Návštěva z oblak

Scénárista může být na sebe právem pyšný, vymyslet takovou ptákovinu, to se jen tak někomu nepovede. Taky by se to dalo vysvětlit pomocí syfilidy ve třetím stádiu, ale ta se předpokládám v socialismu nevyskytovala, tak nevím. Každopádně jaká škoda, že něco takového bylo naplácáno na barevný film, zatímco skvosty šedesátých a dokonce občas i sedmdesátých let se musely spokojit s černou a bílou. (13.04.2013)

Myšlenka filmu „Návštěva z oblak" je jasná: nestačí jen dobře pracovat, je nutno se též pečlivě připravit i na obranu výsledků každé práce. Pro doložení této myšlenky zvolili autoři prostý, takřka anekdotický příběh o tom, jak celá vesnice neubrání proti nepočetné skupince výsadkářů ani vlastního předsedu družštva, a zpracovali jej formou situační veselohry. Autor námětu Vratislav Blažek dokázal již při své práci na předchozích filmech „Cirkus bude!" a „Hudba z Marsu", že má nesporné nadání pro situační komiku. Také vtipná scénáristická stavba „Návštěvy z oblak" to znovu potvrzuje. Avšak snaha po nejúčinnějším vyšperkování komických situací i na úkor vykreslení charakteru jednajících osob u něho v tomto filmu převládla do té míry, že to má za následek slabou uměleckou přesvědčivost většiny postav a tím i celého díla. Přispívá k tomu i skutečnost, že v mnoha situacích filmu, zejména družstevníci jednají i mluví více z logiky autora než své vlastní, takže na příklad v úvodu filmu se všichni překotně rozhodnou pro soupeření se skupinou výsadkářů a v závěru opět snadno a neuvěřitelně ochotně uznávají nezbytnost branné výchovy. Po režijní stránce je film novým dokladem schopností M. Makovce, jejž diváci znají již z předchozích 4 uměleckých filmů: režíroval „Případ dr. Kováře", který má své čestné místo ve vývoji poválečné české kinematografie, dále natočil úspěšnou veselohru ze sportovního prostředí „Veselý souboj". Ve svém dosud nejlepším díle, životopisném filmu o známém českém cestovateli Afrikou dr. Emilu Holubovi, nazvaném „Velké dobrodružství", odvážně a se zdarem překonal četné technické i umělecké problémy, které přinášelo zejména vykreslení afrického prostředí. V dobré paměti diváků je i předposlední Makovcův film „Severní přístav", dobrodružný příběh z prostředí přístavu v severních Čechách. Filmový přehled 27/1955 (19.09.2009)

Tohle je taková starší předloha Copak je to za vojáka. Tady to však není Langoš v jehličnatém maskáči ČSLA s červeným baretem, ale partička členů Svazarmu. Ti, něco jako obdoba britských Commandos (takový jsem z nich měl alespoň filmový dojem) se rozhodnou ukradnout standartu JZD Trnková a unést jejího předsedu, protože socialistický majetek je třeba také bránit a zde má dle party ze Svazarmu toto družstvo ještě rezervy. A tak nám hoši vyskočí z Anduly na padácích a všichni družstevníci na ně zahajují hon. A máme tu lidovou taškařici s poučením a kdyby se snad někdo nesmál, je komická alespoň hudba. Herci se pitvoří co to dá a i když je tu nasazena skoro kompletní tehdejší úderka celé to nějak skřípe. Nejsou tu však jen herci obsazovaní do těchto propagandistických filmů jako třeba předseda Zdeněk Dítě, Deyl ml. ad.. Jsou tu už i nové tváře mladé vlny proslulé zejména v šedesátých letech jako Lipský, Brabec, Sovák, Brodský... Mezi hochy ze Svazarmu zaujme mladý Dvořák, kterého jsem v jiném filmu ještě neviděl a který je známý spíše jako druhá polovička Bohdalové ze scének socialistických Silvestrů a Televarieté. Jestli se ,,paragánům'' ze Svazarmu úkol zadaří, to se nechte překvapit. prozradím jen, že na závěr všichni prozřou a uvědomí si, že je třeba nejen tvrdě pracovat, ale výdobitky své práce také tvrdě bránit (a samozřejmě především standartu JZD na NV ! ovšem). Co kdyby ji nějaký odporný imperialistický agent placený mrzkou almužnou militantních vrahů z Wólstrýtu chtěl ukradnout ! Dvě dýmovnice. * * (18.12.2017)

Snad nejsympatičtější česká agitka. Výsadkáři ze Svazarmu přesvědčí družstevníky z Trnkové, že nestačí jen pracovat, ale že musí umět svou práci i chránit. Abych byl přesnější, vsadí se, že zajmou předsedu družstva. Pokud Vám někdy některá z českých televizí nabídne tento film, zapomeňte na možnost reality a na ideologický přídech a nechte se bavit poměrně vydařenou crazy komedií. Pozapomenutý význam Miloše Makovce pro český film by vzhledem k různorodosti jeho tvorby zasluhoval zhodnocení. Ryze osobní poznámka: Irena Kačírková je největší kráskou českého filmu padesátých let! (09.11.2003)

Predseda úspešného JRD Dítě podceňuje brannú prípravu, žije v presvedčení, že plody svojej práce ubránia aj bez nej a odmieta založiť v obci pobočku Zväzu pre spoluprácu s armádou. "Víte čím jsme získali naši krajskou standartu? Pernou prací! A já si ji nedám vzít jenom proto, že se mi bude polovina družstva ulejvat ve svazarmu!" Zväzarmovci sa rozhodnú dať mu príučku a počas ľudovej slávnosti dopadne na územie obce pätica výsadkárov pod vedením Sováka s úmyslom zmocniť sa do 24 hodín predsedu aj čestnej koruhvy, v čom sa im má necvičené obyvateľstvo pokúsiť zabrániť. "Žádné bezhlavosti! Neuvážené individuelní akce nám mohou jenom uškodit!" Tým sa spustí masová branná akcia, niečo medzi Copak je to za vojáka a Running Manom (bližšie ku knižnej predlohe než filmu), kedy všetci paranoidne striehnu na nepriateľa a nikomu neveria. "Kdo vám dovolil lézt mi na dvůr?!" "Veřejný zájem!" Napriek všeobecnej ostražitosti a značnej presile nemajú na trénovaných paragánov a aj vďaka infiltrovanej žurnalistke Kačírkovej musia kapitulovať a uznať potrebu bojovej pripravenosti. "Jste v situaci, kdy musíte podezírat každého!" Vydarená svižná akčná komédia o tom, že nestačí len budovať, plno skvelých hercov, napríklad v parašutistickom výsadku sa okrem Sováka vyskytnú aj Lipský, televarietný Dvořák a majorzemanovský Brabec, dobrá hudba, žiadne hluché miesta a plnotučná zábava za štyri falošné požiarne poplachy. PS: Film by možno mohol byť zaradený aj do žánru sci-fi, v 37. minúte totiž Rudolf Deyl doma sleduje farebnú televíziu, napriek tomu, že pravidelné farebné vysielanie v Československu začalo až o 18 rokov neskôr v roku 1973. (28.05.2024)