Akt

Jelikož i tuhle hru vlastním, tak jsem si ji jeden čas pouštěl stále dokola. A co si člověk pouští stále dokola, tak pak mu zůstává v hlavě co je nejlepší a co mu rve uši. To je výhoda dlouhodobého sledování jednoho kusu. Tady se to povedlo. Jen některé hlášky jsou ubohé, ale jak to říkal WERICH SVĚRÁKOVI, strkejte do těch her i takové blbiny, aby měl blb pocit, že tomu rozumí, jinak se neuživíte. Taky jim nedával WERICH šanci, že se s jedním fíglem na řadu variant udrží na divadelních prknech. To Svěráka vylekalo, ale hráli dál, a čas ukázal, že lidi si je našli, chodili za nimi, i když hráli třeba v tělocvičně či kotelně nebo ve sklepě. Inu tomu se říká láska diváka k divadlu! A láska jak známo znamená, že něco pro to co ve mě lásku vyvolává UDĚLÁM. (29.08.2010)

Snad všechno z plodného scénáristického pera dua Smoljak-Svěrák stalo se již, anebo se jenom stane, zlidověnou klasikou, která bude ještě velice dlouho, ne-li navždy (doufejme), parafrázovaná v slovním projevu nejedného fanouška DJC při pivku v hospodě, ale nejen tam.. Sám jsem, při svém vlastním výzkumu problematiky J.C. zjistil, že prakticky není životní situace, na kterou by nebylo možné aplikovat adekvátní výňatek z některého díla výšezmiňovaného tvůrčího dua parafrázující danou vzniklou situaci. Toto jenom dokazuje, že nejlepší hry píše sám život a že pánové Smoljak a Svěrák jsou jeho geniálními pozorovateli, kteří zvládají své životní zkušenosti bezbolestně, citlivo a s jakýmsi laskavým humorem přenést do svých krásných a vtipných her. Děkuji Vám, pánové.. Avšak bavíme li se o hodnocení jednotlivých snímků, kde ne každá hra splnila mé očekávání, tady dle mého názoru nesaháme k metám nejvyšším, jelikož osobně považuji hru Akt, bavíme li se pořád v rovině fenomenálního potenciálu autorů, za pouhý lepší průměr v jejich kolekci her o proslulém českém Vídeňákovi.. (07.08.2006)

"Já bych na příklad teďkom koupal děti… Tedy mám děti rád, to je pochopitelné, jinak bych si taky těžko zvolil učitelské povolání. No, ačkoliv… Ale víte, někdy je toho trochu moc. Po celodenním vyučování koupat tři děti najednou, to vám taky zničehonic ujedou nervy a jak tak v tý vaničce piští a vřeští, tak já, šup hlavičku pod vodičku… a je klid… tedy, ne že by se utopily… ale napijou se…", "Doktor Turnovský. - Žíla. - Doktor Turnovský. - Žílová. - Doktor Turnovský. - Žíla. - Vás tady, ale je!", "Já shodou okolností jsem jako jediný tady graduovaný…Ježiši, hochu, kdo ti to udělal?To znamená maminko, že mám akademický titul..aha, tak z toho si nic nedělej"................. moje hodnocení = 10 z 10. (25.07.2015)

,,Pane inženýre, je to možné?“ ,,Ano, to je možné.“ Akt patří mezi mé nejoblíbenější hry DJC. Moc si vážím a užívám toho, že úvodní seminář je postaven vtipně, ale nevnucuje se, má spousty na první pohled nudnějších míst, ale pro mě je i obyčejné vyprávění např. Weigla či Čepelky velkým zážitkem. Hra Akt, to je pro mě jeden velký záchvat smíchu. Ať už ze sympatického páru Weigel – Čepelka, nebo z trochu nestejnorodých sourozenců, kteří mají všichni role napsány přímo na tělo. A tanec ve stylu chromého jelena, to teda před Weiglem smekám klobouk, ač ho nemám! (01.12.2014)

Výborný divadelní záznam Akt těží hlavně z toho, že se jedná o vůbec nejstarší hru z repertoáru Divadla Járy Cimrmana a tím je zaručena exkluzivita řady informací. Ve scénáři úvodního semináře se objevuje spousta informací o smyšlené postavě Jára Cimrman a tak představitelé velmi umně rozvíjejí myšlenku o fiktivním géniovi. Dozvídáme se, jak to vlastně celé vzniklo a vše jde do základů. I na výkonech (ne)herců lze pozorovat, že se v podstatě jedná o jevištní genezi Jára Cimrmana a proto si tento fakt náležitě užívají. Stěžejní část Akt předčí očekávání v mnohém. Mluvené slovo v podání všech představitelů je perfektní, protože dokáže zabavit a rozesmát svou rozmanitostí faktů o rodině malíře Žíly. (31.01.2014)