Withnail a já

Jedna z mála komedií, co si opravdu zaslouží (a kterou nejlépe vystihuje) titul '"kultovní". Je to tak zvláštní, podivně, svébytné, že spoustě lidí to nejspíš leze na nervy, ale umím si představit, že pro jiné lidi to je srdeční záležitost. Mně osobně hodnocení lítalo od dvou (některé výstupy teplého strýčka Montyho) do pěti (monolog zhuleného kamaráda o kakacích panenkách) hvězdiček, podle toho, jak moc jsem zrovna danou scénu nepobíral, resp. jak moc mi to vadilo. Ale konec mě přesvědčil, že tohle není jen tak nějaká blbost pro pobavení natočená s partou kamarádů za pár odpolední, ale (jak píše JFL, mohu jen zopakovat) až nečekaně mnohovrstevnatý film. (16.10.2012)

Teda, Withnail by si klidně mohl podat pitím roztřesené ruce s Bernardem Blackem z Black books. Takové dva vtipné charaktery, pro které je alkohol a anarchie životním názorem, aby člověk pohledal...Dost svérázná komedie s ne tak veselým koncem, nacpaná až po okraj poněkud bizarními postavičkami a hláškami, které většinou stojí vážně za to. Kdyby nebylo té zbytečné zápletky s teplým strýčkem Montym (jehož představitele mám navíc až příliš zafixovaného jako nerudného strýce Harryho Pottera), dala bych i za pět. (17.06.2013)

W&I je o strašný spoustě věcí: o šedesátkách, o přátelství, o ceně za (ne)dospělost, o Shakespearovi a o životě, o tripu i o dojezdu, o tom, že všechno dobrý jednou musí skončit, že ne vždycky, když něco dobrýho skončí, něco jinýho začne - a o tom, že když nemejete nádobí aspoň jednou tejdně, musíte počítat s následkama. Jestli se vám po skončení tohohle filmu bude chtít vyrazit ve starým autě s kufrem plným chlastu někam na venkov, anebo propadnete hluboký depresi, dost závisí na tom, kde se v životě momentálně nacházíte. Withnail & I je jako kocovina po víkendovým tahu - když se to vezme kolem a kolem, vlastně na celý tý komedii nic moc veselýho není. (Což mi ovšem nijak nezabránilo výt u toho smíchy.) (17.09.2014)

Ta komedie a drama se tady snoubí v takovém podivném vztahu, který je nakonec hlavně depresivní, než jakýkoli jiný. Neměl jsem z toho nejlepší pocity, ale to spíš vnitřně, nikoli tím, že by nebyl film dobrý. Některými scénami jsem se musel prokousat, ale třeba noční setkání s Montym je naprosto výborné. (26.01.2016)

Těžká jsou rána opilcova, těžká jsou pro herce bez angažmá. Hladoví, touží si ukrojit sousto velkých rolí. Žebráci příběhu, synové dešťů, na něž kapou ustavičně proudy neúspěchu. Motivace cesty z města - jen z louže do bláta. Venkovská samota - jen útlum a dřímota. Návrat zpět, to je zase kabaret. Točí se s námi svět. Bohémský kolotoč, hlava jako střep. Rozpouští se v pijatikách umělecká kapota, vypouští se pro opilost i samotná anekdota bezejmenného camea. Když do nich život takhle buší a kope, nedivme se, že do sebe pak další a další, jednu rundu za druhou kopou, až nadobro zreziví, v bohapustých nálevnách utopí se. (03.09.2017)