The Cat and the Canary
Réžia:
Paul LeniKamera:
Gilbert WarrentonHudba:
Hugo RiesenfeldHrajú:
Laura La Plante, Creighton Hale, Forrest Stanley, Tully Marshall, Gertrude Astor, Arthur Edmund Carewe, Martha Mattox, George Siegmann, Lucien Littlefield (viac)Obsahy(1)
Príbuzenstvo bohatého starého Cyrusa Westa čakajú na jeho smrť, aby mohli dediť. No Cyrus si vyhradil, že jeho posledná vôľa bude prečítaná až 20 rokov po jeho smrti. V stanovený deň sa netrpezliví pozostalí dostavia do jeho sídla. Z testamentu vysvitne, že Annabelle, jediná dedička s priezviskom West, bude dediť, ak je duševne zdravá. Ak nie je, peniaze a diamanty pôjdu do rúk niekoho iného, ktorého meno je v zapečatenej obálke. Právnik Crosby však zmizne predtým, než prezradí identitu tohto následovníka Annabelle... (matriosa)
(viac)Recenzie (18)
Za mystériami strachu a šialenstva je najčastejšie túžba po majetku. Táto téza sa rozšírila neskôr v tisícovkách rôznych thrillerov aj hororov. Na sklonku nemej éry ju Paul Leni veľmi elegantne spojil do zmesky tajuplného mystéria o ponurom dome so strašidlami minulosti (duch bývalého majiteľa) i súčasnosti (šialenec na úteku) a odviazanej komédie. ()
Pro pět ran do klobouku..Skvost. Němý film nasáklý skličující atmosferou. Já prostě nemůžu jít s hodnocením níže. Nejvíc na starých filmech obdivuji to podmalování očí linkou (i u mužů) a výrazné rty, tady v tom hororu jednoznačně paní služebná... a prolínání dvou filmových obrázků k dosažení kýženého efektu, to muselo stát tenkrát práce.. ()
Začátek navnadí na napínavou a vizuálně vymazlenou podívanou, časem ale veškeré napětí vyprchá. Zůstane tak jen sled po sobě střídajících se scén, kdy vidíme jak postavy pobíhají po starém hradu, smějí se, tváří se groteskně, tváří se vystrašeně. Snaha vyvolat humor mi tu přišla až moc křečovitá. K tomu hraje poněkud kolovrátková hudba a ve verzi, kterou jsem viděl rozhodně nemá hlavní slovo klavír, ale smyčce. ()
Podľa divadelnej hry "Mačka a kanárik" Johna Willarda vznikla rovnomenná nemá čierna komédia, ktorá kombinuje prvky horroru a grotesky. Táto nezvyklá kombinácia v tej dobe bola určite osviežujúcim javom, o čom svedčí veľký úspech divadelného predstavenia i filmu. Pri sledovaní filmu som si uvedomil koľko tvorcov čerpalo až dodnes z tohto námetu. Celý film je však dôležité správne pochopiť, očakávať len strašidelný horror by mohlo niekoho nepríjemne prekvapiť. Taktiež netreba očakávať grotesktnosť v pravom slova zmysle, tá je podávaná jemne a v malých dávkach. Najdôležitejšie je, že ako celok snímok pôsobí kompaktne, je zábavný vo všetkých smeroch a pre mňa veľmi príjemným prekvapením. ()
Film neotřele kombinuje hororové prvky s groteskními, čímž vyvolává zvláštní pocit divácké nejistoty, nakolik má cítit napětí, a nakolik se bavit... Situace volně přechází z hororových do absurdních (muž vidí na chodbě děsivou postavu - což je i natočeno jako hororová sekvence, schová se pod postel a celá situace je dohrána jako komediální). Hlavní mužská postava obrýleného chlapíka, který z se nesmělého a bázlivého smolaře vlivem situace a v touze ochránit svou vyvolenou stane chrabrým hrdinou, v mnohém otevřeně odkazuje k Haroldu Lloydovi. Celý příběh vlastně připomíná Lloydův/Roachův film Haunted Spooks, přičemž ho zároveň rozvíjí do několika rovin a využívá ostrých světelných kontrastů ve stylu německého expresionizmu, který občas přímo paroduje (včetně expresionistického hereckého stylu). ()
Reklama