Kráľovná prekliatych

Ale veď filmov o upíroch nieje veľa a keby sme to nebrali ako pokračovanie Interwia, myslím, že tento s upíriemu klišé rozhodne nepatrí. Nápad a spracovanie trochu predčilo moje očakávania, k čomu prispela aj sexi Aaliyah a jej brutálne erotický hlas. Efekty sú fajn, všetko je temné a ponuré, použité su aj dobré farby, len mi vadili tie spomalené upírie pohyby. 70%. (24.08.2006)

Neviem či som už taký starý foter alebo čo...? Ale toto moderné pojatie upírov mi príde prihlúple. Vrcholom trápnosti a degradácie vamp-horroru je "Blade". Táto "Kráľovna prekliatych" je podobne úbohá. Predstava vampíra ako rebelského rockového speváka a akejsi černošskej upírskej kráľovny sa mi zdá jednoducho hlúpa. * (23.01.2008)

Předlohu neznám, diskontuitu neřeším, technické nedokonalosti zas patří ke kouzlu "béček". Mám za to, že čím míň člověk čeká tím víc dostane - já nečekala nic a byla z toho láska na první pohled. Upíři jsou teď "in", mnohá "áčka" z nich ale dělají kostěné chlapíky, to mi je Towsendův Lestat milejší. Další body jsou za Maria, Vincent Perez je prostě správně "divnej". (29.01.2010)

Tedy,je fakt,že jsem od tohoto filmu čekal úplně něco jiného,ale rozhodně ho tím nechci zatracovat.Jedná se o velmi netradiční upířinu,ve které chce mladý upír pomocí hudby všem lidem říct pravdu o vampirismu...Moc se mi ve snímku líbil zpěv Johnatana Davise z kapely Korn,který nazpíval hlavního hrdinu.Samozřejmě se zde najdou slabé chvíle,které vás někdy nudí k smrti,ale na druhou stranu jsou zde takové,které vás nadchnou.A jako fanoušek kapely Korn a vokálu Johnatana Davise prostě nemůžu hodnotit moc záporně.Takže dám průměr... (04.04.2008)

"Je to rebel!", zařval vampkaprál a hnal se na Lestata s vytasenými tesáky. Aby taky ne, když se mizera rozhodl, že vykráká všechna upírská tajemství americké mládeží. I když si spousta gotikářů spojí jméno Lestat s Interview s upírem, nejspíš jen málokoho napadne, že Královna damnetých je volné pokračování. Možná i proto, že dle místních komentníků, dostala knižní předloha hodně na frak. Což mě naštěstí netrápí; nejspíš bych byl romantickým pojetím Anduly Rýžové znechucený víc. Tahle tvrdší verze mě vcelku bavila, přestože fanda ukňouraného rocku zrovna nejsem. Pozitivní také je, že díky tomu došlo k přeobsazení šprčka Toma, kterému by rockera věřil asi jen málokdo. Což by byl díky té stylizaci dost průšvih. Když pominu seriály a mládežnické uslintanosti, tak upírských filmů se slušným příběhem, moc není. Neustálé pokusy vyrabovat Stockera, považuju za úkrok přímo do hovínka. Takže v tomto kontextu mi příjde Královna prokletých úplně v pohodě. Ovšem, rezervy tady pořád jsou...nejspíš by to chtělo sáhnout i jinam, než do deníčků romantických tlusťošek. Třeba G. R. R. Martin, napsal moc pěkný příběh o upírech ...celou četbu jsem to viděl jako film. Sen Ockerwee se to jmenuje. Doporučuju. Postavu Lestata by tam šlo velmi snadno zakomponovat. (06.01.2024)