Luisa a Lotka

děkuji technice a svému věku , že mohu srovnat Luise a Lotka 1950 a film 1998. Oba dva jsou perfektní. 1950 a 1998 tj skoro 50 let 1. 5 let po válce jednoduché prosté i milejší, vypravěč byl tehdy sám spisovatel Erik Kestner 2. 1998 bohatí úspěšní a přesto velice přesvědčivé. Přestal jsem nahrávat a začal jsem si přehrávat filmy , které mám ve filmotéce a jsem velice rád že mám co přehrávat k mé úplné spokojenosti přeji vám abyste to mohli říci také jako já, hezké léto přeje deda :-) i dnes je to pohoda :-) 11.4.21 (26.05.2015)

Viděl jsem tak ve 12 či 13 letech, tehdy se mi to moc líbilo. Vtipné, roztomilé, velmi přirozeně hrající děti. Daleko převyšuje všechna novější zpracování jako Past na rodiče s Lindsey Lohan, které sice nění špatné, ale prostě tomu chybí ta přirozenost a spontánnost. Chápu taky, že filmy jako tento po válce prostě rozptylovaly mysl a odváděly od myšlenek na všechny nedávné hrůzy a vinu Německa. Za zmínku stojí i starý klasický podařený dabing. (12.07.2023)

Na rozdíl od ostatních kolegů komentátorů jsem si tuto knížku nepřečetl v dětství. Dostal jsem se k ní až ve svých 22 letech v době, kdy se mi zrovna moc nedařilo a potřeboval jsem si zklidnit hlavu. Jsem rád, že to, co bylo v knize, se přeneslo i na plátno. Scénář napsal sám Erich Kästner, který se tak postaral o to, aby si někdo jiný nevymýšlel nějaké skopičiny, a navíc doprovodil film svým slovem. Film potěší i hereckými výkony; sestry Güntherovy zahrály role dvojčat Pálffyových naprosto s přehledem, stejně tak i herci v rolích jejich rodičů. Škoda, že film běžně v televizi nedávají a na DVD u nás ještě nevyšel. Alespoň jsem si, nerušen češtinou, mohl zopakovat jazyk našich západních sousedů. 90% (17.10.2014)

Pozitivní, ani ne moc idealizující film... Skvělé děti, přirozené a sympatické (je to přístupem, že je necpali do nereálných dialogů a chování)... Erich Kästner jako vypravěč s křaplavým hlasem působí také příjemně civilně. Velmi dobrý dojem z vyprávěcího postupu, kdy se moc netlačilo na pilu, dialogy nespěchaly, aby byly odvyprávěné, ale třeba se i dlouze mlčelo... // Skoro po roce jsem se podíval znovu, fakt krásný příběh... vychutnal jsem si vtípky, které mi napoprvé v němčině utekly. (21.08.2013)

Jsem ráda, že jsem objevila toto kouzelné zpracování své oblíbené dětské knížky. Filmové vyprávění se od literární předlohy ničím neodchyluje, je vidět, že autor povídky Erich Kästner mohl do realizace mluvit, dokonce sám vypráví doprovodný komentář. Obě děvčátka působí mile a přirozeně. Jeden z filmů pro celou rodinu, který člověku dodá optimizmus a dobrou náladu a přitom není nijak naivní ani hloupý. Viděno v rámci Challenge Tour 2015:30 dní se světovou kinematografií. (21.04.2015)