Svetlá veľkomesta

City Lights je snímek natočený na truc zvukovému filmu, jemuž Charlie Chaplin nedával velkou budoucnost. Zmýlil se a buďme za to rádi. Přesto nám však němá éra zanechala řadu skvostných děl. Světla velkoměsta jsou hodně dobrá chaplinovka, kultovní záležitost, která kdyby měla o 10-15 minut méně, bylo by to u mě na 5*. Takto se tu občas objevují nudnější pasáže, ovšem svým námětem, svoji myšlenkou, je tento Chaplinův snímek stojící na pomezí grotesky a romantického dramatu vynikající a místy má tendenci být emotivní. Tak jako vždy, tak i zde Charlie předvádí perfektní herecký výkon za tónů parádní hudby, scény jsou nápadité a často komické, jak jsme u grotesek z tohoto období zvyklí. (25.01.2015)

Přepsáno v listopadu 2019. Film Světla velkoměsta je velkolepé představení energií nabitého cirkusového klauna. Charlie Chaplin se tvrdošíjně postavil nástupu mluveného filmu usilovnou prací, zdokonalil a s důmyslnou pečlivostí pozměnil svá vlastní dřívější estrádní vystoupení i melodramatické toky pro záchvěvy emocí, aby sám sobě dokázal, že je stále schopen dosáhnout filmového úspěchu s pantomimickou zběsilostí cirkusového klauna. A Charlie Chaplin sklidil zasloužený potlesk. Cirkusový klaun je stále sarkasticky kousavý, přesto sociální kontrasty slouží především k efektnímu nasvícení jevištního parketu a k citovému zdůraznění shledání pro úplný závěr doznění. Cirkusový klaun je v dobré fyzické kondici, předkládá rozpustilost ve složených obrazcích dokonalé koordinace a taneční choreografie čar pohybů. Ta artistická zvukomalebnost našla estetický soulad řádu, vynalézavost s přizpůsobivostí jsou vhodnými společníky k dosažení stavu upřímné radosti ze života. Cirkusový klaun se vyznává z přebytku něhy a rozdává rozkvetlé košíky z lásky. Středem rozvášněně žádostivých hrátek je Charlie, toulající se nerozvážně v životních touhách. Je nuzným básníkem na bujarých hostinách smetánky, je i nestandardním manuálním pracovníkem, je soucitným dobrodincem, je ušlechtilým ochráncem a rozněžnělým romantikem. Cirkusový klaun se odrazil ke svému životnímu výkonu a v soustředěném transu předvádí dokonalé tvary piruet a poetické zákruty pocitů. Důležitou postavou je mladá květinářka (zajímavá Virginia Cherrill), slepá dívka s křehkým úsměvem čisté nevinnosti. Romantické vzplanutí ctí povznášející romantické ideály a nevznáší žádné osobní nároky. Radost ze života je odzbrojující. Významně kontrastní postavou je bohatec (zajímavý Harry Myers), čerstvě opuštěný nevěrnou manželkou. Alkoholické zatmění mysli je bezstarostně otevřené a vděčné svému zachránci života, leč střízlivost si potrpí na důstojné ceremoniály a třídní realitu. Z dalších rolí: stará a dobrotivá babička slepé dívky (Florence Lee), spolehlivý sluha bohatého pána James (Al Ernest Garcia), Charlieho urputný protivník za boxerskou slávou (Hank Mann), ctihodně důstojný starosta města v řečnickém projevu (Henry Bergman), párek loupeživých zlodějů (Joe Van Meter a Albert Austin, též v roli metaře a Charlieho spolupracovníka), chviličku vítězství užívající si boxer (Tony Stabenau), neúčinně pověrčivý černošský rohovník (Victor Alexander), s Charliem nespokojený vedoucí metařů (James Donnelly). původní Charlieho soupeř za boxerskou odměnou (Eddie McAuliffe), či trpělivý rozhodčí boxerského zápasu (Eddie Baker). Světla velkoměsta jsou k dokonalosti dovedným estrádním výstupem cirkusového klauna v choreografické souhře pohybu, v neutuchající touze po životě a také v něžnosti překypující melancholické poezii života. Obdivuhodný filmový výtvor v klaunské neposednosti snění! (30.07.2010)

Básník sociálního bolu, zhruba tak lze vymezit chaplinovskou syntézu smíchu a sentimentu prolínajícího se skutečnou bolestí a utrpením. Tak jako dnes čas od času volí tvůrci pro realizaci svého záměru černobílý kontrast a opovrhují přitom možnostmi současných filmových technologií, tak i Chaplin prokázal, že němý film v éře zdrcujícího nástupu převratného zvukového filmu může zůstat divácky úspěšným kasovním trhákem, aniž by rezignoval na svou uměleckou hodnotu. Vlastní příběh je banální méně, než bychom si dnes dokázali představit. V USA vrcholí krize, vyvolaná černým pátkem na newyorské burze o dva roky dříve, a existenční nejistota se vztahuje i na většinu středních vrstev. Tragikomedie příběhu je i odrazem tragikomedie mámivých světel velkoměsta, která jsou stejně krutá a neúprosná jako krajina nezávisle na tom, zda a jak se k ní člověk vztahuje. Poselství filmu je i poselstvím doby jeho vzniku: hrůzu a nejistotu, která tehdy prostupovala společnost, si dnes nejsme s to představit. Ponížení a zranění jsou jako lupa nastavená slunečním paprskům: bídu světa tato čočka sociální reflexe zrcadlí a odráží lépe než cokoli jiného. I po dlouhých desetiletích. (01.03.2008)

Kouzelně naivní příběh o nezištné lásce rámuje sled několika groteskních scének (Chaplin počišťovačem města, Chaplin na mejdanu, Chaplin v nóbl restaruaci a Chaplin boxerem, kdy rozloží rohovnické utkání totální anarchií). Něžný cit tuláka ke slepé květinářce je čistou poezií, do které vpadává brutalita okolního světa, bída, nejistota a zpovykanectví bohatých a mocných. ____ Přestože éra grotesky už byla za zenitem, Chaplin ji dokázal vzkřísit a obhájit (fantastický momen, kdy se rozdováděný hudbou se zuřivým nadšením vrhne na překvapenou tanečnici). Vyprávění nedrží pohromadě a pár scén je natahovaných. Takže to rozhodně není dokonalý film, ale když se na něj díváte, nevadí to. ________Jako měl Chaplin pochopení nejenom pro lidskou velikost (sebeobětování se bez naděje nejenom na odměnu, ale i na prostou vděčnost), ale i pro lidskou malost (šplouch špinavé vody přímo do tváře zamilovaného muže), tak já jako divák beru tenhle film se vším všudy. S veškerým sentimentem, naivitou, ale hlavně citem pro krásu, třebaže ji člověk najde v bídě na ulici. ______ I když byl Chaplin nejspíš hodně racionální člověk, tak tenhle film jakoby natočil přímo srdcem. /2. 9. 13./ P. S. Jen čirou náhodou se stalo, že tohle je právě můj 1111 komentář. Nebo se u takového filmu o náhodě mluvit nedá? (02.09.2013)

Světla velkoměsta jsou výbornou groteskou z dob němé éry, která je doopravdy trošku zastíněná. Je to škoda, protože mi to příjde jako jedno z nejlepších děl, ale přeci jen chci dát pouze tři hvězdičky, protože tohle období mí moc neříká a docela se u toho nudím. I když vím, že jsou to opravdu díla. Ale pokud má tohle období někdo rád, vřele doporučuji! (06.09.2008)