Diktátor

Nechme stranou děj, ten je u tohohle filmu podružný. Jeho genialita tkví v Chaplinově znázornění Hitlera, které je dokonalé. Tohle je jediný Chaplinův film, ve kterém je postava "Tuláka" odsunuta kamsi do pozadí. (Ikdyž holení při poslechu Uherské rapsodie patří mezi Tulákovi nejklasičtější gagy.) Většina z těch, kteří ten film viděli, mi říkala, že nejlepší scéna je Hynkelův projev na začátku. Ovšem Hynkelovo mrazivě děsivé pohrávání se zeměkoulí je také velmi působivé. Proti tomu přepracovaný diktátor mě naplno rozesmál. A moje nejoblíbenější scéna? : Hitler a Mussolini stojí vedle sebe a vedou své vlastní nezávislé projevy k nikomu, jen k prázdnotě. - Tenhle úžasný film nemůže zkazit ani zbytečně vyapelovaný závěr. Skutečně je to film, který stál za to, aby "Tulák" promluvil. Na druhou stranu ani by to ve filmu nechybělo, kdydy byl zůstal mlčel... (28.01.2004)

Chaplinův neutuchající herecký koncert, kterým si definitivně pojistil svou nesmrtelnost a v mých očích i titul samotného patrona herectví. Jeho kreace coby diktátora Hynkela (no zkrátka Hitlera) uvádí v úžas jak neuvěřitelným smyslem pro situační komiku, tak i viditelným zápalem a precizností, s jakými se Chaplin této role zhostil a udělal z ní legendu. S přechodem na zvukový film si navíc mistr také poradil naprosto bravurně a scénář plný šťavnatých pokojových dialogů, neodolatelně hašteřivé němčiny a příjemných groteskních prvků patří k tomu nejzábavnějšímu a nejpromyšlenějšímu, co jsme mohli ve veselém žánru kdy vidět a slyšet. Nemluvě ještě o důležitém poselství, které je v závěru vyklopeno možná až moc pateticky, ale i po letech neztrácí žádnou váhu a je stále aktuální jako nic jiného. Jo a pro zajímavost, sám Hitler měl údajně Diktátora v oblibě a nechával si ho často pouštět. ...... Ve filmech se asi vyznal no. :-) 90% (14.08.2013)

Menší citace zavěrečného proslovu z tohoto filmu, který mistrovským dílem Charlieho Chaplina a je plný humanismu: Je mi líto, ale já nechci být vládce, to není můj úkol. Nechci vládnout ani dobývat. Raději bych chtěl všem pomáhat. Židům, lidem nežidovského původu, černým i bílým. My všichni si toužíme vzájemně si pomáhat. Žít štěstím těch druhých, ne jejich neštěstím. Nechceme ani nenávidět nebo sebou opovrhovat. Na tomto světě je místo pro každého. Země je bohatá, aby nás zajistila všechny. Život může být svobodný a krásný, ale my jsme ztratili jeho smysl. Chamtivost zkazila naše duše, zahltila svět nenávisti a zavedla nás do trápení a krveprolití. Vyvinuli jsme rychlost, ale uzavřeli jsme se. Stroje nám, dali nadbytek nás nechali v nedostatku. Naše znalosti z nás udělaly cyniky, naše chytrost náš udělala zlými. Myslíme příliš a cítíme málo. Potřebujeme spíše lidskost než stroje, spíše než vychytralost potřebujeme vlídnost a laskavost. Bez těchto vlastností násilí zvítězí nad životem a vše bude ztraceno. Rozhlas a letadla nás měli přiblížit. Podstata těchto vynálezů volá dobrotě v lidech a po všeobecném bratrství , po jednotě všech. Můj hlas právě nyní proniká, k milionům lidí, milionům beznadějných mužů, žen a malých děti, obětím systému, který nutí lid trýznit a věznit nevinné. Těm kteří mě slyší já říkám: nezoufejte! Naše dnešní neštěstí se zrodilo z chamtivosti, ze zahořklosti těch, kteří se bojí lidského pokroku. Lidská nenávist přejde, diktátoři zemřou a moc odebraná lidu, se lidu zase vrátí. Dokud lidé budou umírat, svoboda nezahyne. Vojáci, nedejte se zapůjčit surovcům, kteří vámi pohrdají a kteří vás zotroči, kteří vám diktují, co máte dělat, co cítit a co si myslet. Nedávají vám najíst. Jednají s vámi jako dobytkem, budete pouhou potravu pro děla. Nezapůjčujte se těmto nepřirozeným lidem, strojovým lidem s strojovým rozumem a strojem místo srdce. Vy nejste ani stroje, ani zvířata, ale lidé. Ve svých srdcích máte lásku. Ne vy nejste nenávistní, jen nemilovaní nenávidí. Jen nemilovaní a nepřirození. Nebojujte za otroctví, bojujte za svobodu. V kapitole 17. svatého Lukáše je napsáno: Boží království je mezi vámi. Ne, v jednom z vás, ne mezi skupinou lidí, ale ve všech lidech! Ve vás! Vy lidé máte sílu vytvářet stroje, sílu vytvářet štěstí. Vy, lidé máte moc učinit život krásný a svobodný, učinit tento život nádherným životem. Ve jménu demokracie, použijme tuto moc, spojme se! Bojujme za nový svět, za lepší svět. který dá všem šanci pracovat, který vám dá budoucnost, dlouhý život a bezpečnost. Slibem těchto věcí se surovci stali mocnějšími, ale jsou to lháři. Nevyplnili tento slib a nikdy nesplní. Diktátoři se osvobozují sami, ale lid zotročují. Nyní nás nechte bojovat a tím splnit náš slib.Za odstranění národních bariér světa, zrušit chamtivosti, nenávisti a netoleranci. Bojujme za svět rozumu. Za svět, ve kterém nás věda a pokrok nás přivedou k všeobecnému lidskému štěstí. Vojáci! Ve jménu demokracie, spojme se! (03.04.2012)

