Vraždy podľa predlohy

Uznávaná soudní psycholožka Helen má za sebou traumatizující zážitek s psychopatickým vrahem a je už rok vyřazena z normálního života. Znamená to, že nevychází ze svého bytu. Ctižádostivé vyšetřovatelce Mary se žena zpočátku nejeví jako zrovna ideální spolupracovnice. Brzy se však ukáže, že její zkušenosti jsou neocenitelné. Na obzoru je další psychopatický vrah jehož zákeřnost a troufalost nezná mezí. Na jeden thriller se zde sešlo tolik nápadů až je k neuvěření jak je tvůrčí tým prohospodařil. Režisér Amiel se s výborně propracovaným scénářem popasoval spíše v průměrně rovině. Už několikrát ukázal jak nedobře umí zacházet se speciální látkou jakou měl k dispozici i tentokrát. S perfektními herečkami v hlavních rolích jakými jsou Holly Hunter a především Sigourney Weaver mohl roztočit psychologickou osu, která by na sebe postupně nabalila všechny základní znaky dobrého thrilleru. Psychologie postav je ve filmu potlačena a větší prostor je věnován nevěrohodné komunikaci mezi vrahem, vyšetřovatelkou a psycholožkou. Psychopata ztvárnil William McNamara, který nebyl nic extra a jen jsem litoval, že ho nehrál Harry Connick jež na nás a na psycholožku hrozil podřezáním krku v úvodu filmu a šel z něj mnohem větší strach. Vyšel z toho thriller, který volil různá zjednodušení a držel se zaběhaných standardů s několika dobrými a zajímavými momenty, ale rafinovaným a více originálnějším směrem se z neznámých příčin nechtěl vydat anebo se tak dělo jen vzácně. Jon Amiel rozhodně nebyl správným mužem na režisérském křesle. Jeho film smrděl rutinou. Film měl rozhodně navíc. Mé hodnocení: 60% (03.05.2013)

Aj po 28-mich rokoch stale pozeratelny a i zaujimavy krimi-thriller. Sigourney standardna a v hereckych polohach, v ktorych sme ju poznali. Trosku ma prekvapilo, ze sa uz v tom obdobi v policajnom okrsku ujala taka smart kickass witty kocka vysetrovatelka - Holy Hunter. :) Odvtedy sa vo filmografii mnohe klise objavovalo a objavuje doteraz. Vtedy urcite bad-ass kusok. Dnes uz len akasi nostalgia. Ta a zvedavost, boli dovodom, preco som si film pozrel. 55% (26.03.2023)

A pak že je soumrak bílého heterosexuálního muže novým znakem současné filmové tvorby. Skoro čtvrtstoletí starý film a jediný normální muž v něm je gay. Zbytek jsou vraždící sadističtí psychopati, žárliví troubové s hubou plnou blbých keců (Patton) a nebo plaší nosiči koblih, kteří se odmítají k ženským sexuálním tužbám postavit čelem (Mulroney). Prostoru pro ženské hrdinky tak naplno využily panikou atakovaná S.Weaver, která dýchajíc do papírového pytlíku vyjmenovává americké prezidenty a H.Hunter dovedně otravující publikum svou protivnou inspektorkou. Vše probíhá v sinusoidě zbytečně natahovaných scén a opatrného dávkování adrenalinu do diváckých žil, než přijde konec, při kterém ani nemusíte být členem jednotky PreKrim z Minority Report, abyste věděli, že se jistá postava zvetí a v poslední možné vteřině stiskne spoušť. Amiel rozhodně není Fincher, ale kdo z nás je, že ano.. (05.12.2019)

Víte co je zoufale nudné? Vrah kterej nemá žádné své nápady tak vraždí podle ostatních. No jako že mám padouchy rád tak pan Kopírák byl pro mě tak megatrapnej že jsem se těšil ať už ho někdo konečně sejme. Sigourney hrála pošahanou psycholožku tak bravurně až jsem z ní šílel že je fakt na pěst a pak tu máme Holly která je cajk a fandíte aspoň jí a jejímu parťákovi. Každopádně pan Kopírák je sice trapnej ale blbej úplně nebyl takže je tak nějak stále krok (rozumějte mrtvolu) před naší svatou trojicí. Atmosféru tento film pro mě nějak neměl což mu také uškodilo v celkovém hodnocení..no prostě když máte být napnutí tak zjistíte že mimoděk u filmu čtete komix což by se stávat nemělo. Amiel natočil pěknej film ale nedokázal mě vtáhnout do děje. Sorry snad příště ale každopádně koukatelné to je a určitě si to své fanoušky najde já mrknu zas tak za rok. (05.02.2013)

V roce 1995 přišly hned dvě odpovědi na MLČENÍ JEHŇÁTEK a sice neméně parádní instantní klasika SEDM a pak VRAŽDY PODLE PŘEDLOHY, slušný serial killer thriller, ale bez Fincherovy stylovosti. Tak si říkám, jestli Sigourney Weaver v roli traumatizované agorafobické specialistky na sériové vrahy taky nepokukovala po Oscarovi, každopádně film si svým suverénním výkonem krade pro sebe mrňavá a roztomilá fízlyně Holly Hunter, do které jsem se tu nevyhnutelně zamiloval stejně jako chudák Will Patton. (28.09.2011)