The Royal Hotel

„Takhle dopadneme za pár týdnů my,“ komentuje lakonicky jedna z kamarádek křepčení svých předchůdkyň při první noci práci na baru. Kanaďankám Hanně a Liv totiž při cestování napříč Austrálií docházejí zlaťáky. Rozhodnou se proto vzít práci v zaplivané hospodě ležící uprostřed pustiny. Navíc se jedná o velkou těžební oblast, tudíž bar je plný neurvalých chlapů, kteří se nijak nesnaží maskovat, jak jsou žízniví a hlavně nadržení. Australská režisérka a scenáristka Kitty Green se tak i ve svém druhém snímku vrací k tématu „ohrožení žen v pracovním prostředí“. A divák je svědkem plíživého čekání na pořádný průšvih. Green se poprvé pohledem asistentky ve velké produkční společnosti vyjadřovala k permanentně probíhajícímu (ne)viditelnému sexuálnímu zločinu. Zatímco její loudavá prvotina byla víc pro kritiky než diváky, The Royal Hotel je přeci jenom vstřícnější. Je vtahující, plný očekávání, solidně gradující. Divák čeká nějaké thrillerové vyvrcholení, ve kterém se budou sekat hlavy či rozkroky neurvalých štamgastů, ale Green to uchopila po svém, jde proti proudu a víc sází na psychologickou hru. A mně to vůbec nevadilo. Julia Garner mě baví. (15.11.2023)

Filmový festival v San Sebastianu, film číslo 13. Pomalou Rosalie to začalo, zběsilým Royal Hotelem to skončilo. Můj poslední film na festivalu běžel svižně od začátku do konce a i když byla drtivá většina stopáže zaměřena na jeden zaplivaný bar, kde se bezuzdně chlastá a oplzle kecá, nemohu říct, že bych se nudil. Samozřejmě by z toho mohl vzniknout úplně jiný film, anebo ještě větší bláznovina, avšak Kitty Green má právo si to pojmout po svém a buď se líbí nebo ne. Mně se to v zásadě líbilo, i když bych to sám pojal zvláště v poslední čtvrthodině dost jinak. (27.09.2023)

Takéto "work & travel" je fakt za všetky prachy! Slušne rozbehnutý thriller, ktorý so sebou prinášal obrovský potenciál napokon zostal zakuklený v nenápadnej dráme. Hanna a Liv sa ocitli v poriadnom zapadákove, v ktorom žila poriadna lúza. Postavy boli teda pomerne zaujímavé, rovnako aj celá atmosféra austrálskeho zapadákova na konci sveta, no napriek tomu sa tento film akosi nevedel rozbehnúť. Nejaké náznaky rozbehu tu síce boli, ale v konečnom dôsledku nič extra. Škoda toho, malo to na viac! (16.12.2023)

Žánrově neukotvený, ale vtahující, tenzí oplývající a solidně gradující film se skvělými mladými herečkami (u Julie Garner to po Ozarku není překvapení, ale Jessica Henwick je pro mě objevem) a k nepoznání vypadajícím (a samozřejmě taky skvělým) Hugo Weavingem. Na předchozí spolupráci režisérky Kitty Green s Julií Garner The Assistant se teď obzvlášť těším. (24.10.2023)

Upřímně řečeno nejsem si úplně jistý, na co jsem vlastně koukal. Jediné, co mohu napsat s jistotou je to, že film se nedá zařadit do žádné žánrové škatulky. Víceméně je to celé o tom, jak dvě mladé Kanaďanky makají za barem v australském vidlákově a vedle kulturních rozdílů musí čelit dotěrným nadržencům a ožralému majiteli baru. Vzdor tomu, že se tu vlastně nic moc neděje, se mi to překvapivě líbilo. Svůj podíl na tom mají obě herečky, přičemž Julia Garner mě bavila v každém záběru. A pak je tu samotné prostředí hospody i jejího zákulisí, které na mě, nevím proč, působilo důvěrně známě a tudíž i autenticky. Je škoda, že do toho režisérka nešlápla a nevyšponovala film do thrillerova, ale bez toho se jedná o solidní jednohubku. 65% (30.01.2024)