Noir

"Noir je meno starobylej skazy. Dve dievčatá, vládnuce smrti. Ich čierne ruky ochraňujú pokoj novonarodeného." Nowaru je niečo ako môj splnený sen. Vždy som chcel, aby niekto natočil príbeh assasina v sukni, pokiaľ možno pekelne sexi a pekelne deadly. Pokiaľ nerozumiete pojmu „noir“ v kinematografickom zmysle, je Nowaru niečo ako osvetové dielko, ktoré tento pojem náležite pútavým spôsobom osvetlí. Je to totiž typický anime mix čerpajúci zo starých noiroviek, postmodernistických assasinských masterpiecov Luca Bessona (Leon a Nikita – napr. si všimnite čo stojí v okne Mireille Bouquet atd. ), mafiánskych filmov a konšpiračných teórií. Nevyjasnená minulosť , všemocná tajná organizácia, dve sexi „čističky“ s rýchlymi revolvermi a excelentná hudba v akčných sekvenciách pre každú z hrdiniek. Ale aby som neprechválil; chybičky to samozrejme má. Vadí mi hlavne neustále opakovanie niektorých spomienok Mireille i Noir, čo by som čakal (a i vítal), pokiaľ by šlo o rozsiahly stodielny opus, v dvadsaťšesťdielnom seriáli to však zdržiava dej. A potom ešte jedna „maličkosť“. V Nowaru nie je ani kvapka poctivej krvi po priestreloch, čo je na Japoncov prinajmenšom zvláštne. Skvelý príbeh, hudba a charizmatické hrdinky však nenechajú týmto drobným chybám vyniknúť, preto ho označím za to isté čo pre mňa v žánri fantasy anime znamená InuYasha – absolútne TOP anime. 10/10 Spievaj mi zbohom, tým sladkým zvukom dní minulých, ktorý si ma navždy pamätá Canta per me, a o tom to celé je ;-) (04.05.2006)

Noir si pro sebe hodnotím jako těžce bessonovské anime se silným vlastním duchem a velmi chutnou polevou, korpusem i náplní - což ovšem neznamená, že pomyslné váhy mají jednu misku (tu s negativy) zcela prázdnou. Ale i když bych si představoval poněkud větší variabilitu oděvních součástí, více reality nebo lépe naturalistična v akčních scénách, a trochu více logiky ve "vedlejších elementech" jednotlivých částí, pozitiva výrazně převažují - a to především proto, že o tomhle první z trilogie příběhů o smrtonosných dívčinách ani být nemá. Jenom mně to prostě vadí:) Nebo lépe řečeno mě to ruší. Na což dokonalé bytosti jako třeba Marius opáčí, že je to tím, že jsem osoba bez vkusu, která se na to dívá v angličtině, a že to vlastně vůbec nechápu:) Ale k věci. Na svoji dobu velmi slušná animace (i když s mladší sestrou se srovnávat nedá), na veškeré doby velmi slušné herecké výkony - což znamená přesvědčivost a schopnost přitáhnout a vtáhnout. Například úvodní heslo nebo melodie hodinek jsou z rodu symbolů, které tvoří kulty. Lehce mystický, pomalu se odkrývající ústřední příběh, výborná atmosféra (s výše uvedenými výhradami), a především ÚŽASNÁ a velmi rozmanitá hudba od madam Yuki. Noir si mě získalo a jsem rád (a vděčen jednomu přestárlému upírovi), že jsem ho měl možnost zhlédnout. To, co pro mě znamená Canta Per Me, se slovy postihnout nedá. Přes to všechno, moje srdce stále je s Motoko Kusanagi a její partou, a moje city k fenoménu Noir jsou podstatně chladnější. Proto bych dal 80%. Jenže to by tu nesměla být tea party v měsíčním svitu a "my darling girl" Chloe. Neskutečná a dokonalá...skoro;) Beru to tak, že Noir mi přinesl Yuki a Chloe, a to si zaslouží procentní bonus. Ale i s ním to bude "jen" devadesátka. (19.12.2007)

Ze začátku jsem čekala, co se stane...po polovině jsem čekala, až to už konečně skončí. Děj je často naprosto nelogický a nereálný (hlavně přestřelky), postavy jsou vykresleny nelogicky a naprosto nevěrohodně. Neustálé opakování scén je nudné a zbytečné, hudba stále stejná. Jediná pozitiva vidím ve skvělém japonském dabingu, to podivné hekání mužů v oblecích, kteří byli vzápětí zabiti, mě nikdy nepřestalo bavit. A taky by mě zajímalo, jak Mireille třepe očima...ač se snažím sebevíc, nejde mi to :) Dle mého názoru by někdo tak nevyrovnaný, jako je ona, zahynul při první přestřelce. Vůbec neuměla potlačovat emoce, stále se třepala, zbytečně dlouho mířila zbraněmi (někdy i zbytečně často, například na Kiriku) a v těch podpatcích by si určitě někdy zlomila nohu. A mimochodem, japonské anime mám velmi ráda, ač to tak možná z tohoto komentáře nevypadá. Pouze tento seriál se jim moc nevyvedl. Možná kdyby byl o polovinu kratší, tak by pár hvězd přibylo. 4/10 (28.10.2010)

Nejsem velký expert na anime tvorbu, ale takovéhle seriály si nechám líbit. Noir mě uchvátil už od začátku a to hlavně díky animaci (perfektní prostředí a postavy) a hudbě, kterou řadím k těm nejlepším, co jsem v televizní tvorbě slyšel. Hudba zde totiž dokáže přesně dokreslit akci i emocemi vypjaté scény. Je originální, působivá a neskutečně silná. Samotný děj je pak rozdělen přibližně do dvou různých polovin. V té první - epizodicky uzavřené - postavy řeší speciální zakázky, má to švih, napětí a celé to připomíná regulérní krimi filmy Bessonova střihu, kde se navíc podíváme do mnoha koutů světa. Další dějství pak poodkrývá klíčovou zápletku seriálu, motivace postav a jejich jednání, tahle část je proto hodně o emocích. Noir pak postupně graduje až k velkému finále, které využívá i poslední vteřiny na maximum. Za zmínku stojí i dominantní postavení žen, které se zde pohybuje od feminismu až k lesbickému podtextu a později i k jeho ztvárnění. Muži tu představují pouze oběti, které jsou ovládány jako loutky. Po skončení seriálu mě přepadlo dilema, stále totiž nevím, zda je lepší Cante Per Me nebo Salva Nos a kterou postavu mám nejraději: Kiriku nebo Chloe? Opravdu těžká volba :) 9/10 (29.05.2009)