Requiem za sen

Film, který psychicky vtáhne a nepustí což jsem tak tak zvládal. Neoddiskutovatelná režijní kvalita, která je pro mě osobním diváckým peklem. Nepopsatelný výkon Ellen Burstynové. Závěrečné titulky jsou velmi strhující. V kamenném pohledu, kdy se musím pořádně lisknout, abych mohl dopsat komentář, protože ve mě film zanechal něco co jsem dlouho nepociťoval. (20.02.2012)

Šokující film ne díky průběhu , ale díky jeho závěru, který se jentak ve filmech nevidí. Celý film je vskutku velmi zajímavý, příběh syna, jeho party a matky. Syn fetuje o 106, matka se snaží zhubnout kvůli televizi a cpe se prášky jako o život. Celou dobu divák sleduje průběh jejich života....léto, podzim, zima...! Zde se to zastaví. Období, kdy se těžko shání drogy a čas, kdy se začnou rýsovat nepěkné obrysy nejen na synovi, ale i na jeho matce. To už si člověk řiká, no jo tak nějak jsem čekal jak to dopadne. Jak také může dopadnout film o drogách. Ale pozor na konci je tak nádherně provedená a sestříhaná scéna, že na ní budete jen tupě zírat a díky překrásné melodii, která zní celým filmem Vás uvede do pokušení a pocítíte jak Vámi prochází zimnice stejně jako mně. (01.12.2006)

Nikoli dokonalé, ale velmi silné. Expozice je pomalejší a celkově děj není nijak zvlášť výjimečný. Nicméně práce s emocemi prostřednictvím obrazových hrátek je podmanivá a osudy postav zdrcující. Je to film, který začíná pozvolna, aby postupně nabíral na síle a na svém konci udeřil silou všech karet, které si postupem hry uložil pod ruku. Na konci jsem nebyl schopen slova, nedýchal jsem, za to ta, i přes nepopiratelnou dějovou banalitu, pátá hvězdička... (29.07.2006)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Úžasně natočený snímek o drogových závislostech, který však raději už nikdy nebudu chtít vidět. Ellen Burstyn hraje v Requiem za sen hroutící se milující matku podobně jako ve filmu Vymítač ďábla, zde je však její výkon kolabující staré ženy závislé na stimulujících prášcích na hubnutí a duševně závislé na televizních estrádách ještě přesvědčivější. Její syn Harry s přítelkyní Marion a kamarádem Tyronem podnikají typickou životní jízdu narkomanů - od drogové zábavy přes absolutní závislost až po životní zatracení v nemocnici, vězení a prostituci. Zajímavé je právě to paralelní srovnání drogově závislých životů "obyčejných narkomanů" a osamocené důchodkyně. Kamera v tomto snímku je velmi experimentující a řekl bych také jakoby drogově ujetá. Zrychluje i zpomaluje, širokoúhlé objektivy mění prostor, dynamicky se potácí za postavami, nebo snímá cestu drogy ve velkém detailu od vpichu po rozšíření zorniček. A do toho různé zvuky a místy andělská místy ďábelská hudba na cestě z nebe do pekla. Trailer: http://www.csfd.cz/film/14317-requiem-za-sen/videa/ (16.03.2009)

Věřte, myslím to s vámi dobře, když tady teď napíšu, že k tomuhle filmu je nutné usedat s dobrou náladou. Na jeho konci totiž budete asi zděšeni, asi zhnuseni, ale určitě deprimováni. A sledovat Requiem od počátku s depresí - no, nemuselo by to s vámi na konci dopadnout nejlíp. Klipovitý střih se v těch nejvypjatějších sekvencích mění vyloženě v cílený útok na nejzazší hranice lidského vnímání a také psychiky. Herecký výkon Ellen Burstynové se dá směle přirovnat k nejlepším ženským hereckým výkonům všech dob, stejně mile překvapuje i Jennifer Connelly (kde jsou doby Legendy, nebo Raketýra), ale také oba mužští hrdinové, Jared Leto a Marlon Wayans. Bez diskuzí jde o jedno z nejlepších, ale asi i nejkontroverznějších děl z konce minulého, resp. začátku tohoto tisíciletí. Btw. (viz plakát) Jennifer Connelly stojící zády ke kameře na molu, vybíhajícím do moře - taky se vám při tom asociuje Smrtihlav? :) (07.03.2003)