Charles Chaplin bol pán nadherec. Nikdy by ma nenapadlo, že niekto dokáže tak famózne stvárniť najhoršieho diktátora všetkých čias, ešte k tomu v období, kedy Hitler musel po tomto filme peniť od zúrivosti a napchávať sa antidepresívami minimálne mesiac. Občas v tejto paródii zaváňala sladká wilderčina, najmä predzáverečná scéna groteskného konfliktu medzi Hynkelom a Napolonim, je kongeniálnym vyvrcholením. Dala by som 5*, no predsa si myslím, že to Chaplin mohol dotiahnuť po obsahovej stránke ešte trošku ďalej, pretože niektoré miesta sú pomerne hluché. Keď si však v mysli vybavím ten grandiózny Chaplinov výkon, mám chuť spievať chválospevy, na jeho diktátorskej nemčine som sa bavila kráľovsky. Aj v úplnom závere, príjemne dojemnom, vsádza nakoniec na tú rozumnejšiu kartu a akoby prehováral Hitlerovi priamo do duše. Úžasný filmový chaplinovský zážitok. (05.08.2010)

Je těžké hodnotit film, který musel být naprostý šok a nářez ve své době, ale na lidi, kteří válku nezažili na vlastní kůži, zase na druhou stranu nikdy nemůže působit tak sugestivně. Pokusím se tedy o kompromis - Charlie Chaplin je jako Hit... sakra, Hynkel neskutečný, jeho "němčina", drsné projevy, chování a psychická labilita, to všechno je prostě parádní. Minimálně stejně dobrý je i Muss... tedy Napoloni, žoviální italstký diktátor. O něco slabší mi připadaly scény z židovského ghetta (i když zase, některé Charlieho gagy jsou prostě k sežrání), ale hlavně nějak mi v určitých místech jednotlivé scény nezapadaly do sebe a film jako celek není tak nějak úplný. Ale dovedu si představit, že dívat se na něj (nejen) v Evropě ve čtyřicátých letech nebo i později musela být neskutečná bomba a že jestli ho viděl Hitler, tak mu asi musely potom hodně vzrůst účty za rajský plyn. Já tedy dávám silné subjektivní 4*, protože se prostě nedokážu vžít do situace, v jaké lidé tehdy byli, dokážu soucítit, dokážu si všechny ty hrůzy představit, ale nedokážu myslet jako oni, protože jsem to nikdy nezažila (a upřímně doufám, že nikdy nezažiju). V každém případě jde o výborný film, který patří na seznam MUST SEE. (16.09.2010)