Symetrie

V subžánru vězeňských dramat je Symetrie dost originálním filmem. Režisér Konrad Niewolski nevsází na akci a coby scénárista se zaměřuje především na z psychologického hlediska velmi zajímavý přerod hlavního hrdiny. Je to takové Raskolnikovské tázání se, ovšem bez onoho drtivého dopadu osudovosti viny, a jako téma tak ne úplně blízké polskému národnímu charakteru - ztráta svobody je vykoupena aktivním odporem, který překračuje dokonce i rámec desatera božích přikázání. Motiv symetrie z názvu filmu dosahovaný posunem těžiště spravedlnosti trestu a vyvážením nespravedlivého odsouzení (respektive uvěznění) převzetím spravedlnosti do vlastních rukou je velmi palčivá a kontroverzní otázka, zvláště když jde v konečném důsledku o spravedlnost úplně jiného člověka. Je to ovšem otázka legitimní. Je třeba se ptát na celou řadu věcí. Silný, byť hodně pozvolna se rozjíždějící film, jehož atmosféru dělá především úžasná hudba a ten gradující konec. V kontextu polské kinematografie se nelze vyhnout srovnání s podobně laděným Krátkým filmem o zabíjení Krzysztofa Kieslowskiho, oba totiž svým způsobem analyzují podobné fenomény. (14.06.2011)

Depresivní a syrové vězeňské drama, které pokládá mnohé otázky o vině, trestu, morálce a ceně svobody. Navíc ze znepokojivého pohledu někoho, kdo se do tohoto prostředí dostal, aniž by se o to sám přičinil. Možná že další zajímavou otázkou je, jaká je vlastně úloha bachařů ve vězeních. Člověk se postupně sžije i s podivným vězeňským slangem. Aspoň půlku atmosféry má na svědomí hudba Michała Lorence. Výborný film. (14.06.2011)

Strašně nudný - a zbytečný - film. Bylo-li cílem tvůrců evokovat v divákovi alespoň náznak empatie s klaustrofobickým prostředím vězeňské cely, snad je možné prohlásit, že se tak podařilo, ale právě za cenu, že se celý ten film vine odnikud nikam, podobně jako monotónní pobyt za mřížemi. Co ale na tom, když 99,99% lidí se o podmínky vězňů nezajímá, nejradši by obnovili trest smrti a v životě by nedali práci propuštěnému trestanci - při vědomí této sociální stigmatizace, kterou majoritní společnost vězně vystavuje, mi přijde jako licoměrné pokrytectví dojímat se u podobných filmů. Jděte k čertu s vašimi ódami na všechna ta vězeňská dramata, na která se tak dobře kouká z tepla obýváku - každý, kdo nekriticky adoruje všechny ty filmy na jedno brdo z vězení a současně v reálu hledí na skutečná vězení a skutečné mukly se směsí bázně, ostýchavé zvědavosti a přehlíživé pohrdavosti, je u mě pokrytec par excellence, se kterým se nemám o čem bavit. (23.03.2012)

Kafkovsky laděná výpověď o bezmoci člověka v nespravedlivě nastaveném režimu žití. 1) 31letý režisér, scénárista a scénograf Konrad Niewolski natočil svůj druhý celovečerní film na základě vlastní zkušenosti (seděl rok za nelegální držení zbraně). 2) Zajímavý snímek z polské vazební věznice se dotýká pojmů jako svědomí, charakter, spravedlnost. Dotýká se jich tak lehce, že divák neoplývající empatií tento letmý dotek ani neucítí. 3) Je to film veskrze evropský, chybí mu americký tah na bránu, jednoznačnost, lidovost...naštěstí. Je to film veskrze polský se svou chandrou, syrovostí a zvláštní prací se zvukem a s kamerou, což vytváří jakési až snové prostředí. 4) Spoiler. Je otázka, zdali symetrie mezi možná nevinně zavřeným Lukaszem a možná nevinně zavřeným pedofilem na jedné straně a státem a partou "fešáků" na druhé straně je záměrná, vhodná, oprávněná či nutná. Ve vztahu k submisivnímu Romanovi se Lukasz stává jakýmsi vnějším hybatelem, který Romana nakonec vysvobozuje z nutnosti volby a pomáhá mu najít sebe sama. Sám symetricky odklání vahadlo na druhou stranu svou účastí na závěrečné katarzi, která jeho uvěznění nakonec dává smysl. Můžeme se dohadovat o tom, co vlastně přesně film chce říci, nabídka je široká. Právě existence této diskuse je největším přínosem snímku. (13.12.2010)

Zaujímavá väzenská dráma od Poliakov, kde sledujeme nováčika odsúdeného omylom. Známa hláška z väzenských filmov, kde sú všetci nevinní, ide trochu bokom, pretože tento chlapík je skutočne nevinný. Herecké výkony poniektorých hercov nie sú stopercentne presvedčivé a miestami kríva i logika. Keď si po pár dňoch ide Lukáš hodiť „mašľu“, tak sa mi na chvíľu zastavil rozum. Psychicky neuniesol pár krivých pohľadov a to, že musel pratať a zametať izbu? Veď ešte ani nedostal po hube...Na vojne som zažil 10x väčší šikan a na samovraždu som nepomyslel ( i keď mimochodom, jeden to skúsil). Prvá polovica filmu je skôr priemerná, ale mňa i priemerné filmy z väzenského prostredia dokážu upútať. S príchodom pedofila na izbu väzňov, ktorej sme celý čas svedkami, film naberá druhý dych a celkovo záver hodnotím ako veľmi vydarený. Pedofili, majte sa na pozore...Slabšie štyri. 70%. (20.03.2012)