Bent

Válečné drama využívající postapokalyptických exteriérů uzavřené industriální zóny, u které nevadí, že se ani nesnaží tvářit jako nacistický internační tábor, vyjadřuje marnost, ba co víc zbytečnost. Film je pro mě v prvé řadě manifestem zbytečnosti, se kterou se pokouší osudem zmítaný člověk vyrovnat, bohužel se zbytečností se bojovat nedá. Vše ostatní by bylo klišé, proto doporučuji každému, ať se na film podívá a pak přehodnotí svoje starosti. P.S. pro všechny fanoušky kapely Rolling stones milý bonus :-) (28.02.2012)

Scénář: Martin Sherman .. Clive Owen ve své nejodvážnější roli. Velice přesvědčivý v roli, která jej určitě katapultovala herecky hodně dopředu. Úvodní kabaretní sekvence je úchvatně zahraná a především opojně natočená! Být žid a ještě k tomu homosexuál se však v 30tých letech zrovna nenosilo. Rostoucí nacistický tlak na dekadentní skupiny byl drtivý a snažil se její jedince fyzicky nebo psychicky deptat. Maxovo proplouvání stereotypem koncentračního tábora je až mrazivě působivé, verbální sex v pozoru bere dech ale závěr je až příliš přímočarý. To je jen drobná výtka - síla ducha, přesvědčení, v sebe sama je totiž neohebná. Zvláště když máš někoho rád… Výpravou umírněné, podáním působivé, k čemuž přispívá hudebník Philip Glass, který snímek doplnil úžasným podkladem - výtečné jsou jak teskné smyčce tak i uklidňující klavír. (22.11.2007)

Aniž bych o to usiloval, koukal jsem za poslední týden hned na tři queer filmy. Začalo to Volným pádem, potom jsem viděl Bent a teď se právě dívám na Bohy a monstra. Jsem z toho lehce v šoku. Fakt jsem si nepředsevzal, že zkouknu všechny gay filmy světa... Asi nebudou až tak vzácné, když se jednalo o náhodný výběr ze zhruba dvou set rozličných kousků, které si chci dát v nejbližší době. Když jsem se dovtípil, o čem Bent bude, zvažoval jsem, že od toho zdrhnu. Nakonec jsem to neudělal a nelituji. Bent se vyznačuje originálními, k dokonalosti dotaženými nápady, které mi budou ještě dlouho rezonovat v hlavě (například virtuální sex na buzer place). Určitě mě v dobrém slova smyslu poznamenal, a nic na tom nemění ani to, že už žádný další queer film nechci hodně dlouho vidět. (01.02.2014)

Homolobby v podivnom spracovaní. Jednoducho ťažko porozumieť homosexuálom, akým štýlom sa snažia vzbudiť ľútosť. Najprv 15 minút ukazujú hnusné orgie, kde si každý pretiahne prvú voľnú prdel a potom očakávajú, že človek zhnusený zvrátenosťou bude takých ľudí ľutovať? To isté by mohli natočiť so židmi, ako niekde pred vojnou úžerničia a žijú z nešťastia iných a následne potom koncentrák, kto by ich ľutoval? Veľmi nešťastné spracovanie, tak ako celá homolobby, kde slušní homosexuáli sú doma, žijú ako bežní občania a na Pride chodia najzvrátenejšie kreatúry, ktoré by mali byť okamžite zatknuté. To isté samozrejme platí aj pre heterosexuálov, len ich nejak nevidím pochodovať s holými zadkami a súložiť priamo na námestiach. (18.10.2015)

Po dekadentním a téměř halucinogenním rozjezdu, kdy jsem střídavě valil oči a lapal po dechu, se divák dostane přímou linkou do pekla - přesněji řečeno do vlaku, který dva hlavní hrdiny veze do koncentračního tábora v Dachau. Myslíte si, že nemůže být nic horšího, než dostat se coby příslušník židovské národnosti do spárů gestapa? Omyl. Horší je být žid a homosexuál zároveň. Jak film skončí, je každému jasné. Ale cesta do nenávratna je podána tak sugestivně a oba hlavní protagonisté fungují před kamerou tak přesvědčivě, že jeden jen nevěřícně kroutí hlavou. Zachovat si uprostřed vší té bídy a marasmu alespoň špetku lidskosti a důstojnosti je téměř nemožné, ale lidská duše je nezničitelná a některé věty zůstávají ve vzduchu ještě dlouho po odchodu těch, co je vyslovili. A scéna verbálně-fyzického splynutí dvou hlavních hrdinů mi z hlavy jen tak nevymizí. Smekám a odhazuji v dál... (06.02.2010)