Akt

,,Pravím-li, řekl Jára Cimrman, že existuje toliko okolní svět a neexistuji já, neznamená to, že nejsem ve vnějším světě vůbec patrný, neboť patrnost a existence jsou dvě naprosto odlišné věci. A dále Jára Cimrman přirovnal svět k jakési veliké ploše, uprostřed níž je místo, kde chybí Jára Cimrman. PANE REIDINGER, KAM JSTE MI DAL TU RULIČKU, S MOTOUZKEM???“ Následuje názorná ukázka………. ,,Na tomto místě, sám Cimrman upozornil, na velice zajímavý důsledek své filozofie. Jestliže totiž Cimrman tvrdí, že existuje pouze okolní svět a neexistuje on pak ale, jak jsme si teď ukázali, v okolním světě musí v důsledku toho, platit myšlenka zrcadlově obrácená. Totiž, že existuje jen on a neexistuje okolní svět, čili zpátky filozofie solipsismu. Autor tak vlastně zastává stanovisko, které zároveň vyvrací.“ Trpíte? Trpte, též jsem na hodinách filozofie trpěla. Chtěla jsem vlastně jen říci, že Miloň Čepelka, jako paní Žílová, je dokonalá baba!!! POZOR NA MNOHOZNAČNOST POJMU JE. :oD Moje třetí nejoblíbenější hra. (12.03.2012)

Viděl jsem v nejsilnějším složení: Weigel, Čepelka, Svěrák, Hraběta, Brukner. V podstatě poslední hra, kde nealternují "staří" bardi DJC. Přestože hra nepatří mezi mé nejoblíbenější, seminář je skvělý a dívat se na tyto pány je pro mě svátek. Neopakovatelným způsobem táhne hru roztomilý (roztomilá) Miloň Čepelka. (15.02.2012)

Výborný divadelní záznam Akt těží hlavně z toho, že se jedná o vůbec nejstarší hru z repertoáru Divadla Járy Cimrmana a tím je zaručena exkluzivita řady informací. Ve scénáři úvodního semináře se objevuje spousta informací o smyšlené postavě Jára Cimrman a tak představitelé velmi umně rozvíjejí myšlenku o fiktivním géniovi. Dozvídáme se, jak to vlastně celé vzniklo a vše jde do základů. I na výkonech (ne)herců lze pozorovat, že se v podstatě jedná o jevištní genezi Jára Cimrmana a proto si tento fakt náležitě užívají. Stěžejní část Akt předčí očekávání v mnohém. Mluvené slovo v podání všech představitelů je perfektní, protože dokáže zabavit a rozesmát svou rozmanitostí faktů o rodině malíře Žíly. (31.01.2014)

"Já bych na příklad teďkom koupal děti… Tedy mám děti rád, to je pochopitelné, jinak bych si taky těžko zvolil učitelské povolání. No, ačkoliv… Ale víte, někdy je toho trochu moc. Po celodenním vyučování koupat tři děti najednou, to vám taky zničehonic ujedou nervy a jak tak v tý vaničce piští a vřeští, tak já, šup hlavičku pod vodičku… a je klid… tedy, ne že by se utopily… ale napijou se…", "Doktor Turnovský. - Žíla. - Doktor Turnovský. - Žílová. - Doktor Turnovský. - Žíla. - Vás tady, ale je!", "Já shodou okolností jsem jako jediný tady graduovaný…Ježiši, hochu, kdo ti to udělal?To znamená maminko, že mám akademický titul..aha, tak z toho si nic nedělej"................. moje hodnocení = 10 z 10. (25.07.2015)

'Akt' mám opravdu rád. Jednak jde o jednu z nejzábavnějších her DJC a jednak je to i první hra, kterou jsem od nich viděl a do dneška jsem neměl tušení, že je i úplně první, kterou vlastně napsali (1967), ve své hlavě jsem se podvědomě řídil daty zaznamenaných divadelních představení. Čili tleskám dámě, která mi hru možná náhodou, možná prozíravě pustila po necelých dvou měsících naší známosti jako první a tím to pro mě vlastně celé začalo (11.6.2010). A zase mě nepřekvapuje, že to pro mě začalo v momentě, kdy to vlastně spíš pro všechny končilo, jak jinak. ____ "...pane inženýre, je to možné?" "Ano, to je možné." "Víte o čem hovořím?" "Ne." (...) "...ale, já vám ho radši ukážu..." (Stojan Jakotyč). (...) "...divadlo je zde především proto, aby se v něm člověk divil. Posílám vám dalších pět her." (...) "... prostě, nechtěla to žrát." (...) "Bylo to v Kralupech nad Vltavou." "Ano, bylo to v Brandýse nad Labem." (...) "Poručil mi, Hanžlová, chlapče..." (...) Uzel "...a bez namáčení." (...) "Autor vlastně zastává stanovisko, které zároveň vyvrací." (...) "...zatímco vulgární materialisté křičeli: Do hajzlu co s tím?" (...) "...Fraank Malina." (...) "Dřevo, doktor inženýr Hraběta." A Čepelka (nejen) zde dokazuje, že co do komediálního talentu je z celého seskupení definitivně nejlepší herec a jediný u koho se dá vlastně o nějakém hraní mluvit (se vší úctou ke všem ostatním, každý zná ten neherecký koncept). "Ale to je na tom právě to pěkné, pane Draslík." "Síra." (...) "Vás tady ale je." (...) "Já bych to nazval Chumelenice." (...) "Mamko, rozčil se taky a nenechávej to všechno jen na mě." (...) "Tos mě tenkrát nasral, kamaráde." (...) "Škr-ti-la." "Ale byli roztomilá." "Dvojčata byli ještě tuze malé. (...) "To je ovšem jasná brachiální agresivita." "Cože? To je normální palička na maso." (...) "...a možná, že by to ani Pepa nebyl." ____ 86% (1967) (02.03.2015)