Svetlá veľkomesta

Kouzelně naivní příběh o nezištné lásce rámuje sled několika groteskních scének (Chaplin počišťovačem města, Chaplin na mejdanu, Chaplin v nóbl restaruaci a Chaplin boxerem, kdy rozloží rohovnické utkání totální anarchií). Něžný cit tuláka ke slepé květinářce je čistou poezií, do které vpadává brutalita okolního světa, bída, nejistota a zpovykanectví bohatých a mocných. ____ Přestože éra grotesky už byla za zenitem, Chaplin ji dokázal vzkřísit a obhájit (fantastický momen, kdy se rozdováděný hudbou se zuřivým nadšením vrhne na překvapenou tanečnici). Vyprávění nedrží pohromadě a pár scén je natahovaných. Takže to rozhodně není dokonalý film, ale když se na něj díváte, nevadí to. ________Jako měl Chaplin pochopení nejenom pro lidskou velikost (sebeobětování se bez naděje nejenom na odměnu, ale i na prostou vděčnost), ale i pro lidskou malost (šplouch špinavé vody přímo do tváře zamilovaného muže), tak já jako divák beru tenhle film se vším všudy. S veškerým sentimentem, naivitou, ale hlavně citem pro krásu, třebaže ji člověk najde v bídě na ulici. ______ I když byl Chaplin nejspíš hodně racionální člověk, tak tenhle film jakoby natočil přímo srdcem. /2. 9. 13./ P. S. Jen čirou náhodou se stalo, že tohle je právě můj 1111 komentář. Nebo se u takového filmu o náhodě mluvit nedá? (02.09.2013)

Kultovní scény odhalovaní pomníku a místa kde slepá dívka prodává květiny, pátrači po filmových lokacích bohužel nenajdou, byly natočeny ve studiu Charlie Chaplina s adresou Chaplin Studios, 1416 N. La Brea Avenue, Hollywood. Najdou například milionářův dům, je to vlastně činžovní dům, Town House na rohu Avenue Avenue a Wilshire Boulevard - nedaleko od ostatních lokací v centru Los Angeles. A místa kudy se projížděly autem je reálné  Los Angeles. (28.07.2020)

Snímek má dvě naprosto jedinečné části. Úvod, který u mne nejen vyvolal salvy smíchu, ale zároveň mi přišel jako vynikající satira, jež se odehraje na prostoru několika málo minut. Chaplin v jediné scéně zesměšní nabubřelost, podlézavost, přehnaný patriotismus atd. Druhou jedinečnou částí je závěr. Pozdější Chaplin je sice dojič citů a slziček, ale Světla velkoměsta končí fantasticky, neboť závěrečné scéně schází doslovnost. Divák je vržen do velmi patetické situace, která navíc zavání klišé, ovšem ve chvíli, kdy má dojít k rozuzlení je film utnut. A zklamané očekávání vykoná své. Že by se zde inspiroval Aronofsky se svým Wrestlerem? :) (26.01.2010)

