Akt

Tentokrát neměl chybu ani seminář ani hra. Miloň Čepelka je úžasný v roli jakékoliv ženy, takže určitě plusové body. Zdá se mi, že v Aktu válel snad nejvíc co si pamatuji. Navíc zde máme tu nejlepší sestavu herců včetně pana Smoljaka a Weigela, která je vždycky zárukou skvělých výkonů. Super námět, super muzikální výstupy, zkrátka Akt řadím ke špici CImrmanových děl. (03.04.2018)

Akt naprosto zbožňuju. Moje srdíčko si získala hlavně paní Žílová (Miloň Čepelka) se svým jedinečným tanečním vystoupením. Píseň taky úžasná! "Vypadal jako asketa | To bylo jen pouhé zdání | Já byla mladá Markéta | Děvče jako květ... | K čemu mi štětec a paleta | Když myslel jen na milování! | Byla jsi krásná Markéta | Děvče jako květ | Děvče jako květ…" (23.02.2020)

Upřímně, vůbec poprvé se mi u Cimrmanů stalo, že mi přišel seminář daleko zajímavější než samotná hra. Samozřejmě, také "Akt" má pár svých skvělých momentů, ale celkově... celkový dojem zkrátka nedopadl až zas tak na výbornou. Možná, kdyby se po roce 1989 vrátila původní verze s příslušníkem Vole Bokem místo sexuologa, třeba by to pomohlo. Mé hodnocení se tak odvíjí hlavně od kvality semináře, který bych samostatný ohodnotil na pět hvězdiček, popřestávkovou hru pak za tři. (21.07.2011)

Výborný divadelní záznam Akt těží hlavně z toho, že se jedná o vůbec nejstarší hru z repertoáru Divadla Járy Cimrmana a tím je zaručena exkluzivita řady informací. Ve scénáři úvodního semináře se objevuje spousta informací o smyšlené postavě Jára Cimrman a tak představitelé velmi umně rozvíjejí myšlenku o fiktivním géniovi. Dozvídáme se, jak to vlastně celé vzniklo a vše jde do základů. I na výkonech (ne)herců lze pozorovat, že se v podstatě jedná o jevištní genezi Jára Cimrmana a proto si tento fakt náležitě užívají. Stěžejní část Akt předčí očekávání v mnohém. Mluvené slovo v podání všech představitelů je perfektní, protože dokáže zabavit a rozesmát svou rozmanitostí faktů o rodině malíře Žíly. (31.01.2014)

'Akt' mám opravdu rád. Jednak jde o jednu z nejzábavnějších her DJC a jednak je to i první hra, kterou jsem od nich viděl a do dneška jsem neměl tušení, že je i úplně první, kterou vlastně napsali (1967), ve své hlavě jsem se podvědomě řídil daty zaznamenaných divadelních představení. Čili tleskám dámě, která mi hru možná náhodou, možná prozíravě pustila po necelých dvou měsících naší známosti jako první a tím to pro mě vlastně celé začalo (11.6.2010). A zase mě nepřekvapuje, že to pro mě začalo v momentě, kdy to vlastně spíš pro všechny končilo, jak jinak. ____ "...pane inženýre, je to možné?" "Ano, to je možné." "Víte o čem hovořím?" "Ne." (...) "...ale, já vám ho radši ukážu..." (Stojan Jakotyč). (...) "...divadlo je zde především proto, aby se v něm člověk divil. Posílám vám dalších pět her." (...) "... prostě, nechtěla to žrát." (...) "Bylo to v Kralupech nad Vltavou." "Ano, bylo to v Brandýse nad Labem." (...) "Poručil mi, Hanžlová, chlapče..." (...) Uzel "...a bez namáčení." (...) "Autor vlastně zastává stanovisko, které zároveň vyvrací." (...) "...zatímco vulgární materialisté křičeli: Do hajzlu co s tím?" (...) "...Fraank Malina." (...) "Dřevo, doktor inženýr Hraběta." A Čepelka (nejen) zde dokazuje, že co do komediálního talentu je z celého seskupení definitivně nejlepší herec a jediný u koho se dá vlastně o nějakém hraní mluvit (se vší úctou ke všem ostatním, každý zná ten neherecký koncept). "Ale to je na tom právě to pěkné, pane Draslík." "Síra." (...) "Vás tady ale je." (...) "Já bych to nazval Chumelenice." (...) "Mamko, rozčil se taky a nenechávej to všechno jen na mě." (...) "Tos mě tenkrát nasral, kamaráde." (...) "Škr-ti-la." "Ale byli roztomilá." "Dvojčata byli ještě tuze malé. (...) "To je ovšem jasná brachiální agresivita." "Cože? To je normální palička na maso." (...) "...a možná, že by to ani Pepa nebyl." ____ 86% (1967) (02.03.2015)