Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Charles Chaplin a jeho souboj se stroji v éře, která není příliš nakloněna lidem. Společenská satira natáčená ještě v konvencích pantomimy němého období. Protest proti nehumánním aspektům technické civilizace a automatizace lidského života. Film je vybudovaný jako mozaika epizod, každá z nich má vlastní výstavbu gagů, geniálně se v ní uplatňuje smysl pro humor ironii i sarkasmus. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

Trailer

Recenzie (291)

Dr.film 

všetky recenzie používateľa

V posledním filmu o legendárním Tulákovi se Chaplin nekompromisně vzpírá řadě faktorů. Jedním z nejdůležitějších je protest proti nástupu zvukového filmu. Chaplin toto téma řeší v několika rovinách a hned v úvodu pomocí zvuku rozděluje role. Tulák je v továrně u běžícího pásu pod vahou extrémního pracovního nasazení postupně zbavován své individuality a zde přichází na scénu první použití zvuku, které Chaplin aplikuje jako negativní vyjadřovací prostředek – používají ho pouze vládnoucí lidé nebo přístroje. Po několika eskapádách v továrně Chaplin nechá Tuláka „vyplivnout“ ven na ulici, čímž máme nabít pocitu Tulákova znovuzrození. Film dává najevo svůj nesouhlas se stavem společnosti ve třicátých letech 20. století a to dosti silně. Následuje řada výborných scének, včetně setkání se s podobně smýšlející „Tulačkou“. Za vynikající moment považuji závěrečnou scénu, kde Chaplin dotahuje svůj „zvukový manifest“ do geniálního čísla. Poprvé v historii zazní Chaplinův hlas, ale zpěv interpretuje jako nesrozumitelný jazyk a smysl písně vyjadřuje svým milovaným pantomimickým pohybem. Moderní doba je krásný film a potvrzuje, jak výtečným filmařem Charles Chaplin ve své době byl. ()

Morien 

všetky recenzie používateľa

(1001) V poslední době se dívám na dost depresivních filmů o válce, společnosti a emocích, ale že jeden z nejdepresivnějších bude poslední Chaplinova velká groteska, tak to mě nenapadlo. Co se týče humoru, tak tam byl a vždy bude mým favoritem Buster Keaton, a i toho Harolda Lloyda mám raději než CHCH, ale Chaplin z nich ze všech nejvíc vynikal v jiných než komediálních a uměleckých aspektech filmu. Představa reality za jeho šaškováním je mrazivá, protože je nadčasová. ()

Reklama

Matty 

všetky recenzie používateľa

Až do moderní doby patřil Tulák divákům. Pokud to jen šlo, dlouhodobějším závazkům se – oproti Busteru Keatonovi – vyhýbal. S dívkami koketoval, v nestřežený okamžik je i opatrně políbíl, ale k rodinnému životu alespoň navenek neinklinoval. Několik grotesek příznačně končilo jeho osamělou chůzí směrem od kamery, za dalším dobrodružstvím, nezávislém na tom právě prožitém. Teprve Moderní doba, Chaplinovo rozloučení s Tulákem a Tulákovo rozloučení s divákem, končí záběrem spokojeně kráčejícího páru. Tulák odchází, ale konečně není sám, o jeho budoucnost se nemusíme strachovat. Moderní doba však nebyla jen rozloučením s Tulákem, ale také s němým filmem a žánrem čisté grotesky (mj. kvůli finančnímu neúspěchu – kritici i diváci již byli uvyklí zvukově mnohem hutnějším filmům). Chaplin poprvé nápaditě využívá zvukových efektů, buďto k zesílení dramatického (výstřely) nebo komického efektu („krmící“ mašina). Navíc nechá Tuláka jakousi francouzsko-italskou hatmatilku zazpívat pár not. Nejen v této scéně hrdina připomíná porouchaný stroj, který po vykázání z továrny, kde mu příslušela jasná funkce, marně hledá jiné uplatnění. Chaplinův satirický portrét vykořisťovatelské kapitalistické společnosti, měnící člověka v soukolí obřího mechanismu (hádám, že zejména tato rovina Chaplinovy tvorby inspirovala Jacquese Tatiho), souzněl s obdobím hospodářské krize a oproti jiným komediím divákům nedovolil utéct do hezčího světa. Nezaměstnanost, chudoba, hlad, sociální nepokoje – vše sice humorně rámované, nicméně viditelně přítomné. Díky povýšení mechanizace lidské existence na hlavní téma filmu mohl Chaplin vytěžit jeden z hlavních rysů grotesek, jejichž gagy často spočívají v tom, že se lidé chovají jako neživé objekty. Příliš blízká příbuznost s předchozími filmy je zároveň slabinou Moderní doby. Zápletka se vinou střídání různých povolání, která si Chaplin ozkoušel ve svých krátkých groteskách, drolí do oddělených, třebaže s obdivuhodnou úsporností zrežírovaných epizod. Filmu tak chybí dramatická semknutost i emocionální působivost. Kvůli silnému příběhu tedy ne, ale kvůli gagům s kokainem nebo utahováním šroubů a kvůli neodolatelně nabroušené gamine Paulette Goddard se do Moderní doby dozajista vracet budu. 80% Zajímavé komentáře: sportovec, Radko ()

francis 

všetky recenzie používateľa

S každým dalším filmem mě umí Charlie překvapit. Oproti bratřím Marxům, jejichž humor mimochodem taky miluju, dokáže v každým filmu nejen vymyslet spoustu nových, vtipných gagů, ale narozdíl od nich vždycky vymyslí i nový silný příběh s relativně novou strukturou a aktuální myšlenkou. Tenhle film je nutný vidět taky kvůli tomu, že v něm Charlie skvěle zpívá, což je u legendy z němých grotesek rozhodně pozoruhodný a může to možná leckoho překvapit. ()

Sawy 

všetky recenzie používateľa

Vysoce zábavná groteska s jednoduchým,ale jasným sociálním podtextem.Němé grotesky mě nikdy moc nebraly (u Friga na mašině jsem trpěl) ale Chaplin dokazuje,že jeho komediální talent nezná hranic a ani pětasedmdesát let mu neubírá na kráse.Během sledování na mě přišlo hned několik záchvatů smíchu (kukuřice!) a díky nekompromisnímu tempu se neobjevil ani náznak nudy.Už se těším na další chaplinovky,tahle mi dokázala,že stojí za to si je nakoukat. 85 % ()

Galéria (68)

Zaujímavosti (27)

  • Poslední slova Charlieho Chaplina ve filmu můžeme odečíst z jeho rtů – v překladu říká: „Usmívejte se! Honem!“ (džanik)
  • Z konečného filmu chtěl Charles Chaplin původně vystřihnout ještě dalších asi 300 metrů filmového pásu. (džanik)
  • Poslední velký americký film, který užil postupů charakteristických pro ”němou éru”, jako například kartiček s dialogy. (džanik)

Reklama

Reklama