Moderná doba

Moderná doba od Ch. Chaplina priniesla so sebou výživný kokteil humoru a zábavy, ale medzi riadkami i veľa nostalgie a smútku za všetkým tým starým a jednoduchším, nuž nemej ére a staromilskému prístupu tu definitívne odzvonilo. Samozrejme, nemôžem zabudnúť ani na prekrásnu P. Goddard a hlavne na Chaplinovo spevácko-tanečné vystúpenie v závere filmu, ktoré mi v hlave vyhrávalo ešte riadne dlho. 85/100 (14.05.2016)

Moderná doba je ten istý prípad, čo ostatné slávne Chaplinove snímky. Sociálna kritika v komediálnom kabáte. Všimnite si, koľko drastických scén sa odohraje pomedzi tie vtipné vsuvky. Znova tu máme, podobne ako v Zlatom opojení, aj vraždu. Štrajky, zatýkanie, fronty pred továrňami, hladné siroty. Komediálne to už tak fungovať ako vo svojej dobe nemôže, aj keď zopár scén, hlavne na začiatku v továrni, je vtipných stále rovnako. Tieto obe roviny sa prekvapivo vhodne doplňujú. Na kokaín a alkohol, príčinu a zároveň riešenie všetkých našich problémov! (22.10.2012)

Osobnost Charlieho Chaplina pro mě nepředstavuje nezpochybnitelný symbol uměleckého mistrovství, jen málo jeho filmů mě oslovovalo v minulosti a ještě méně mě jich oslovuje dnes. Ty, které mi stojí za opětovné zhlédnutí, by se pohodlně daly spočítat na prstech jedné ruky, nicméně Moderní doba mezi ně patří. Spolu se Zlatým opojením jde zároveň o jediné snímky, kde akceptuji jeho životní postavu tuláka. V Moderní době se pokouší protloukat životem a opakovaně po karambolech začlenit do normálního života spořádaného občana. Neuspěje ale ani jako dělník u pásu, ani jako číšník. Dívka, se kterou posléze naváže vztah, je podobně nekonformní, takže nakonec oba uznávají, že do moderní doby s jejími pravidly, příkazy a povinnostmi se nehodí. Dávají se na ústup a společně kráčí vstříc osudu. Především tovární část tulákova příběhu mi přijde vtipná a chytře natočená, touha po maximalizaci produktivity vede až k šílenému motivu stroje na krmení zaměstnanců. Druhý vrchol snímku představuje scéna v baru, kde poprvé zazní Chaplinův hlas ve formě pěveckého čísla doplněného pantomimickou klauniádou. Moderní době se dá vyčítat, tak jako u jiných Chaplinových filmů, zastaralá poetika němého filmu první poloviny 20. let. Ale v tomhle případě mi to nevadí. Vnímám jeho film jako sociální kritiku systému v období hospodářské krize a zároveň kritiku fordovské masové společnosti založené na potlačení individuality. Je typické, že v Hitlerově Německu i Mussoliniho Itálii bylo promítání Moderní doby okamžitě zakázáno. Celkový dojem: 80 %. (21.07.2017)

V podstatě co scéna, to nekontrolovatelný záchvat smíchu- tedy něco, co nepamatuji ani od parodií bratří Zuckerů, od Mr.Beana a dokonce ani od divadla Járy Cimrmana. Chaplin na vrcholu, nejenže předvádí neopakovatelnou groteskní show, ale zároveň přetavuje příběh v obdivuhodně účinnou a dojemnou sociální kritiku. Pro mě jedna z největších filmových klasik v histrorii. 100% (14.08.2013)

S každým dalším filmem mě umí Charlie překvapit. Oproti bratřím Marxům, jejichž humor mimochodem taky miluju, dokáže v každým filmu nejen vymyslet spoustu nových, vtipných gagů, ale narozdíl od nich vždycky vymyslí i nový silný příběh s relativně novou strukturou a aktuální myšlenkou. Tenhle film je nutný vidět taky kvůli tomu, že v něm Charlie skvěle zpívá, což je u legendy z němých grotesek rozhodně pozoruhodný a může to možná leckoho překvapit. (28.11.2006)