Dům dlouhých stínů

Jsou to hlavně jména tří ikon britského hororu, co lákají zvědavého diváka na poslední společnou a rádoby strašidelnou podívanou. Price, Lee a Cushing jsou tu už značně oschlí dědové a nezbývá jim nic lepšího, než mít efektivní nástup (mimochodem, všichni tři ho mají naprosto stejný) a dále se už jen spoléhat na své smrtelně vážné pohledy. Napětí se tu snaží tvůrci vytvářet pomocí bouřky i hromů a nečekaně tmavých prostorů a koutů rozlehlého rodinného sídla. Nečekejte duchařinu, je to spíše vleklé pátrání po tajemném vrahovi, co začne mordovat všechny hosty. Jenže to už ke konci přichází naprosto skvělé a nečekané rozuzlení, které mi vyráží dech, a já jsem nucen přehodnotit svůj názor. Ano, Dům dlouhých stínů je vskutku povedená záležitost. (05.07.2011)

Britský snímek „Dům dlouhých stínů“ je skvělou poctou starým filmům studia Hammer, ale i hororovým komediím. Film se nebere vážně, což je patrné i z toho, že herci trochu přehrávají a kamera se soustředí na jejich obličeje a výrazy. Tohle k nim prostě patří, tohle je proslavilo, stejně jako jejich hlasy, tedy alespoň v případě Leeho a Price. Jo, tahle garda je prostě skvělá i v pokročilejším věku. (17.01.2019)

Pokus o sofistikovaný meta film se propadá do televarietní promenádu kdysi hvězdných tváří a úmornou deklamační žvanírnu. Celé to při tom je jen magnuskovský projekt šéfa společnosti Cannon Films, Menahema Golana, kterým si chtěl do deníčku zařadit společnou fotečku s legendami britského hororu, které kdysi obdivoval coby nadšený filmový fanda v kině. Stejně jako velká část Golanem produkovaných projektů z ranku pozdních šancí pro vysloužilé herecké hvězdy či variace na starší hity i tento projekt na jedné straně láká svým konceptem (slavné tváře klasických britských hororů poprvé společně v jednom filmu, navíc režírovaném brakovou legendou Walkerem, kterého Golan vytáhnul z důchodu), ale v typické cannonovské horlivosti doplácí na rychle spíchnutý scénář či nulovou dramaturgii. Tak zatímco předloha může dobře fungovat na jevišti, obzvláště pokud herci dobře vzájemně interagují mezi sebou a s publikem, filmová adaptace jen skáče mezi zasloužilými velikány, kteří ve své pompézní teatrálnosti nikdy nefungují jako ansámbl, ale jen konkurující si solitéři. Domněle sofistikovaná pointra vyprávění se jeví spíše jako krutá reflexe celého projektu aneb vskutku je možné za jeden den spíchnout vyprávění, ale navzdory fanfarónské samochvále se z toho těžko velkohube příběh, který by dokázal své publikum jakkoli pohnout. (16.08.2015)

Mé počáteční obavy, že po letech se mi tenhle film nebude líbit tak jako kdysi, se zvolna rozpustily jako mlha okolo tajemného sídla v opuštěné krajině. Ikony britského horroru rozehrají svůj part v momentě, kdy spisovatel nechá za zády civilizaci se svojí technikou a ocitne se v době gotických románů. Bouře, blesky křižují noční oblohu, stíny, třepotavé plameny bílých svící a rozprávějící postavy... Čas zvolna plyne, přichází jeden nezvaný návštěvník za druhým a vy čekáte, kdy se film konečně rozjede. Bestie. Hrůzné tajemství. Bouře zuří a osazenstvo, lapené v pasti, se začíná bát. První vražda pak již na sebe nenechá dlouho čekat. Konec si zaslouží hvězdu navíc. (22.09.2014)

Taková příjemná oddechovka okořeněná navíc společnou účastí tří výrazných hororových herců. Má to i docela slušné zvraty, sídlo je dostatečně tajuplné, ta sešlost na dýchánku hodně podivná, a rozuzlení se mi moc líbilo. Vážně celkově sympatický filmeček a vlastně škoda, že podobné hrátky už se netočí. (Btw, palec nahoru za velštinu. :-)) (24.05.2020)