívající po všech stránkách z většiny soudobé produkce v letech vyvrcholení normalizace, navíc koprodukčním! Tak zůstává pro zdejší publikum nadále "pouze" zahraničním filmem s českým hercem v hlavní roli, který navíc tady skoro nikdo nezná. ()

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

„Nejsou snad mraky z bavlněných klubek?“ Tahle dotčená otázka malé, důvěřivé holčičky vypovídá o filmu takřka maximálně. Celý snímek je o dětské důvěřivosti, ovšem nejen ze strany malé dívenky, ale, a to především, ze strany dospělých obyvatel židovského ghetta. Všichni s ohledem na malou jiskru naděje rádi podlehnou bludu a začnou věřit Jakubovi, který začne trousit milosrdné lži jak na běžícím pásu prakticky komukoliv, kdo ho k tomu vyzve. Protože právě tenhle záblesk možnosti záchrany ze strany armády SSSR je pro mnohé tím jediným, co je drží při životě (a to doslova, viz dialog s profesorem). Fakt, že se to Jakubovi nutně musí vymknout z rukou, je pochopitelně zřejmý. A ty pohledy na hlavní mužskou postavu po zjištění…mrazí z nich. A jakože jsem měl původně docela velký strach z předabování Brodského, nakonec jsem si po nějaké chvíli zvykl. Sice mi jeho hlas chyběl, ale na výborném hereckém výkonu se to jakoby ani neprojevilo. Hodnotím slušnými 4*. „Nikomu ani slovo!“ - „Znáš mě.“ - „A to je to, čeho se bojím.“ ()

Reklama

pornogrind 

všetky recenzie používateľa

Lži, které dávají jiskřičku naděje v lepší budoucnost. Asi jsem od tohohle filmu čekal víc emocí. Tím ovšem nechci film shazovat má určitě svoji hloubku. Vlastimil Brodský si svoje ocení za svůj výkon jistě zasloužil. Myslím si ale, že v následujících letech v některých filmech předvedl ještě daleko lepší herecký výkony. Pro mě je nezapomenutelnej třeba v jeho předposledním filmu Babí léto z roku 2001. Jakub lhář/Jakob der Lügner to má u mě za slabší 4hvězdy. ()

Stanislaus 

všetky recenzie používateľa

V těžkých dobách je vidina každé naděje vítána s otevřenou náručí, i za cenu toho, že ona naděje může být vykonstruována pomocí lží. V případě Jakuba však divák nevnímá jeho lži jako něco negativního, obzvlášť ve srovnání s vyhlazováním židů a hrůzami 2. světové války. Jakub lhář je přímočaře vyprávěný film s upřímnými hereckými výkony, který se snaží tragickou skutečnost zahalit pomocí několika odlehčujících prvků (např. scéna s rádiem přes zeď či pohádka o princezně a mracích z vaty). Nejvíce mě zaujaly herecké výkony Vlastimila Brodského a Erwina Geschnonnecka. Zkrátka kvalitně natočený a skvěle zahraný snímek, který diváka vrací do časů plných strachu, děsu, hrůz, ale i naděje. ()

blackrain 

všetky recenzie používateľa

Člověk se do něčeho zaplete a ani neví jak a pak to musí ustát až do konce. Tak to opravdu nemohl hrát nikdo jiný než Vlastimil Brodský. Pan Brodský byl dokonalý. Takové role dostává herec jenom jednou za život. Je samozřejmě jen na něm, jak se s takovou výzvou popere a jestli tu hozenou rukavici dokáže vůbec zvednout. Viděno v původním jazyce s českými titulky. ()

Galéria (11)

Zaujímavosti (6)

  • Natáčení probíhalo v roce 1972 v Žatci, konkrétně například na náměstí Svobody. Ve městě vznikly například scény z Varšavského ghetta. (Frontie)
  • Pro roli Jakuba režisér zvažoval mimo Brodského i obsazení populárního německého herce Heinze Rühmanna, jehož účast by na film nalákala větší publikum. Problém byl v tom, že Rühmann byl občan Západního Německa. Tehdejší politický vůdce Německé demokratické republiky Erich Honecker nakonec rozhodl, že Beyer by měl obsadit Brodského. (BoredSeal)
  • Němci navrhli Polákům koprodukci, včetně polských exteriérů a hlavní role pro polského herce. Natáčet se mělo v Krakově a Osvětimi. Poláci, vytíženi dvěma sovětskými koprodukcemy odmítli. DEFA od záměru ustoupila. Ve stejném roce je v NDR zakázán snímek Spur der Steine (1966) a výrobní štáb rozpuštěn. Scenárista Becker přepsal původní scénář do románu "Jakub lhář". Úspěch románu přinutil DEFU k přehodnocení situace. (ČSFD)

Reklama

Reklama