Zlaté opojenie

Je veľmi ťažké poukázať, ktorý Chaplinov film je najlepší, hlavne preto, lebo každý jeho film prináša niečo nové , niečo do tej doby nevydané a niečo čo funguje doteraz. Rovnaké je to aj zo zlatým opojením. Dostávame sa do atraktívneho zasneženého prostredia Alijašky, ktoré je zo začiatku správne bezútešné a v ktorom zahynie viacej ľudí než je v Chaplinových filmoch zvykom. Potom ale príde na rad typicky tulákovská záležitosť a to hľadať to svoje šťastie, alebo pomôcť ho nájsť ostatným. Bez zbytočného sentimentu a sileného vtipu nám Chaplin predvádza jednu dokonalú scénu za druhou. Zápletka sa neustále rozvíja a neustále sa na plátne niečo deje a je úplne jedno či je to dobré, alebo nie. Jednoducho od toho neviete odtrhnúť oči. Koniec je typický happyendovský. Taký aký má byť a hlavne taký aký mám u Chaplina veľmi rád. 100% (01.11.2010)

Bohužel mi tenhle snímek potvrdil, že němé filmy nejsou mým šálkem kakaa. Pro mě tak zůstává nejlepším Chaplinovým filmem The Great Dictator, který mě opravdu bavil. Navíc u tohoto snímku jsem prožil zřejmě tu nejdelší hodinu mého života (po skončení jsem si myslel, že to bylo minimálně dvakrát tak delší.) 50 %. (15.12.2011)

Jedná se o jeden z nejslavnějších Chaplinových filmů a v podstatě všechno funguje jak má. Všiml jsem si však, že některé jeho filmy, včetně ZO trpí určitým neduhem, a to je rozpad na jakési dvě část, z nichž jedna je třeskutě vtipná a spíš v duchu raných grotesek, přičemž ta druhá je ve stylu emotivnější Chaplinovi tvorby. Je sice taky dobrá, ale po divokém rozjezdu plném přerostlých kuřat a vychytralých padouchů působí o dost rozvláčněji. Charlie sice i v tomto případě dokáže dojmout, ale k dokonalé vyváženosti dojemné a legrační složky takového Diktátora má Zlaté opojení ještě daleko. Přijde mi že Chaplinův komentář z roku 1941 je trochu zbytečný. Doslovnost je v kontrastu se sympatickým tulákovým obličejem, který sám dokáže vykouzlit všechny emoce, spíš na škodu. Přesto se mistrovi daří i do komentáře zařadit pár hezkých vtípků, takže stejně nezbývá než smeknout buřinku. (10.11.2004)

Tématicky ne tak důležité jako Diktátor, příběhově ne tak zábavné a ztřeštěné jako Moderní doba, ale přesto naprosto kouzelné a svým způsobem jedinečné dílko. Živelnost a promyšlenost jednotlivých scén opět bere dech, akční vsuvka s balancováním na kraji útesu je dnes legendární jako Charlie sám a hlavní myšlenka, tedy odradit zlatokopy od pobytu v nehostinné zemi nikoho, kde vám k obědu brzy zbude jen vlastní bota, se také určitě cení. Ale Chaplinův vrchol je přeci jenom jinde.. 80% (17.03.2014)

Některé scény a gagy jsou nezapomenutelné (jedení boty, tanec housek, chata nad propastí, halucinace se slepicí...), přesto se mi ZLATÉ OPOJENÍ nelíbilo tolik jako jiné Chaplinovy filmy. Je zde sice opět přítomno mistrné spojení humoru s humanitou a Chaplinovým silným sociálním cítěním, které pro jeho filmy bylo tolik typické, ale občas se mi do sledování vkradla nuda. Ale to je spíše můj problém než nějaká objektivní chyba tohoto filmu, při jehož sledování jsem opět - jako u tolika jiných Chaplinových filmů - užasl, jak může být 88 let starý film tak nadčasový a stále živý. Pro mě osobně je právě toto nejlepším dokladem toho, jak byl Chaplin geniální. Nu, kdo ví, jaké filmy obstojí v další zkoušce času a které z nich budou lidi bavit za takových dvě stě let, ale skoro bych si tipnul, že tenhle mezi nimi bude. Pro mě osobně už své kvality v čase nezpochybnitelně prokázal a seznámit se s tou filmovou klasikou byla čistá radost. (08.12.2013)