Vraždy podľa predlohy

PRO MUŽE: Slabé až slabomyslné. Ale film i tak přináší alespoň 2 ponaučení. První je, že máš-li na mušce magora, nestřílej do ramene, ani do ruky, prostě mu ustřel makovici. Druhé ponaučení – místo snahy dostat se psychologií do hlavy úchylného psychopatického vraha je dozajista užitečnější mu tu hlavu oddělit od těla, případně prostřelit. Výrazně se tím ušetří náklady a poklesne riziko dalších obětí. Obětí jeho, nebo stejně pošahaných následovníků. Podotýkám, že sledování snímku je možné pouze ve stavu nouze. To jest váš pohyb a výběr filmů je omezen nemocí, manželkou nebo vězeňskou správou.         PRO ŽENY A *CITLIVÉ* MUŽE: Pro hošíky – kromě sympaticky empatického gaye, který se nedožije konce filmu tu chlapci pro vás nic není. Madame, to musíte vidět. Dvě úžasné a inteligentní ženy, poněkud přeceňující vlastní přitažlivost pro muže i diváky všeobecně, řeší společně i přes vzájemný antagonismus a antipatie nesmírně složitý případ, který pochopíte rychle i Vy. Nemusíte se bát, i přes přítomnost několika sériových vrahů, nebude rušit vaše sledování žádná lekačka. Autoři také tušili, že máte sama svých starostí dost, a rozhodli se proto, že nebudou vaše nervy vystavovat zbytečnému napětí. Prostě příjemná kulisa k šálku čaje o páté a drbárně s děvčaty, co si myslí, že jsou vaše kamarádky. (20.10.2012)

Alien je Alien, aneb jak se po fenomenálním úspěchu vezlá nezapomenutelná Elen Ripley pouze a jenom na vlně svého slavného jména. Jestli měl být Copycat originální a intelektuální kriminální thriller o masových vrazích, tak se rozhodně nepovedl tak jak měl. Klady ? Neskutečná Holly Hunter, výtečný Mulroney a i Sigourney v roli duševně ne příliš vyrovnané psycholožky se za svůj projev nemusí stydět. Zápory ? Neslaný nemastný scénář, spousta nedotažeností a úletů, nevyrovnané napětí, proměnlivé tempo a jednoduše příliš okaté televizní zpracování. Snímek který zapadl do šedi a průměru současného Hollywoodu. (20.07.2007)

Samozřejmě, není to na úrovni Mlčení jehňátek nebo Sedm, ale i tak to není špatný thriller, především díky výborné Holly Hunter v roli vrchní komisařky, která pracuje na objasnění případu sériového vraha, který vraždí podle slavných vražd v minulosti. Vše pak vede k psycholožce (trochu slabší Sigourney Weaver), která je specialistkou na masové vrahy. (24.11.2014)

V roce 1995 přišly hned dvě odpovědi na MLČENÍ JEHŇÁTEK a sice neméně parádní instantní klasika SEDM a pak VRAŽDY PODLE PŘEDLOHY, slušný serial killer thriller, ale bez Fincherovy stylovosti. Tak si říkám, jestli Sigourney Weaver v roli traumatizované agorafobické specialistky na sériové vrahy taky nepokukovala po Oscarovi, každopádně film si svým suverénním výkonem krade pro sebe mrňavá a roztomilá fízlyně Holly Hunter, do které jsem se tu nevyhnutelně zamiloval stejně jako chudák Will Patton. (28.09.2011)

Tak dlouho se chodí se znaleckými posudky k soudu, až se smyčka utáhne. Ripleyovou potom nebudí ze spánku noční můry na téma obludek nořících se z její ploché hrudi, nýbrž vzpomínky na špičky jejích lodiček freneticky stepující po okrajích hajzlmísy. Temné útroby vesmírného plavidla vyměnila Sigourney za pochybné bezpečí interiéru svého bytu, místo kocoura má buzika, Gigerovy nápadité stvůry byly nahrazeny obyčejnými vraždícími psychopaty a velkohubé mariňáky suplují tápající detektivové z oddělení vražd. Napoprvé před dávnými lety mě tenhle napínavý thriller dokonale dostal, setkání po letech bylo bohužel vlažnější, hodnocení sem tedy prásknu kompromisní: 75% (30.01.2012)