Obsahy(1)
Dokument o koncertu, který změnil českou populární hudbu a vstoupil do historie. Cesta do Edenu zachycuje příběh nejpopulárnějšího českého zpěváka, který riskoval všechno, když se rozhodl splnit si svůj sen a vyprodat největší fotbalový stadion v ČR. Marek Ztracený nechal nahlédnout i do svého soukromí v 38 minutách plných emocí, dramatických momentů, zvratů, ale i štěstí a radosti. (ČSFD)
(viac)Recenzie (3)
Dokumentů o současných českých hudebních interpretech zrovna moc není, nešlo si tudíž nechat ujít dokument o dle mého názoru největší hudební události letošního roku, tj. tři vyprodané koncerty Marka Ztraceného, jenž se konaly na fotbalovém stadionu v pražském Edenu. Marek Ztracený: Cesta do Edenu mapuje primárně tuhle událost, resp. události jí předcházející, nezapomíná však i na krátký exkurs do Markova soukromí, což nepůsobí vůbec rušivě, film je díky tomu takový komplexnější a divák má tak možnost vidět Marka Ztraceného nejen jako zpěváka. Líbily se mi různé zákulisní detaily, od předprodeje vstupenek, přípravu koncertu, až po chystání stadionu, díky střízlivé stopáži a svižnému tempu jsem se ani na chvíli nenudil, natočené to je rovněž solidně, vlastně ani moc nemám co vytknout. Rozhodně se jedná o jeden z těch lepších českých hudebních dokumentů. 8/10. ()
"Vstoupíme do historie, pak půjdeme na pivo." Marek Ztracený je pro mě víc sympaťák než zpěvák, takže jeho tři vyprodaný Edeny považuju za velkej zázrak. Cesta k němu sice byla mdlá a z atmosféry koncertů toho na mě moc nedýchlo, ale jako návod na zbohatnutí a zlikvidování trávníku v Edenu to celkem fungovalo. ()
Fantastický náhled do příprav (nejdřív) jednoho koncertu. Přípravy, zkoušky, ale hlavně i telefonní hovoroy s manažery ohledně Edenu a přidání koncertů. Autentické záběry při spuštění prodeje, a jako velký plus beru i podívání se do Markova soukromí. těch 38 minut je tak akorát, možná bych chtěl čistou hodinu, ale alespoň to mělo dobrý tempo a spád. Skvělý dokument. Víc takových. ()