Obsahy(1)
Geniální skladatel Jára Cimrman a jeho opereta. U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského "Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Odeslal ji také Čech - Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem "Proso". Díky své snad jediné záporné vlastnosti - drobnému škudlilství - nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů dokazuje po mnoha desetiletích, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Pojizeřan Cimrman. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (221)
"Na takový návaly tady nejsme zařízený", "Růženka, která se před týdnem vypravila - "děvenka moje starostlivá" - pro šafrán a trochu toho zázvoru.", "Pij! To že řekla? To musí být ženská.", "Naše staré hodiny bijí čtyři hodiny", "Neříkej, že je zde s tebou něžné pohlaví!? Nejen pohlaví! ", "Dobro je prisjetiti se da prividno prav prut prema cilju predstavja u stvari pravodlivo krivudanje...které zapomněl".................... moje hodnocení = 10 z 10. ()
Seminář byl o něco slabší, než jsem zvyklý, ale i tak se tam najdou hezké věty: „Cimrman se nesmazatelně smazal“. Divadelní hra je průměrná, v podstatě trochu nudná, jako když jsem se díval na Cimrmana a ještě ho neměl rád-nechápal jsem ho. Ale konec dal všemu smysl a čím víc se blížil, tím víc jsem tam viděl parodii operety, o kterou se snažili už od začátku. ()
Přednáška: Cimrman a opereta (klavírní výtah, absolutní rým (Čepelka); vznik sedmihodinové operetní fresky Proso (Svěrák: "...byl Cimrman pozván k vyhlídkovému letu jeho novou stíhací vzducholodí Karel. Vzduchoplavci startovali tenkrát ze Stuttgartu a měli namířeno do Bruselu. Avšak vlivem silného protivětru nechali brzy Stuttgart daleko před sebou a po sedmihodinovém letu na Brusel přistáli nedaleko Varšavy."); nahrávka operety Proso, dochované úryvky, obsah (Smoljak); hudební stránka, zvláštnosti notového zápisu (Svěrák + Kotek)). Hra se zpěvy: "Dědeček byl vyhlášený samotář. Lidem se vyhýbal, nikoho kolem sebe nesnesl, ale odjakživa toužil stát se hostinským. Nejdřív si zařídil hospodu u silnice na Písek; ale chodili mu tam lidi. Tak si najal hostinec v takový zapadlý uličce v Opočně... Zas ho našli!" Nutno vidět už pro tu unikátní choreografii operetních čísel, jinak jde o klasický (nad)standard DJC s vyrovnanou úrovní semináře a představení. "To že řekla? No to musí být ŽENSKÁ!" ()
"Na samotě nedaleko Skotského města Glasgow se v chudé rodině srbského vystěhovalce narodil mladičký hrabě Nikolič. Rodiče se před svým bohatým synkem styděli za svou chudobu a tak hrabě Nikolič prožil těžké dětství. Naštěstí otec přišel o celé synkovo jmění tím, že je uložil do místního peněžního ústavu na heslo: Dobro je prisjetiti se da prividno prav put prema cilju predstavja u stvari pravodlivo krivudanje, které zapomněl." Takto začíná děj sedmihodinový Cimrmanovy operetní fresky Proso, jejíž nejlepší části rozkradli a ve svých dílech použili Franz Lehár, Johann Strauss, Imre Kálmán, Oskar Nedbal a Adolf Piskáček. Hanba jim. Naštěstí badatelská práce legendárních doktorů a docentů cimrmanologie z Divadla Járy Cimrmana dokázala odhalit pravdu. A jejich pěvecký i taneční kousky mě baví i děsí zároveň. Prostě kvalita z jiný dimenze. ()
Jedna z nejslabších her Divadla Járy Cimrmana postrádá větší nápaditost, něketré gagy jsou zakomponovány dost násilně a smích diváka je dost nucený. Mnohem lepší jež samotná hra je seminář, který tradičně Cimrmanovy hry předchází, některé náměty z něho použili autoři jako podklad k filmu Jára Cimrman ležící, spící... ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (23)
- Postava studenta cimrmanologie byla napsána na tělo Petru Bruknerovi. Avšak později se stala rolí, kterou prošel každý začátečník. Kromě Petra Bruknera např. Josef Koudelka, Jan Kašpar, Václav Kotek, Bořivoj Penc a další. Zdeněk Svěrák to definuje tak, že: „V semináři má představitel většinou trému, ale k té roli se to hodí, protože je tak i napsána. A ve druhé části tam vlastně na konci chvíli sedí, pak se zvedne, a artikuluje ten záznam z pásku, aby to vypadlo, že to říká on, pak odvede Zeppelina a pak se ještě na závěr vrátí. Pro začátečníka ideální role.“ (mnaucz)
- Jaroslav Vozáb považoval hru za nejlepší. V představení hrál svou první velkou roli v divadle, vězně Aloise Kulhánka. Po několika reprízách v této roli, řekl autorům: „Hospodu už nikdy nenapíšete!“ Měl tím na mysli, že autoři tak dobrou hru, jako Hospoda na Mýtince, už nikdy nenapíšou. (mnaucz)
- Podle Miloně Čepelky se v jeden čas smáli diváci více, když Kulhánek řekne: „...a najednou, kde se vzali, tu se vzali dva četnící,“ což se cenzorům nelíbilo, ale v textu to nakonec zůstalo. Miloň Čepelka ještě dodává „...nakonec to tam zůstalo, protože asi za 3 měsíce, co jim to začalo vadit, Svěrák se Smoljakem odevzdali „Posel z Liptákova“, takže je to už asi nezajímalo.“ (mnaucz)
Reklama