Francouzská revoluce

Taková revoluční klasika. Na začátku spolu a potom proti sobě. Moc se mi to líbilo. Robespierrovo taktické vyčkávání, těžkopádnost Ludvíka XVI, Maratova popularita, to zde bylo perfektně zobrazené. Nesedl mi akorát charakter Marie Antoinetty, takové Paris Hilton osmnáctého století. Zde byla vyobrazena jako úlně normální manželka a matka. O její proslulé lhostejnosti k bídě poddaných a ještě větší rozmařilosti, zde mnoho nebylo.Jestli vůbec. Ale mojí chybou je, že mi utekly poslední dva díly a tak mé hodnocení není asi stoprocentně objektivní. Občas jsem se jen obtížně orientoval v ději. Ale taková byla doba. On skutečně ten zmatek byl obrovský a orientoval se málokdo. A nepřehledná situace se moc přehledně zobrazit ani nedá. Tak čtyři plus a těšim se, že seženu zbývající dva díly. (11.01.2010)

Kvalitně natočený seriál s evidentní snahou o co nejvěrohodnější zachycení historických událostí a atmosféry oné doby. Jestli něco v mých očích projektu ubližuje, pak je to paradoxně právě fakt, že dějiny francouzské revoluce důvěrně znám, a tak mě děj a vývoj vztahů hrdinů seriálu nemohl ničím překvapit. Od historicky ověřených faktů se projekt odchyluje pouze v detailech, které nejsou pro běžného diváka vůbec podstatné. Důležité a velmi dobré je obsazení, jde evidentně o mezinárodní dílo, na kterém se podílely filmové hvězdy z celé Evropy. Zvlášť dobrý byl Brandauer v roli Dantona, ale to je postava tak fascinující, že by byl hřích ji zahrát špatně. Celkový dojem: 90 %. Tvůrci se nevyhýbali ani popisu krvavých represálií a motiv gilotiny se objevuje víc než často... (23.09.2009)

Po prvním dílu: monumentální výprava, skvělí herci v pedantické rekonstrukci událostí Velké francouzské (buržoazní) revoluce z pohledu novináře Camilla Desmoulinse, jednoho z hlavních představitelů kordilérského klubu. Film má jednu nevýhodu, totiž že je mrtvý - je to prostě oživlé museum. Napovídá tomu i pedantický scénář, snaha nacpat do dialogů maximum historických informací a tak je znepřehlednit a znepřirozenit. Kdyby nebyla sama francouzská revoluce tak zajímavá, asi bych musel hodnocení ještě snížit právě kvůli nefilmovosti díla. (12.11.2009)

Pokus zmapovať takú komplikovanú dejinnú udalosť, že v nej študenti histórie často strácajú prehľad, a to právom. Doba bola chaotická. Je na uváženie, že v Nemecku sa Francúzskej revolúcii venujú podrobne až pol roka, u nás sotva týždeň. Tvorcom sa podarilo zjednodušiť a pre diváka pochopiteľne predstaviť, čo sa za oných 5 rokov zhruba stalo. Bol to skutočne vek, keď rozhodovala pouličná lúza o živote a smrti, až sa takmer všetci vykynožili medzi sebou. Na škodu filmu bol len jediný fakt, že nešťastný kráľ Ľudovít XVI. a jeho dvor bol ukázaný ako jednoznačne dobrý a naopak, hladujúci ľudia ako tí zlí. Tak čiernobiele to zase nebolo. Okrem toho v hlasovaní o smrti pre kráľa boli ukázané samé hlasy áno, ale v skutočnosti rozhodol vtedy len rozdiel jedného hlasu o poprave kráľa. V takom filme by sa takéto tendencie nemali ukazovať, ak chceme byť objektívni. Ale celkovo je to veľmi dobre pozerateľné a odporúčam každému, kto si chce ako tak urobiť obraz o udalosti, ktorá viedla aj k dnešnému poňatiu slobody. (30.01.2016)

Seriál shledávám velice poučným: Kterak se každá revoluce dříve či později vymkne kontrole a začne žít svým vlastním životem, přičemž "lid" a "občané" jsou ve skutečnosti dav, jehož přízeň je vrtkavá a kterým lze snadno manipulovat. Scény, v nichž se vyskytuje větší množství osob, jsou - nejspíš díky omezenému rozpočtu - příliš "televizní", neobsahují žádné opravdové emoce ... Hlavně z toho důvodu mi zpracování především zpočátku připadalo nijaké, sterilní a vypreparované - bez života. Jakoby se všichni ti dobří lidé v historických kostýmech různě přemisťovali a pronášeli všední i plamenné věty, protože je to jejich PRÁCE - nic víc. Možná proto ve mně ani žádná z dobře zahraných hlavních postav nedokázala vyvolat nějaké zvláštní sympatie, což je docela nepříjemný a zároveň i důležitý detail, protože tím pádem mně byly jejich osudy ukradené ... a jejich revoluce rovněž. Ale vlastně je to dobře: Když se seriál přehoupne do druhé poloviny, najednou už nezbývá nikdo - vůbec nikdo z řad představitelů a příznivců nové francouzské republiky, ke komu bych CHTĚLA mít nějaký výrazně kladný vztah. A není špatné sledovat vývoj událostí jenom jako nezaujatý pozorovatel, takže jednoznačně převažuje pozitivní dojem. Na závěr jedna hluboká pravda, vyřčená hned v úvodu prvního dílu: ----- "Privilegia ze světa nikdy nezmizí. Možná občas změní majitele, ale zůstávají." ----- K tomu není co dodat ... 3,5* (01.09.2009)