Zlo

Celý film jsem byl obklopen Erikovou duší. Takový ty strunky, který v sobě máme, jen každýmu rezonujou při jiný frekvenci, se sakra hluboko ve mně každou chvíli hroutily do sebe za skřípavýho drnčení. Jak to v člověku řve/vře, sprostě nadává a pak si spokojeně perverzně vrní, když všechno zrovna dopadá tak, jak má. Kdejakej povrchní sráč si dovolí hodnotit co je a co není Zlo a zkouší mu vtisknout jednu konkrétní tvář. Každej ho má hluboko v nitru, jen záleží na tom, v co ho přetaví. A jak se ta škatulka po prvních minutách zdála jasná, co? Slabý stádní prasata, destilovaná nespravedlnost a elitářská optika. Čert vem účelné dávkování pro efekt. Ve mně adrenalin, testosteron a Zlo pracovalo celej film. Legitimita je většinou podpořena silou pěsti. Zachovat si tvář. Bez masky. Kurva, já jsem na toho kluka hrdej. A to i přes nárazovej over the top (01.05.2011)

Tady se musí zatleskat. Skandinávské drama Zlo je působivou sondou do světa mrazivé šikany, která se stává nedílnou praktikou „výchovy“ povedené školní rady v jedné prestižní internátní škole – a dnes se stává doslova civilizačním problémem. Jasně ji definuje, viditelně poukazuje na příčiny, výtečně s ní pracuje. V hlavní roli exceluje debutující Andreas Wilson, coby nováček Erik, který se systému nehodlá podřídit. Nešlo tu primárně o to, jak moc dostanou tihle chcípáci z vyšších ročníků lidově přes držku, nýbrž o celkové uchopení pojmů „šikana“, „odvaha“, „přátelství“. Proto docela nechápu, jaké tu o šikaně panuje mínění. Není snad třeba lámat kosti a rozbíjet obličeje po desítkách, aby divák pochopil, o jak zásadní problém se tu jedná. Famózně vygradovaný a maximálně sugestivní snímek dnes již hollywoodského tvůrce Mikaela Håfströma (poměrně zajímavá Hra s nevěrou) disponuje strhující atmosférou i hmatatelným napětím. A nabízí až tři možné katarze - 1) vyúčtování se Silverhielmem 2) právnické kličky v ředitelně školy 3) razatní řešení týrání nevlastním otcem. K plnému hodnocení ale krapet schází.. (08.09.2008)

No tak musím přiznat, že jsem čekal něco trochu emočně silnějšího. Podobně zaměřený film Klass mě zaujal mnohem víc, což je dáno tím, že situace na českých gymnáziích se podobá spíše jemu, než chlapecké internátní škole z Ondskan, tudíž se mi lépe vciťovalo (a popravdě - nevěřím, že se něco takového v civilizované Evropě tímhle způsobem děje). Samozřejmě i tento film nějaké emoce vyvolat dokázal, ale vůči Klass mám požitek stěží poloviční. (26.11.2008)

Film, který mne fakt dostal... Dramatický příběh o překonání lidského zla, o přátelství a zrodu lásky. Erikovi je 16 let a jeho životem se táhne linie násilí a konfliktů. Po vyhození ze školy, je poslán na internátní školu Stjärnsberg. Ta má být poslední šancí jak jej odtrhnout od starého života a vrátit zpět ke studiu. Na internátě se ale dá zlu těžko uniknout, panuje zde systematický teror páchaný na mladších studentech. Dokáže Erik zlu čelit, aniž by porušil pravidla? ( Hodnocení: 10/10 ) (03.11.2009)

Zlo má nepřeberně forem a mnoho je i cest, jak s ním bojovat. A ne vždy je vítězství na té >správné< straně... Nu, v tomhle případě konec dobrý, všechno dobré... :-/ . . . Trošku mě ten závěr svým způsobem i zklamal, čekal jsem dramatičtější >rozuzlení< a vlastně tak s odstupem se mi i celý film jeví mírně prvoplánový, ale i rád uznávám, že v tomto případě to je zase jednou čistě můj problém. Každopádně jde o řemeslně vynikající a emocemi nabitý film, který naštěstí i v nejvypjatějších scénách nikterak nesklouzne k nějakým falešným pózičkám, kluci v hlavních rolích (ale i herecký ansámbl po poslední malou roličku paní kuchařky) odvádějí přímo fantastické (a uměřené!) herecké výkony a člověku, který byl někdy na internátě nebo na vojně, vytanou v mysli hnedle všelijaké nemilé vzpomínky... Tohle "Zlo" je zkrátka příběhem silný a skvěle uvěřitelně natočený a odehraný (v tom opravdu nejlepším smyslu slova evropský) film. - - - P.S. A taky jsem si zase jednou uvědomil, že ač uplatnění právních norem je sice v civilizované společnosti asi ten nejlepší prostředek k domáhání se spravedlnosti a zadostiučinění, leč co naplat, takový zmrdovi dobře uštědřený výprask, no... - - - P.P.S. Naposledy jsem se opravdu >natvrdo< pobil v sebeobraně někdy před čtvrtstoletím právě na té vojně. Od té doby už raději ne - a vůbec ne proto, že bych právě já v té mele dostal na frak. I já se jako Erik umím - když na věc příjde - prát. Prostě ale jde o tu >filozofii< bytí, že... Ale tenhle film mi zase jednou nasadil brouka do hlavy... - - - - - (Poprvé viděno 8.1.2008 na dvd, komentář zde jako přemnohý - 8.1.2008) (08.01.2009)