Vyšetřování ztráty třídní knihy

Génius schovaný ve Zdeňku Svěrákovi a Ladislavu Smoljakovi (tím nechci ostatní členy souboru nijak shazovat, ale tito dva mistři jsou přeci jen nejzasloužilejší cimrmanologové) se nejvíce projevuje právě při představeních DJC, protože u Cimrmana je dovoleno vše! Každý seminář a každá hra jsou jedním slovem GENIÁLNÍ! Neexistovalo, neexistuje a ani nebude existovat lepšího, vtipnějšího a inteligentnějšího humoru! (21.02.2008)

všechno k tomuto již bylo napsáno, tak přidám mou nejsilnější vzpomínku se hrou spojenou: předtím než jsem letos maturoval, probíhal v naší třídě lítý boj o to, z jakých 40 knih si budeme vybírat 20 ze kterých si jednu vytáhneme u maturity, boj to byl tvrdý, avšak přesto se Cimrmanovskému křídlu (bohužel v menšině) podařilo protlačit právě toto dílo (ale ztráty byly velké, kupříkladu Švejk či vojna a mír byly obětovány), bohužel jsem si ho u zkoušky nevytáhl, jak já toužil po tom, podívat se na zkoušející a odcitovat jednu ze Smolijakových hlášek... (není těžké přijít na to kterou) (12.07.2012)

Nejvíc se mi líbí hláška "Učí se dobře, to nemohu říct." Ale úplně jsem zapomněl, že se to v představení tolikrát opakuje. Pak se to totiž stává čím dál tím míň vtipným. Ono celkově ta hra začne být trochu hluchá od té doby, co se objeví školní inspektor. Sice pak ještě nastoupí Miloň Čepelka coby úplně úchvatný zemský školní rada, ale děj už je v té době prakticky u konce. Hm, u konce, kterej v podstatě ani není pořádnej konec - je to dost utlé, tak najednou. Přednáška standardně dobrá s hromadou vtipů a narážek. Potěšilo mě další rozšíření filozofie externismu i celá ta pedagogická Cimrmanova šesterka. Celé to představení je prostě legendární. Akorát jsem se někdy divil, že některé parádní hlášky se u obecenstva nesetkaly s nějakou větší salvou smíchu. Ale to nevadí, mě se to prostě líbilo a vždy líbit bude. "Jste tupá odporná deprimovaná hovada." nebo "Vždyť já vás mám rád. Proč myslíte, že tady na vás řvu?", chchch (20.01.2020)

Seminář a první 1/3 hry byla velmi povedená, takže za 5*. Pak druhá třetina, ve které přišel na scénu inspektor, tak to kleslo, navzdory náznaku zdvojování a výměny postav (náznaku ve srovnání s Dejvickou Černou dírou), na 4*. Zbytek hry šel úplně do pryč a ani třídnice se nenašla (slabé 3). Ovšem celkově to bylo originální a dobře zahrané. Kdybych konec měl přirovnat k něčemu, tak k Povídkám Malostranským, které některé byli velmi dobré, ale při psaní si Neruda nevěděl u některých rady se zakončením. (11.01.2014)

Hra je důkazem, že i mistři mají své slabé chvilky. A že tahle hra je ale nepovedená, skoro jsem ji nemohl přetrpět do konce. Připadá mi, že autor byl poněkud bezradný, proto používal tytéž věty neustále dokola. Bohužel, poněkud trapné hlášky ("je to ošklivý, nepěkná věc") se neustálým opakováním vtipnými skutečně nestanou. Jediný diamant, který lze v té pustině vydolovat, je "učí se dobře, to nemohu říct". (11.06.2012)