Ônibus 174

50%. Moc dlouhé, trošku o ničem. Jediné co si z toho lze odnést je jakés takés poučení o poměrech v brazilské chudině a to, že brazilští policajti jsou naprostí amatéři. Zdlouhavé, rozebírá se každý plk a pohyb. Co stojí ještě trochu za to, je že vidíme reálné záběry a návaznost na události, které čin zapříčinili. Místy mi to přišlo jako šaškaráda (únosce říká rukojmímu evidentně, co má histericky křičet na policajty a kamery). Prostě exibice jednoho zoufalce. V Americe by se to snad nevešlo ani do zpráv, protože amíci by tuhle situaci zvládli do hodiny. (20.04.2010)

Bus 174, jak již název napovídá, rozebírá událost kolem únosu Brazilského autobusu, avšak popis této mocné historky není cílem dokumentu, nýbrž mnohem více slouží jako prostředek pro vykreslení nefungující situace v ulicích Ria, potažmo celé Brazílie. Miliony (sedm) dětí nemají domov, rabují ulice, žebrají, okrádají - otravují společnost. Jsou jako neviditelný toxin, který je třeba neutralizovat, ale nikdo neví jak. Policie občas někoho zmlátí, v krajních případech i zastřelí, ale to není řešení. Občas se dokonce najde "dítě", které ve svých drobných přepadovkách zajde tak daleko, že unese autobus a způsobí smrt nevinného člověka, i když vlastně neví proč, jen fakt, že "nemá co ztratit" mu stačí... Absurdní je, že policie si je vědoma nejlepšího řešení, tedy okamžitého odstřelení terorizujícího únosce, ale to si před televizními obrazovkami nikdo nedovolí a to pak situace často skončí i více než jedním úmrtím... Bus 174 je sice dokument, který zůstává nestranný a nepodstrkuje diváku svůj názor, ale nezapomíná na filmové aspekty, jako je gradace a silný emocionální dopad. Přesto všechno cítím u režiséra až příliš velkou potřebu všechno sáhodlouze rozpitvat - 2 hodiny se dost táhnou, dokonce až natolik, že sahám po slabších 4*... 7/10 (12.08.2011)

Opravdu skvěle podaný dokument, který nic zásadně nepříkrášluje a dívá se na osud násilníka hned z několika pohledů (policie, příbuzní, oběti) a zcela maximální průhlednost díky neskutečnému množství video materiálu z únosu onoho autobusu se dá zcela věřit celé této kritice brazilského chaosu a neprofesionální policii. Solidní dokument, který přibližně v půlce začne diváka nahlodávat a cynik může i začít zoufalost Sandra chápat a budit dojem, že to rozhodně neni úplně špatný člověk vzhledem k okolnostem a podmínkám. Silné kafe na vystřízlivění z Evropského ráje, na který si stěžujeme. Jako dokument je to na čtyři, jako sonda do lidskosti současného člověka a osudů vyplývajících z jednoho extrémního odpoledne je to nenahraditelná studie, kterou sledovat v retrospektivě může být fascinující a zároveň maximálně depresivní. (17.02.2010)

Slabou strankou tohto dokumentu je jeho dlzka. Kludne sa to dalo skratit aj o polovicu, mozno by to miestami neschadzalo do nudy a nestratilo by to tu spravnu davku napatia. Dozvedela som sa mnozstvo zaujimavych faktov o brazilskej policii, vazeniach ci detoch zijucich na ulici. Je to velmi zaujimava mozaika osudov, ktora sa toci okolo krvavej unosu autobusu 174. (05.05.2012)

"He said that I'd see him on TV, that he'd be famous. I told him, "Son, I really hope so. I want to see you as a big success.""   Dokumentárna rekonštrukcia jedného kriminálneho činu, ktorá sa z nejakého dôvodu dostala aj medzi 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Ťažko povedať, prečo, keďže poväčšine to pôsobí ako bežné kriminálne spravodajstvo so značným bulvárnym podtónom (také rozšírené krimi noviny). Chlapec proste chcel mať za každú cenu pozornosť "celého sveta" (rozumej médií) a aj sa mu jej napodiv dostalo. Je dosť choré, že takéto "celebrity" vôbec dostávajú nejaký priestor v médiách, dokonca sa o nich nakrúcajú aj celovečerné filmy. Ak by totiž tá spoločnosť nebola takto nezmyselne nastavená (myslené v bulvárnom smere), ani pes by po ňom neštekol a namiesto pozornosti by sa mu dostalo maximálne tak jednej guľky od ostreľovača (a neboli by žiadne nevinné obete). Ale aby som nebol až taký hnusný, nejaké tie pozitíva predsa len tento film má (napr. to úvodné predstavenie Rio de Janeira z nadhľadu). Na pozadí toho kriminálneho činu totiž prináša celkom zaujímavý náhľad do práce bezpečnostných zložiek v Rio de Janeiru (ukázaná je hlavne neschopnosť policajtov, keďže v policajnom zbore končia tí, ktorí si nevedia nájsť inú prácu) a v podstate aj náhľad do celej brazílskej spoločnosti (vo forme akejsi sociálnej štúdie), predovšetkým skupiny ľudí z jej okraja (deti ulice, postupne formované do kriminálnej hrozby pre spoločnosť). Brazílska spoločnosť tu je ukázaná v dosť mizernom svetle a je tiež zaujímavé, že takýto pohľad potvrdzujú viaceré filmy, ktoré sa do našich končín dostali v posledných dekádach. "Ônibus 174" mohol byť napínavým a znepokojivým svedectvom o stave brazílskej spoločnosti, keby to vlastne celé nebola taká trápna fraška, nechutný teáter, na ktorom sa odmietam zúčastniť. (26.04.2023)