Keby...

Mládež sa búri snáď od počiatkov ľudstva. O tom, čo by sa stalo, keby takáto revolta zašla do extrému, pojednáva táto britská klasika. Z polovice farebná a z polovice čiernobiela snímka dokáže klásť zaujímavé otázky, aj priniesť prekvapujúci dej. Proste poctivá autorská práca v hlavnej úlohe s excelujúcim Malcolmom McDowellom. 9/10 (07.12.2017)

Malco na seba výraznejšie upozornil ešte pred kontroverzným Mechanickým Pomarančom,kde si ho povolal samotný Stanley Kubrick,tu povoláva spolužiakov,ktorí sa extrémne vzbúria voči učiteľom,ktorí z nich majú boxovacie vrecia,aspoň z hlavného tria,toto všetko sa deje pod kontrolou režiséra Andersona,kde jeho menovci v súčastnosti by sa mu len ťažko vyrovnali,vidím tu špičkovú kameru kameramana Ondříčka,parťáka Miloša Formana,ktorá je brilantná v nastolení atmosféry farebnej,kde black and white je oveľa,ale oveľa nepokojnejšia. Tvrdý režim personálu a psychická i fyzická šikana,ktorá sa dotýka hlavného predstaviteľa Micka,ktorého upokojuje jeden špecifický song Sanctus od Missa Luba,kde sa duševne pripravuje na brutálny útok za pomoci svojich oddaných,ktorí narobia paseku... Zistil som,že Malco nie je len Alex z Mechanického Pomaranča,ale vynikajúci herec z výraznou mimikou tváre,na ktorú sa nezabúda,čo ho s jeho modrými očami predurčuje k takýmto charakterom rebelov za každú cenu... (20.06.2014)

Prakticky už po niekoľkýkrát sa musím prikloniť ku komentáru Rob Roya. Akurát s tým rozdielom, že u mňa sa dané pocity nahrnuli už po prvom zhliadnutí. Rozhodne to však nebol zlý film a premárnený čas, no nemôžem sa ubrániť pocitu, že celý projekt mal aj naviac, ako v skutočnosti ukázal. Uvedomujem si však, že film v čase svojho vzniku mohol pôsobiť úplne inak, ako je tomu dnes, keď pojem vzbury proti spoločnosti nám mladým prakticky nič nehovorí. Teší ma aj samotný fakt, že výkon McDowella nezostal nepovšimnutý, vďaka čomu mohla o tri roky neskôr svetlo sveta uzrieť jedna z nezabudnuteľných hereckých postáv. (23.06.2008)

Malcolm McDowell byl a je neskutečný herec, který ale oslnil právě v mladém věku. Jeho postavy jsou úchvatné, děsivé, a přesto nesmírně zajímavé. Není to jen Alex z "Mechanického pomeranče", ale je to i Mick z "Kdyby...". Tohle je navíc nesmírně absurdní příběh, který ale ve skutečnosti vyznívá až příliš realisticky. Závěrečná scéna je dobré peklo. (25.06.2015)

Milé shledání po letech – poprvé to bylo někdy na sklonku osmdesátek, nejspíš ještě v neoficiálním matfyzáckém filmovém klubu, byli jsme celí paf z toho, jak může film z úplně jiné země a úplně jiné doby tak přesně rezonovat s naším životním pocitem, jak jsou ti kluci z anglického intru úplně stejně v háji jako my na pražských kolejích, povinných vojenských katedrách etc., záviděli jsme jim, že si o tom mohli aspoň natočit takovouhle svobodnou taškařici. — Střih na letošní Filmovku o tři dekády později, míň ztotožňování a víc oceňování věcí, z kterých člověk s tehdejším kulturním rozhledem ani nemohl bejt moudrej, třeba jak se reálné absurdity tradičního školního systému míchají s těmi vymyšlenými surreálnými tak dovedně, až se mezi nimi stírá hranice a ty skutečné pak působí ještě absurdněji (připomíná to nějaký šamanský kult: generace vyhastrošených divochů stále stejnými, po staletí opakovanými tanečky přivolávají déšť civlizace a vzdělanosti). — Tehdy i dnes stejně uhranut tygřím monologem Christine Noonanové: Go on. Look at me. Look at my eyes. I'll kill you. Sometimes I stand in front of the mirror and my eyes get bigger and bigger. And I'm like a tiger. I like tigers. Rrrrah! (06.08.2019)