Ať žije svoboda

Krásný přechod mezi groteskou, tedy komedií němého filmu, a klasickou zvukovou komedií. Mísí se tady komika obou různých žánrů, ale je pravdou, že stále ještě má hlavní slovo groteska, to, jak jsou scény zabrány, jak spolu postavy na plátně působí, mluvená komedie je přece jen trochu stranou. Nepovažuji film za až tak zásadní z hlediska vytváření komedie a budování komických prvků, ale spíše jako další krok ke komediím moderním. (21.07.2014)

Výborná satirická hudební (crazy) komedie, využívající některé postupy němých grotesek. Příběh, který je však pouze záminkou k vršení gagů, se týká dvou bývalých trestanců, z nichž jeden pohádkově zbohatne a druhý je pro svou dojemnou dobromyslnost permanentně na mizině. Zmíněná satirická složka filmu spočívá v kritice tehdejší společnosti (v době velké hospodářské krize) - samotný název snímku "Ať žije svoboda!" je ironický: když totiž trestanci prchnou z vězení, zjišťují, že venkovní svět se od toho za mřížemi příliš neliší. Nejen touto svou (levicovou) angažovaností připomíná Ať žije svoboda! snímky Voskovce a Wericha. - Nakonec bych snad ještě dodal, že na filmu se samozřejmě jeho sedmdesátileté stáří podepsalo - nečekejte tedy žádnou moderní taškařici. Mezi komediemi 30. let se však jedná o špičkové dílo. (17.02.2006)

Na mě myšlenkově chudý, málo vtipný, ale za to až moc levicový film, který po 80 letech už zkrátka nefunguje. ,,To je paráda, když za nás chudáky dělníky všechno udělají stroje a my můžeme jen tak sedět u vody a zpívat..." Samozřejmě že jako takový film není špatný, líbily se mi například květiny zpívající o svobodě a podobné absurdní (až surrealistické) gagy. Ale celkově nemohu říct, že bych se zrovna bavil. (24.11.2010)

Film s naivným príbehom, ktorý je tak trochu muzikálom, tak trochu groteskou, v dnešnej dobe už ale nefunguje v ani jednej z týchto rovín. A to aj napriek tomu, že vo svojej dobe to bol film veľmi inšpiratívny. Ako muzikál ovplyvnil Hollywood spôsobom zakomponovania piesní do deja. Ako groteska zrejme inšpiroval samotného Chaplina pri tvorbe geniálnej Modernej doby (1936). To všetko je už ale dnes pasé. Hudba je totiž hrozne otravná, pozostáva z akýchsi prihlúplych skandovaných popevkov a dookola sa opakujúcej budovateľskej piesne (tých sme si niečo v našich končinách užili). Čo sa zase humoru týka, zopár vtipných nápadov (bicykel, výrobný pás) je utopených v záplave trápnosti. Trápne mi pripadá aj to obvinenie Chaplina z plagiátorstva, vzhľadom na to, že jeho majstrovské dielo je nadčasové, kým tento film v podstate skončil na smetisku dejín. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. (17.04.2022)

V tomto Clairově satirickém filmu se odhaluje inspirační zdroj – či přinejmenším galský sourozenec – filmových komedií Voskovce a Wericha. Dvojice uprchlých trestanců se náhodou potkává na svobodě a z napětí mezi rozdílnými životními zkušenostmi se rodí – na pozadí stále nových mříží – ryzí životní radost a vůle žít skutečně svobodně – bez dohledu i ochrany hlídačů, trezorů a starých jmen i nových masek. Svobodomyslně je komponován i snímek: entréem z vězeňské manufaktury (analogie následně zachycené a dokonale persiflované tovární pásové výroby) se zpěvem počíná filmový vaudeville, který se po zdařile zinscenovaném útěku promění v nejprve milostné, posléze sociální drama, a další žánry se zpřítomňují až do samého závěru. (10.12.2023)