Francouzská revoluce

Minisérie má čtyři díly, první dva nesou podtitul Léta naděje, druhé dva Léta zběsilosti. Výstižné. Při sledování scény, kdy se na svatbě Camila Desmoulinse a Lucill Duplesisové sejdou jejich přátelé (Brisot, Danton, Robespierre) a společně se veselí, člověku přeběhne mráz po zádech, když si uvědomí, že už pár měsíců nato se začali vzájemně posílat pod gilotinu. Mimochodem - vypnout více než šestihodinový seriál po dvaceti minutách a stěžovat si, že mu údajně chybí to či ono (ač ve skutečnosti nic z toho nepostrádá) je poněkud... ukvapené. (29.06.2007)

S hodnocením jsem trochu na vážkách, protože nevím, zda hodnotit subjektivně, nebo objektivně. Zasluhovalo by si to oboje, tak to zmíním do komentáře. Velkou chybou tohoto filmu je, že je dost nesrozumitelný pro někoho, kdo nezná francouzskou historii a nezná základní body francouzské revoluce. Mezi takové se bohužel řadím já, a můžu říct, že mnohem větší část filmu, než bych chtěla, jsem nevěděla o co jde, co se děje, proč se to děje, kdo co chce, proč to chce nebo kde se zrovna nacházíme. Tento film je braný hodně do hloubky, hlavně co se veškeré politiky týče. Umožní nám podívat se hodně do zákulisí všeho, co se dělo, můžeme více poznat jednotlivé postavy revoluce. To je to, proč tento film dozajista velice ocení někdo, kdo již něco více o francouzské revoluci ví. Pro takového člověka je tento film rozhodně velikým přínosem. Naopak si tím už tak jistá nejsem, proto dávám 3*. Radši bych méně těch podrobností k ničemu, výměnou za občasný náznak toho, co se děje. (08.09.2009)

První věc je si říct, v jaké kategorii to celé hodnotit. Není to výpravný velkofilm jako je třeba Waterloo nebo Úsvit Zuluů, i když v rámci televizní produkce se nešetřilo. Prostě scény s desítkami tisíc komparsistů tu nejsou a třeba na bitvě u Valmy to je poznat. Druhá věc - není to romantický nebo dobrodružný příběh na pozadí revoluce. Tudíž to nemá jednoho hrdinu, kterého by člověk sledoval, a který by měl jednoznačně kladný profil. A taky tu je jen málo vyloženě vymyšlených věcí. No a právě v tom je asi největší síla tohohle seriálu. Zabývá se reálnými lidmi, kteří dělali reálné věci. V něčem jsou "dobří" (třeba Robespierre je neúplatný, Danton klidný, král snaživý a vstřícný), v něčem "zlí (prakticky všichni revolucionáři jsou bezohlední, mocichtiví a krvelační, Robespierre je fanatik, Marat magor, Danton zloděj, král totálně neschopný). Asi jediná normálnější postava je navrátilec z amerických bojů o nezávislost La Fayette (který je paradoxně fandou konstituční monarchie a ne republiky). Ten ale včas pochopí, co jsou ostatní zač a zmizí. Tohle celé je mimořádně povedená a historicky věrná freska, která nejen slepě odráží věty z učebnic, ale i správně zařazuje jednotlivé postavy i sociální vrstvy do kontextu. Fakt jsem byl spokojenej. (07.03.2021)

Vynikajúci a poučný prierez hlavnými udalosťami tohto komplikovaného obdobia, ktorý osloví nielen nadšenca do histórie, ale aj obyčajného laika čo o Francúzskej revolúcii nevie skoro nič (ale dobytie Bastily je asi známe každému). Navyše sa mi veľmi páčila výprava, v tomto smere je to možno ešte lepšie ako Danton od A. Wajdu. Inak keď už sme pri Dantonovi, jeho verzia s K. M. Brandauerom ma oslovila viac ako verzia s Gérard Depardieu. Tento herec je skrátka geniálny, čo mi už dokázal povedzme v snímku Mefisto. Inak, škoda, že Danton nepochopil, že každá revolúcia obyčajne svoje deti aj zožerie. Mohol to prežiť. Naproti tomu u Robespierra ide zároveň i o zaujímavú charakterovú premenu, ktorá sa striktne drží svojej reálnej predlohy - zo začiatku celkom milá postava, koniec už len akási karikatúra človeka - totálny šialenec. Veľmi poučná verzia Francúzskej revolúcie, navyše pozorný divák si všimne aj množstvo verejne známych citátov, ktoré sú šikovne zapracované do príbehu. Celkovo to vidím na silný nadpriemer, dlho som váhal aj nad plným počtom, ale jasný päťkový pocit sa nedostavil. 85/100 (15.03.2018)

Pěkně udělaný film. Díky stopáži si mohl dovolit zaběhnout i do poměrně slušných detailů. Přesto se neubráním pocitu, že celková kompozice je poněkud umělá a plochá. Stejně tak jednotlivé postavy. Zaujímají určité učebnicové pózy, ale chybí jim cosi živočišného. Poněkud čítankový přístup, kterým lze historii vykládat, ale nejde ji znovu prožívat. Díky těmto věcem na mě film nezanechal hlubší stopu. Zapůsobit dokázaly jen systematické nesmyslné popravy pod gilotinou, podle politických potřeb. (To je na takový film poněkud málo.) Tomuto soudu nakonec unikl málo kdo. Aneb když se kácí les, musí létat třísky. Nezapomenu na Maratův proslov „Chci 100 000 hlav! Jen ať se bojí!“ (Leč známého zapíchnutí ve vaně jsme se nedočkali.) Byla to zvláštní cesta k demokracii. Tak zvláštní, že pomohla na trůn jednomu z největších diktátorů historie. 65% (12.08.2011)