Seppuku
Harakiri
Obsahy(1)
V Japonsku 17. století zavládl konečně na čas mír. Tato situace s sebou ale rovněž nese nárůst počtu róninů - samurajů bez pána, kteří se leckdy bez prostředků potulují krajinou a pokoušejí se uhájit holé živobytí. Dochází rovněž k tomu, že se na prahu domů samurajských klanů, které dosud prosperují, občas objeví zoufalý rónin a žádá o poskytnutí pomoci při spáchání rituální sebevraždy - seppuku. Nezřídka ovšem v skrytu doufá, že se nad ním pán domu slituje a místo požadované smrti mu poskytne naději na lepší život. A některé klany již podobní příchozí začínají unavovat..
Jednoho dne zabuší na vrata klanu Iji postarší rónin (Nakadai Tacuja) a vznese obvyklou prosbu o pomoc se seppuku. Samurajové si ale nejsou jisti, o co tomuto muži jde ve skutečnosti. Ani oni sami se kodexu bušidó přísně nedrží, bude se ho držet nenadálý host? A nebo se snaží o něco úplně jiného a představuje pro čest klanu netušenou hrozbu? (vandalka)
(viac)Recenzie (172)
Pôsobivá záležitosť. Pozerať sa na život samuraja z takéhoto uhlu bolo pre mňa veľmi zaujímavé. "Samurajská česť je len pozlátko." A v tomto prípade to naozaj tak bolo. ()
Film byl uveden ve Filmovém klubu Alfa Sokolov v sezoně 1986/87. ()
Harakiri, nebo také formálněji Seppuku, je jedním z nejdůležitějších a nejlepších filmů, které nám země vycházejícího slunce dala. Hned po prvním zhlédnutí mě velmi zaujmul. Už z názvu mohou lidé znalí Japonska poznat, že se celý film bude točit okolo samurajů. Hlavní postavou je samuraj Tsugumo Hanshirō, kterého hraje japonský herec Tacuja Nakadai. Protože se nemůže uživit, rozhodne se spáchat rituální sebevraždu seppuku dle samurajského kodexu bušido. Japonsko je totiž v období míru a samurajů už není skoro vůbec potřeba. Předtím než sebevraždu spáchá, požádá jeden z blízkých klanů o pomoc při rituálu. Členové tohoto klanu si ale předtím musí vyslechnout celý příběh Tsuguma Hanshirōa. Neskutečně se mi líbí způsob vyprávění příběhu tohoto filmu. Při sledování filmu jsem myslel, že vím, kam příběh dál povede, ale neskutečně jsem se spletl. Postupné odkrývání příběhu protagonisty pomocí různých flashbacků a prolínání, je samé překvapení. Film silně kritizuje celou samurajskou kulturu, a hlavně kodex bušidó. Poukazuje na jeho chyby a morální přešlapy. Film také funguje jako skvělé historické okénko do oné Japonské éry míru na začátku období Edo. Můžeme zde vidět úžasně zachycenou situaci obyvatel, chudobu, a podobné věci. Atmosféra snímku je taková komorní, osobní, a hlavně hodně vážná. Režisér Masaki Kobajaši tuto atmosféru buduje za použití neskutečného mála věcí, které ale mají velký emoční dopad. Z kamerových záběrů a úhlů můžeme vždy vidět společenské postavení všech charakterů na plátně. Ale co je zajímavé je to, že se zde vyskytuje málo bojových scén. Nachází se pouze v jedné části příběhu. Film funguje hlavně na konverzacích mezi postavami nežli na akci. Ale i tak je akce velice pěkná a nápaditá. Choreografie soubojů je realistická a pěkně natočená. Režisér dokáže v soubojích velice dobře předat emoce a důležitost těchto duelů a utkání. Film bych shrnul jako jednu velkou kritiku samurajů a jejich kodexu bušidó, propletenou se skvělým příběhem a silnými emocemi. ()
Dobře zahrané, uvěřitelné prostředí, po technické stránce vynikající. Ale děj naprosto předvídatelný a i když se tam pořád dělo něco zajímavého, hraničilo to s nudou. Zkrátka na dnešní poměry moc utahané. Na tak dlouhý spektákl, už je potřeba přikořenit drobnější akcí a minipříběhy. ()
Vynikající film se vcelku jasným koncem už od začátku, ale přesto až do posledních chvil napínavý. Příběh "obyčejného samuraje" v obyčejné době. Hudebně naprostá špička. ()
Každé jednotlivosti tohoto filmu jsou takřka dokonalé, od často statických širokoúhlých záběrů kamery, přes výbornou hudbu podkreslující atmosféru až po perfektní scénář. Silně realistický až naturalistický děj pojednávající o samurajské třídě na začátku Tokugawského šogunátu podle mě není její kritikou, pouze poukazuje na skutečnosti tradice dané kodexem. ()
Mám rád kdyz film boří míty, třeba i ty vlastní, zde demitizuje samurajskou čest (a se slušnym výsměchem) a ukazuje borečky s mečíkama jako pyšný, nabubřelý panáky ohanějící se kodexem kterej nedodržujou ale vyžadujou to od ostatnich-zde zoufalíchn roninů. Kritikou zde nešetři hrdina ani sama sebe když popisuje svuj pád jako samuraje a strátu všeho co měl a miloval.Diky hlavnímu představiteli ( Tatsuya Nakada) s velkyma odevzdanýma očima a OSTRÝM mečem je vše umocněny. ()
Kdyby tam nebyly ty citově-vyděračské retrospektivy, které stačilo jen zajímavě odvyprávět (a možná by to bylo filmovější), tak by to bylo za 5. Takhle "jen" 90%. Bitva na poli byla natočená skvěle. ()
Naprostá klasika - shlédnuto jedním dechem kdysi na druhém programu ve filmovém klubu. Dramatické čekání na bojovou scénu na konci je vygradované tragickým příběhem a cynismem a chladnokrevností samurajů. Paráda. ()
Devastující, naprosto zžíravej atak na falešný ideály. Krásně napsaný, elegantně (až zasněně) natočený, geniálně vymyšlený. Hraní Tacuja Nakadaje je ohromující - všechno zavísí na něm a on je fenomenální. Skvělost. Samozřejmě je to nejvíc macho film všech dob. ()
Krásně natočený film o cti a zoufalství. Japonsko nejenom jako pohádková země samurajů, ale i jako země, kde politická rozhodnutí postihují tisíce lidí a často je uvrhnou do neřešitelné a zoufalé chudoby. Kromě japonských reálií, resp. scény a kostýmů, pro mne byla i práce kamery. Děj příběhu se pěkně odvíjí a překvapil mne několika obraty. ()
Súvisiace novinky
Vyhřezlá střeva ve 3D
Máte na ně chuť? Obstará vám je odborník – Takashi Miike (foto). Tento týden mají v Japonsku premiéru jeho samurajská jatka 13 Assassins a zdá se, že Miikemu zachutnaly remaky i historická témata. V… (viac)