Réžia:
Charlie ChaplinScenár:
Charlie ChaplinKamera:
Roland TotherohHudba:
Charlie ChaplinHrajú:
Charlie Chaplin, Edna Purviance, Syd Chaplin, Henry Bergman, Charles Reisner, Albert Austin, Minnie Chaplin, Bud Jamison, Tom Wilson, Fay Holderness (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Charlie Chaplin v legendárnej úlohe tuláka, ktorý spí na ulici, nemá čo jesť a zažíva samé útrapy. Jeho život se náhle zmení, keď zachráni opusteného psa Scrapsa. Stanú sa najlepšími priateľmi a spoločně sa pretĺkajú mestom. Raz sa vyberú do baru, kde sa tulák zamiluje do peknej speváčky. Bohužiaľ je však z baru vyhodený, pretože nemá peniaze. Nepríjemnú situáciu mu pomôže vyriešiť jeho verný priateľ Scraps, ktorý vyhrabe peňaženku, a tak sa spolu môžu vydať dobyť späť srdce milovanej ženy. (ASFK)
(viac)Recenzie (30)
Tomu říkám dobrá Chaplinovka. Je pěkné sledovat vývoj Charlieho tvorby v pořadí v jakém točil, můžete krásně vidět, jak si čím dál více uvědomuje svojí sílu, ne jen ve vtipu, ale hlavně v lítosti. Už v dřívějších groteskách zapracovával řadu scén, ve kterých mohou diváci tuláka Charlieho litovat, ale zdá se mi, až do Psího života tomu nevěnoval tolik. V tom tkví jedna z Chaplinovo výhod, rozesmát uměl vždycky (stejně jako další komici jeho doby), ale pak přišel i s dojímáním. Zde znázorňuje život tuláka na ulici, který nemá kde spát, nemá co do pusy, a k tomu tulák potká tuláka, malého psíka, 1. opravdového kámoše, který ho přivede ke štěstí a vytoužené budoucnosti. Charlie začíná více dávat svým groteskám příběh, zde ještě doplněný o mnoho skvělých gagů. ()
Chaplinova groteska Psí život má některé roztomilé nápady (nenápadné pojídání dobrůtek u krámu, pejsek schovaný v kalhotách, ocas hrající na buben). Taky chápu, že během 1.světové války mohla mít i nějaký sociální rozměr. Na oplátku třeba zdejší grotestní policejní a zločinecké honičky a naháněcky už jsou fakt trochu mimo a i ve ve srovnání s následujícími viděnými Chaplinovými pozdějšími delšími filmy Kid a Cirkus, nevidím důvod pro nadprůměrné hodnocení....Ale stihlo to skončit včas jako ještě celkem milá jednohudba s pár světlými místy a tradičně vynikajcím Charlieho mimickým a pohybovým výkonem. ()
Viac ako vtip a gagy tu vystupuje do popredia smútok a sociálna empatia Chaplina. Je to akoby taká "skúšobná jazda" na budúce hity ako "Kid" a "City Lights".... láska, sociálna mizéria, melanchólia ale aj nepoddajnosť osudu, roztomilý spoločník Scraps, nádejný záver, ma akosi odkazovali práve na tieto neskoršie filmy ()
Za pár rokov sa Chaplin skutočne vypracoval, čo vidno na perfektnom načasovaní scén a pohybov pri akcii. Dokonca si trúfol aj na akciu so svorkou psov, čo nie je vôbec jednoduché ani dnes pri celkom inom stave techniky. Niekedy som si myslel, že s originálnym nápadom dať si živého psa do nohavíc prišiel Bud Bindi, ale ono to bolo o nejaké necelé storočie skôr. Groteska je plná výborných scén, ktoré sú aj dotiahnuté po všetkých stránkach, takže silné štyri hviezdy. ()
Na Chaplinových groteskách mě baví, že každá má minimálně jednu nezapomenutelnou a originální scénu. Zde jsou takové dvě, tedy alespoň dle mého názoru, zároveň je film také mírně smutný, přeci jen prostředí v jakém se denodenně tulák pohybuje je deprimující. Klasický Chaplin, ale myslím, že jiné grotesky jsou vydařenější, přeci jen mají výraznější stavbu příběhu, než je tomu zde. ()
Galéria (38)
Fotka © First National Exhibitors' Circuit
Zaujímavosti (6)
- Pes v tomto filmu, Scraps (skutečným jménem Mut), se během natáčení natolik připoutal k Charlesi Chaplinovi, že když se Chaplin vydal na turné „Liberty Bond“ hned po natáčení, pes o tři týdny později zemřel na údajně zlomené srdce. (sator)
- Ve filmu hrála i Zasu Pitts, její scény byly však vystřiženy. (Kulmon)
- V scéne, v ktorej Chaplina naháňajú psy z ulice zaznieva rovnaký hudobný motív, ako v Shoulder Arms (1918). (Saber)
Reklama