Rituál

Anglický vyšetrovateľ, extrémne založený na kresťanskej viere, prichádza na ostrov hľadať stratené dievča. Ostrovania majú však vlastné zákony, uctievajú vlastných bohov, po večeroch sa oddávajú sexuálnym radovánkam pod holím nebom a v škole sa akurát vyučuje sexuálna výchova. A to sa ešte blížia oslavy prvého mája. Pozor, mierne muzikálové. Scénka zvádzania policajta v hoteli pospevujúcou nahou štetkou vo vedľajšej izbe za hudobného doprovodu miestnych štamgastov bola pre mňa to naj. (13.10.2006)

Kultovní žánrový crossover, jehož příběh distribuce je snad ještě silnější než ten filmový, balancuje na hraně detektivního příběhu, hororu, thrilleru a částečně snad i muzikálu. Závěrečná pointa už dnes možná nemá tak šokující efekt jako před čtyřiceti lety, nicméně stále dokáže diváka svojí myšlenkovou hloubkou překvapit - ostatně jako celý film, který působí nesmírně kompaktním a uvolněným sedmdesátkovým dojmem (včetně hudebních intermezz). (08.09.2014)

Atmosférická ochutnávka s jemně hororových odérem, zpěvy, tanci a PROUTÍM, která má pár slabých míst - jak po stránce řemeslné, tak i po herecké, zato příběh je maximálně originální a já se trochu bojím, že nová verze s Cagem, na kterou se velmi těším, možná svými technickými možnostmi tu nedokonalou působivost pohřbí. Kéž by ne. (13.06.2006)

Pozoruhodný film, jehož včerejší odvysílání na Artu v původním znění s titulky hodnotím jako záslužný počin. Při sledování se mi na mysl dralo srovnání se snímky jako Rosemary má děťátko nebo Vesnice, ale to spíše jen kvůli některým vnějším podobnostem - svou celkovou formou i vyzněním je Rituál zcela svébytnou podívanou, která se v dějinách filmu vyjímá jako unikátní solitér. Film jsem shledal natolik mimořádným, že jsem se od něj nemohl odtrhnout a že jsem umíral napětím, jako to celé skončí (och, díkybohu, že jsem měl možnost film zhlédnout, aniž bych o něm cokoli věděl - hlava mi nebere, jak tady "oficiální distributor" i všichni ostatní vesele spoilerují o sto šest, jako by se nechumelilo). Působivý dojem z filmu podtrhuje filmová hudba se všemi těmi pohanskými popěvky a zvířecími maskami, které člověku vážně dokážou nahnat, když film sleduje sám v potemnělém bytě před půlnocí. Stačí mi podívat se na plakát filmu a zase se rozklepu jako vyděšený ratlík - tenhle film je jako zlý sen, ze kterého se chcete co nejdřív probudit a zapomenout na to, že jste ho kdy viděli. UPDATE 7.10.2019 - Na druhé zhlédnutí už mi to tak strašidelné nepřišlo, ale stejně se mi to znovu líbilo. I když samozřejmě ten wow efekt už se nekoná, když člověk předem ví, jak to dopadne. O to víc jsem měl nutkání se divit chování hlavní postavy - nejvíce mi přijde zarážející, že se na ostrov vydá zcela sám, ale nepochopitelné mi přijde v podstatě i veškeré jeho chování poté, co zjistí, že jeho letadlo je nefunkční (což ho kupodivu ani moc nevyvede z míry). Takový důvěřivý pitomec, který se ohání autoritou svého úřadu v místě, kde je mu houby platná, si o takový konec přímo říká - přesto mě ten jeho nedostatek pudu sebezáchovy udivuje! Jinak hudba, kamera, lokace, obsazení i příběh nemají chybu a celkově mě ten film prostě strašně baví, mj. i proto, že jsem byl nedávno nadšený z filmu Slunovrat, kterému Rituál posloužil jako přímý inspirační zdroj, a je zajímavé oba filmy porovnat. (19.11.2014)

Nejprve musím poděkovat uživateli lupuscanis, díky němuž jsem tento skvost objevila. Tajuplná a mysteriozní atmosféra ostrova Summerisle mě pohltila od prvních okamžiků. Film nezapře rok svého natočení (1973), krásně se v něm mísí pohanské rituály s dobou „květinových dětí“, včetně dobových účesů a oblečení. Naprosto úžasná hudba a zpěvně-taneční čísla, ze kterých bych vyzdvihla dvě, a to pana učitele s chlapci u májky a noční erotický tanec Britt Eklandové v hotelovém pokoji pro úplně konsternovaného policistu za zdí. Co mě šokovalo nejvíc, byl samotný závěr, ale předpokládám, že to byl i záměr tvůrců. Po jeho shlédnutí jsem také opustila svou původní myšlenku, že bych se na tento báječný ostrov chtěla odstěhovat a žít tu až do smrti. (30.06.2010)