Bitová generace
Epizódy(10)
Obsahy(1)
Příběhy vzniku nejzásadnějších českých počítačových her posledních čtyř desetiletí, které formovaly generace fanoušků a dokázaly se prosadit ve světě. Unikátní pohled na zrození nejúspěšnějších domácích herních vizionářů, jejichž kariéra začínala často v „garážích" a mnohé z nich dovedla až k milionovému byznysu. V jednotlivých dílech nechá seriál nahlédnout do zákulisí tuzemské herní scény, fascinujícího tvůrčího odvětví, které generuje větší příjmy, než filmový a hudební průmysl dohromady. Game Story připomene legendární herní tituly, z nichž se staly fenomény daného žánru. (iVysílání)
(viac)Videá (1)
Recenzie (63)
Zásadní problém Game Story spočívá v tom, že asi ani tvůrci sami pořádně nevěděli, jestli tvoří dokument nebo komedii. Humorná složka je trochu na krev. Některé prostřihy i pár hlášek Alžběty jsou celkem OK, ale často to působí hodně na sílu. Je tam vidět podobný styl jako u What the fact, kde to ale působí o kus lépe, protože hlášky běží jen jako audio na pozadí. Na druhou stranu kdo by čekal, že uvidí svatbu Jirky Káry v pořadu ČT? :-) No a na pořádný dokument, který by herní byznys u nás řádně rozebral, je v takhle krátkém formátu zoufalý nedostatek prostoru. Člověk (teda aspoň takový, který se o hry trochu zajímá) by chtěl vidět víc a ... to už je konec?! Informační hodnota je tedy sporná. Přitom materiálu očividně muselo být natočeno podstatně, podstatně více. Škoda. Třeba se v budoucnu dočkáme Game Story 2, kde ubude cringe a přibude informací. Tu spíš nezaslouženou čtvrtou hvězdičku přidávám za odhodlání něco podobného v našem vidlákově vůbec vytvořit a prosadit. ()
Je super, že si nějaké mainstreamové médium všimlo, že existují počítačové hry, že je to miliardový průmysl a zároveň plnohodnotný umělecký obor, a že Češi jsou v tom dobří. Takže ČT vytvořila (fanfáry!) deset čtvrthodinových epizod a ještě je uklidila jen na iVysílání, aby na to náhodou někdo nenarazil jen tak při přepínání programů. Téma by si zaloužilo mnohem delší stopáž jako jiné obory, které ČT dokumentuje, ale aspoň něco. Už tak krátká stopáž je dále ředěna spoustou prostřihů na zcela nesouvisející záběry, což mělo asi být vtipné, ale většinou to šlo úplně mimo mísu. Uchechtl jsem se jen u Václava Bendy dělajícího "éééééé". Takže seriál lze vnímat jen jako "úvod do problematiky", a pokud vás zajímá, co ti zajímaví lidé povídali, musíte si o nich najít sami další pořady na Youtube. Co se naopak povedlo, jsou archivní záběry na protagonisty, kteří v seriálu vystupovali nebo o nich byla aspoň řeč. Po 30 letech jsem tak poprvé viděl "živého" Jana Eislera, ne jen na fotce. Výběr her a tvůrců je reprezentativní, i když pár důležitých her chybí. Musím se ještě zastavit u propírané poslední epizody, která kromě übertrapného názvu působí dost "na sílu" a do seriálu nezapadá. Při vší úctě k vystupujícím slečnám si pozici vedle Vávry, Dvorského či autorů Factoria a Beat Saberu se svými studentskými projekty, které nikdo nehrál, nezaslouží. I moje žena, která hry nehraje, ale seriál ji bavil, na konci prohlásila, že ji žádná z těch holčičích her nezaujala. ()
Bohužel to ztrácí na stopáži a tudíž na obsahu, který určují ti druzí. Stejně tak jako jsou desítky let zatracovanou skupinou mimozemšťanů nerdi, stejně tak se vždy dávalo prostoru pro pařanskou skupinu lidí včetně vyvojářů. Někteří to dělali pro vzrušení z příkazových řádků, jiní v tom viděli business a my ostatní sme prostě hráli a škvařili 286tky, pentíčka a áemdéčka do upálení celé základní desky. Sám sem nejednu odrovnal nezřízeným taktováním, protože mi ten Alien vs. Predator s Half-lifem museli jít naprosto hladce!! Nechápu, co všechno sem na MS-Dosu zvládal jako kluk a co všechno jsem si dokázal upravit v editorech pro hry. Nádherný pařanský roky, který odstartoval Caveman na Dosu, Zimní olympiáda, Commander Ken, Chicago90, Duken Nuken, Doom, Wolfenstein, NHL,Fifa98, Tomb Raider, Red Alert, Carmageddon, Tiberian Sun, zapomenutá česká adventura Dream Land, AoE, Quake, System Shock, Unreal, Flashpoint srdcovka, Mafie, Homeworld, série Rainbow Six, SWAT, vše okolo Half-lifu, Rollcage, Pharaoh, Need for Speed, GTA etc... V televizi běžel Game Page se stejně zoufalou stopáží, jo a levnější alternativou ke korporaci Level-Score byl tenkrát Gamestar, který sem okolo milénia miloval se všemi demíčky, patchy a updaty. Místního prodejce z papírnictví to skoro dohnalo do blázince, když naháněl malý kluky, co mu z obalů kradli cédéčka od herních časáků. :D ()
Má to příjemný retro nádech...ze začátku, ale pak už jsme přestal chápat proč v seriálu o hrách pořád koukám na nějaké další a další prostřihy na komunistické magazíny, devadesátkovou TV tvorbu a haha humor. Takhle nějak si na ČT představují pořady o hrách v roce 2024 a to je dvouhvězdičkově smutné. (ale pohodnotím třema za snahu a super první tři díly) ()
První tři části jsem se orientoval, a znal jsem ty lidi - vždyť jsem tehdy hrál i ty hry. Další díly byly pro mě už vyloženě španělskou vesnicí, nicméně šel jsem do toho se zájmem. Formát příliš krátkých epizod však dovoluje pouze povrchní obsah, a zvolená forma je pak přinejmenším podivná - tvůrci sice očividně chtěli osvěžit nudné prostředí výroby her i klasický dokumentární přístup mluvících hlav, jenže rádoby vtipné vstupy s ukázkami z dobové TV nesedí vždy dobře, a většinou jen kazí výsledný dojem a informační hodnotu. Jinými slovy natočili několik zajímavých rozhovorů, a pak to ve střižně amatérsky domrvili. Game Story jakoby se nemohlo nemohlo rozhodnout, jestli chce seriózně vyprávět o startupech vývojářů a nadšenců, komunitách závislých hračů, či snad mapovat komplikované vztahy podnikatelů herního průmyslu, nebo jen tak bavit neznalé mainstreamové publikum. Pořádně nedělá ani jedno, a za promrhaný potenciál srážím hodnocení. ()
Reklama