O myšiach a ľuďoch

Původně jsem Garyho Sinise podezřívala, že se zhostil režírování, aby si konečně zahrál v hlavní roli. Jestli tomu tak bylo, pak jen dobře. Prokázal, že je dobrý herec, ale především výborný režisér. Málokdy se podaří převod knihy do filmové podoby a v případě klasiky je to ještě horší. Sinise se úkolu ujal parádně a natočil perfektní snímek. Škoda, že od té doby se mu do režírování nechce. (20.04.2011)

Je důležité si uvědomit, že Sinise je dost citlivý člověk. Vykreslil brilantně nenápadný, leč velmi silný vztah mezi oběma muži a vše šikovně zabalil do drsné doby po hospodářské revoluci, kdy bylo v oblastech drsné americké přirody a velkých maloměst tisíc chudých na jednojo bohatého a o podřadné práce byly bitvy věru nevídané. I přes fakt, že je film kvalitně odvedené řemeslo se silným společenským přesahem, je to jednoduchoučká osnova o jednom chudáčkovi s dobrým srdcem. Herecký výkon je brilantní, za srdce chytne - ale to je taky zároveň jediné, na co tvůrci spoléhali. Upřímné ? Ano. Tak upřímné, že si vetšina diváků ani neuvědomí, že Sinise jel na jistotu... (17.05.2008)

Je to snad až příliš citlivý a až příliš pomalý film, jehož pojetí mě až tak moc nedostalo. Gary Sinise si vede na režisérském poli docela dobře, ale nedá se říct, že by měl nějak výrazný režisérský rukopis. Velkou výhrou pro něj bylo obsazení Johna Malkoviche do role retardovaného Lennyho, který tu všechny zastiňuje a nebýt jeho, unudil bych se k smrti. Až tak moc je tohle drama utahané. Až v závěru George přikládá pistoli k hlavě Lennyho v bezvýchodné situaci, nebylo mně ho skoro vůbec líto. Spíš jsem byl rád, že zdlouhavý film dokráčel ke svému konci. 50% (24.02.2009)

Steinbeckova novela o obyčajných snoch obyčajných ľudí, o priateľstve, oddanosti, samote a hladkaní jemných vecí, z pohľadu Gary Sinisa. Spracoval ju do tejto podoby za pomoci geniálneho Malkovicha a samého seba v hlavných úlohách. Sinise už ale taký geniálny výkon nepodal, miesto toho sa podieľal na ďalšom neúplnom stvárnení klasiky. Nerozumiem prečo tomu tak je. Vezmime si napríklad Annu Kareninu. Tam je to úplne jasné, nechcem ani odhadovať koľko by musel trvať film, ktorý z nej nevynechá nič, čo i len trochu podstatné. Pri takých veľkých dielach ide práve o to, čo do filmu vtesnať a čo nie. Ale pôvodná novela Of Mice and Men je taká tenká záležitosť, že by som naozaj čakal minimum vynechaných pasáží. A kľudne by som šiel aj do toho preludu, ktorý Lennie pred koncom mal. Ale ok, chápem, nato si Sinise netrúfol. To by chcelo skúsenejšieho režiséra. No nechápem prečo tam chýbala akákoľvek zmienka o zákaze rozprávania pred ľuďmi, ktorý mal Lennie od Georga. Ja viem, filmy a knihy majú odlišný jazyk. Ale to čo je podstatné pre vyznenie myšlienky, by nemalo byť zamlčané. (06.01.2013)

Jen mohu všem vřele doporučit původní a první verzi z roku 1939, která by stejnými měřítky vzato rovněž tedy měla mít své místo v topce... Kolegu Rob Roye potom prosím, aby svůj zjevně nevyspělý komentář (patrně jeho začátky zde) uvážil, případně upravil. Hovořit v případě zfilmování literární klasiky 20. století o překvapivém konci je hovadina (není sám, kdo tak činí). (19.08.2007)