Přepsáno v listopadu 2019. Film Světla velkoměsta je velkolepé představení energií nabitého cirkusového klauna. Charlie Chaplin se tvrdošíjně postavil nástupu mluveného filmu usilovnou prací, zdokonalil a s důmyslnou pečlivostí pozměnil svá vlastní dřívější estrádní vystoupení i melodramatické toky pro záchvěvy emocí, aby sám sobě dokázal, že je stále schopen dosáhnout filmového úspěchu s pantomimickou zběsilostí cirkusového klauna. A Charlie Chaplin sklidil zasloužený potlesk. Cirkusový klaun je stále sarkasticky kousavý, přesto sociální kontrasty slouží především k efektnímu nasvícení jevištního parketu a k citovému zdůraznění shledání pro úplný závěr doznění. Cirkusový klaun je v dobré fyzické kondici, předkládá rozpustilost ve složených obrazcích dokonalé koordinace a taneční choreografie čar pohybů. Ta artistická zvukomalebnost našla estetický soulad řádu, vynalézavost s přizpůsobivostí jsou vhodnými společníky k dosažení stavu upřímné radosti ze života. Cirkusový klaun se vyznává z přebytku něhy a rozdává rozkvetlé košíky z lásky. Středem rozvášněně žádostivých hrátek je Charlie, toulající se nerozvážně v životních touhách. Je nuzným básníkem na bujarých hostinách smetánky, je i nestandardním manuálním pracovníkem, je soucitným dobrodincem, je ušlechtilým ochráncem a rozněžnělým romantikem. Cirkusový klaun se odrazil ke svému životnímu výkonu a v soustředěném transu předvádí dokonalé tvary piruet a poetické zákruty pocitů. Důležitou postavou je mladá květinářka (zajímavá Virginia Cherrill), slepá dívka s křehkým úsměvem čisté nevinnosti. Romantické vzplanutí ctí povznášející romantické ideály a nevznáší žádné osobní nároky. Radost ze života je odzbrojující. Významně kontrastní postavou je bohatec (zajímavý Harry Myers), čerstvě opuštěný nevěrnou manželkou. Alkoholické zatmění mysli je bezstarostně otevřené a vděčné svému zachránci života, leč střízlivost si potrpí na důstojné ceremoniály a třídní realitu. Z dalších rolí: stará a dobrotivá babička slepé dívky (Florence Lee), spolehlivý sluha bohatého pána James (Al Ernest Garcia), Charlieho urputný protivník za boxerskou slávou (Hank Mann), ctihodně důstojný starosta města v řečnickém projevu (Henry Bergman), párek loupeživých zlodějů (Joe Van Meter a Albert Austin, též v roli metaře a Charlieho spolupracovníka), chviličku vítězství užívající si boxer (Tony Stabenau), neúčinně pověrčivý černošský rohovník (Victor Alexander), s Charliem nespokojený vedoucí metařů (James Donnelly). původní Charlieho soupeř za boxerskou odměnou (Eddie McAuliffe), či trpělivý rozhodčí boxerského zápasu (Eddie Baker). Světla velkoměsta jsou k dokonalosti dovedným estrádním výstupem cirkusového klauna v choreografické souhře pohybu, v neutuchající touze po životě a také v něžnosti překypující melancholické poezii života. Obdivuhodný filmový výtvor v klaunské neposednosti snění! (30.07.2010)

Film ktorý svojou ľahkosťou, nevtieravým humorom a dojímavou romantickou líniou chytí za srdce a rozosmeje aj po vyše 70 rokoch. Myslím si, že len Charlie Chaplin, dokázal byť natoľko nadčasový, že sa mu stále darí dojímať tým najkrajším spôsobom. Svetlá veľkomesta sú jeho triumfom na poli zvukového filmu, ktorý nestratil nič zo svojej nemej dokonalosti. Ťažko sa mi hľadajú slová, pretože v tomto filme má akosi všetko svoje miesto a zmysel a Chaplin to skvelo využíva vo svoj prospech. Jeho postava tuláka bola už veľakrát dojímavá ale tu jeho snaha vybojovať dobrú vec a zároveň nepriazeň osudu, ktorá mu neustále podhadzuje polená pod nohy, z neho robia tragického hrdinu, ktorý aj napriek tomu, že veci berie z nadhľadom, je práve uveriteľný vďaka svojmu (ne)šťastiu. Postava slepej kvetinárky Virgínie Cherrill je dokonalá. Ich finálne vzájomné stretnutie ma dojalo neuveriteľným spôsobom. Ak by som mal povedať, ktorý Chaplinov film na zasiahol najviac bude to práve tento. Svetlá veľkomesta sú epickým dielom z najväčšou dušou akú som mal pri filme možnosť vidieť. (22.11.2010)