Body Without Soul
Obsahy(1)
Tělo bez duše je dokumentárním filmem o lidech, kteří se z různých důvodů rozhodli prodávat svoje tělo. Scénárista a zároveň i režisér Wiktor Grodecki nám zprostředkovává pohled do života několika velmi mladých, převážně heterosexuálních mužů, kteří se rozhodli vydělávat si na chleba prostitucí a nabízejí své tělo mužům. Grodecki postupně rozkrývá příběhy jednotlivých mladíků a divák se dozvídá, co bylo motivací pro jejich rozhodnutí, jak to v branži chodí a jak rychle člověk ztrácí iluze o lehce nabitých penězích. Ve druhé polovině snímku se režisér věnuje tehdy jednomu z čelních producentů gay pornografických snímků Pavlu Rouskovi, který mu krok za krokem odhaluje nedůstojné, protizákonné a téměř nelidské praktiky a zákonitosti každého takového natáčení. Skoro symbolicky působí závěr filmu, kde Grodecki naznačuje jistou podobnost mezi Rouskovým zaměstnáním přes den a jeho nočním působením za kamerou. Ale to už musí posoudit divák sám a stejně tak i to, jestli po tom všem, co právě shlédl, ještě někdy sáhne po nějaké pornokazetě. (anniehall)
(viac)Recenzie (39)
Tak silný dokument z našich končín, som veru ešte nikdy nevidel. Neviem či ma to viac zhnusilo, prekvapilo, vyvolalo vo mne depresiu alebo iba číru nenávisť voči ľuďom.. Hrôzostrašná výpoveď mladých ľudí (povedal by som detí) o gay prostitúcií po páde komunizmu. Niektorí z nich ušli z domova, niektorí si chceli rýchlo zarobiť, no všetci majú jeden cieľ, snažia sa prežiť v nehostinnej betónovej džungli obkolesenej, alkoholom, drogami a pohlavnými chorobami. Rieši sa tu prostitúcia, AIDS aj nakrúcanie gay pornofilmov. Páčilo sa mi........... Teda ehm, prišlo mi sympatické, že dokument sledoval názory obidvoch strán.. Na jednej "herci (16-18)" a na druhej tvorca.. Povedať kto bol na tom psychicky lepšie sa ani neodvažujem. Tvorca Pavel Rousek, študovaný patológ, sa živý týmto remeslom a privyrába si nakrúcaním gay-porna pre Nemecký priemysel (patológ určite nezarábal ani vtedy málo, podľa mňa míňal peniaze na drogy, bolo to na ňom vidieť. Nechápal som, ako môžu takú zodpovednú prácu dať do rúk takému psychicky nevysporiadanému človeku. Na mňa táto snímka veľmi zapôsobila. Čistých 5* ()
Dokumentárny film "Telo bez duše" natočil poľský režisér Wiktor Grodecki v roku 1996. Bolo to intro ku jeho kontroverznému snímku "Mandragora", ktorý vznikol o rok neskôr. V drsnom, surovom, miestami až nechutnom dokumente zachytáva osudy mladistvých homo prostitútov a jedného velice svojrázneho pražského filmára a producenta gay porna. Pervitínom sfetovaný Pavel Rousek alias Krysa je zvrátený, psychopatický, deviantný, ale zároveň i nesmierne vypočítavý a svojim spôsobom podnikavý a kreatívny. *** ()
Velmi otevrena zpoved asi osmi homosexualnich prostitutu uprostred Prahy. Osudy jsou temer totozne, snad jen v cene za anal se trochu rozchazely:-). Nejvice vsak zaujme zpoved producenta, rezisera, scenaristy a kameramana v jedne osobe, nejakeho Rouska, ktery v civilnim zamestnani dela na pitevne. Prostrihy nataceni gay porna, pitvani mrtvoly a mozartovy hudby, je skutecne hodne nevsedni podivana. Nikomu z nich nebylo 18, nejen diky trilogii rezisera Grodeckeho o prazskem hlavnim nadrazi v 90. letech vedel kdekdo, presto to vsem bylo jedno. Jako jine uzivatele by me rovnez zajimalo, co delaji dnes (pokud tedy ziji) a jak moc se zmenila tato problematika v dnesni metropoli. "V Praze zije spousta buzerantu":-))) Amen! ()
3,5* Poměrně působivý pohled do duší několika dobrovolných ztroskotanců. Pan producent Rousek musí být nutně alespoň lehce vyšinutý, protože zábavu z těch filmů očividně nemá, peníze taky ne a odfrknout po noční šichtě si jde do pitevny... Za to symbolické provázání obou zaměstnání páně Rouska a za krásný filozofující závěr přidávám půl hvězdičky. ()
Úžasně syrovej dokument ve kterém se o roztahování chlapeckých análů mluví s takovou samozřejmostí s jakou vám prodavačka na krámě sděluje kolik zaplatíte za deset rohlíků.. Ve chvíli kdy film paralelně sleduje Rouskovu práci na pitevně a při natáčení, to celé už sklouzne do vod geniality.. Za mě lepší než mandragora, která už přecejen upouští od naturalistické ambivalence a namísto toho zkouší (nenápadně, ale přecejen) moralizovat šokem.. ()
Galéria (18)
Reklama